Recenzie (313)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/205/163205345_32bdee.jpg)
Zift (2008)
So extreme. Zift ve skutečnosti není tak formálně propracovaný, jak se na první pohled tváří, ale v tom jeho hlavní kouzlo nespočívá. Místy frivolní obrazové kompozice výborně slouží ději a spolu s výraznou hudbou udržují film ve vysokém tempu. A to jsem po vsetínském festivalu bulharského filmu nabyl dojmu, že tamní filmy stojí za hovno. (s tím hovnem to vlastně není nejšťastnější přirovnání – kdo Zift viděl, pochopí ;-)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/055/55826_8e7173.jpg)
Nestyda (2008)
V rámci trendu zážitkové kinematografie jsem se rozhodl, že strávím nedělní večer v rodinném kruhu u televize Nova. A musím říct, že Cinema Royal hadra. Český blockbuster Nestyda, prokládaný výživnými desetiminutovými reklamními bloky, vytvořil tu pravou kulisu pro maloměstský nedělní večer.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/850/160850469_72c4a5.jpg)
Carnage (2011)
Bůh masakru sice není zdaleka tak sofistikovaný, jak jsem čekal a jak úvodní minuty dávaly tušit, ale i tak je to pořád silně nadprůměrná zábava. S přibývajícími minutami film mírně ztrácí tempo a obsazení tělesných výměšků, ostatně jako vždy, maskuje nedostatky ve scénáři. Další nosný pilíř konverzační komedie, a to herci, ale funguje naprosto bezchybně. Hlavní kvarteto předvádí bezskrupulózní tanec, při kterém si páry postupně mění partnery, a s postupujícím časem čím dál více eskalují původní konflikt, který slouží pouze jako rozbuška v životech těchto frustrovaných jedinců.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/208/159208565_311632.jpg)
Noc patrí nám (2007)
Tohle je opravdu obrovské překvapení. Ze začátku se sice Noc patří nám rozjíždí pomaleji a i v průběhu to sem tam skřípne, ale celkový dojem nechává na nějaké menší zaškobrtnutí zapomenout. Gray z běžných žánrových schémat vymačkává hutný koncentrát, jehož konzumace se podobá procházce špatným snem. Výsledný dojem ale v žádném případě není dán překračováním běžných filmařských postupů nebo příliš extravagantním pojetím. Noc patří nám spadá, pokud to tak lze říci, do kategorie „čistý žánrový film“. To co z něj dělá výjimečný zážitek je skvělé vedení kamery a rytmizace děje, kdy napětí obrazem přímo prosakuje.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/577/165577804_560f6d.jpg)
Vojnový kôň (2011)
A to se mi u Tintina zdálo, že si Spielberg umí udržet nadhled. Kdyby se Válečný kůň promítal na Festivalu otrlého diváka v rámci sekce "Zoofilní queer film", bylo by to asi za 5, protože takhle už mě dlouho nic nešokovalo. Steven zase posunul hranice kinematografie!
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/771/166771261_4d0d26.jpg)
Bojovník: Brat proti bratovi (2011)
K dokonale sladkému guilty pleasure vyvrcholení už snad chyběla jenom nějaká ta explicitní, americky upřímná, proklamace světového míru. Nemůžu prostě jinak než konstatovat, že jsem si to užil. (Ale i Umberto Eco připouští, že pokud se to člověku stane jednou za čas, je ještě vše v pořádku ;-)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/310/158310786_797f72.jpg)
Andrej Rubľov (1966)
(Director´s cut) Film asketický až do morku kosti.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/743/158743003_6db48a.jpg)
Calamari Union (1985)
Kdo se někdy ztratil v centru, tak ví, o čem Aki Kaurismäki mluví.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/801/159801488_ae359f.jpg)
Alois Nebel (2011)
Alois Nebel se snaží pohybovat se sféře pomalé melancholické nálady a zároveň do svých 87 minut vtělit co nejvíce děje. Film se tak dostává do pozice, kde musí upřednostňovat jedno na úkor druhého a výsledem je pak určitý kompromis, při kterém Alois Nebel nemůže naplno využít svého potenciálu. Jinak řečeno, rotoskopická animace je sice fascinující, ale její působivost je postupně rozmělňována nejistotou tvůrců, o čem vlastně chtějí vyprávět.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/438/160438552_6d2189.jpg)
Firefly (2002) (seriál)
Jen málokdy se vidí seriál s nepochybně velkými ambicemi a přitom v tak komorním provedení. Hybným motorem Firefly (jak vesmírné lodi, tak seriálu) jsou její postavy. Vše zde stojí na hlavních postavách a děj slouží pouze k odhalování jejich motivací, postojů a zájmů, nikoli však k jejich vývoji. Jedna z nejzajímavějších věcí právě je, že postavy neprochází žádným vývojem. Jako hotové osobnosti jenom tu a tam poodkryjí něco ze svého nitra nebo minulosti, ale v podstatě zůstávají neměnné. Zároveň si drží svá tajemství, která kdykoli můžou zamíchat s dějem, což vytváří neustálý pocit napětí. Kombinace sci-fi a westernu, kdy jsou postavy stylizovány do „vesmírných kovbojů“, skvělá hudba na pozadí ve vesmíru plující lodí Serenity, záhadné charaktery jednotlivých postav, to vše vytváří jedinečný a neopakovatelný naturel seriálu, který je více lyrický než epický.