Posledné recenzie (1 964)
Gentlemani (2024) (seriál)
Na tenhle seriál jsem byl upřímně docela zvědavý. Tvorba Guye Ritchieho mě baví a i film Gentlemen byl dobrá zábava a hodně jsem čekal na to, jak to bude vypadat v seriálové verzi. A nejsem zklamaný, protože myslím, že jsem dostal přesně to, co jsem očekával. Je na tom vidět vliv Ritchieho, speciálně v prvním díle, kdy se toho děje taková hromada, že snad ani nejde všechno vstřebat. A i když postupně tempo poleví, tak jde pořád o slušný nášup událostí a další pokračování bych si dal s chutí. K tomu to má skvělé obsazení. Theo James hraje vévodu s parádou, Danny Ings si naprosto stejně dává jeho ujetějšího bratra, na rodinku dohlíží až trestuhodně nevyužitý drsňák Vinnie Jones a radost mi udělala účast Kayi Scodelario, která má v téhle roli šmrnc. Navíc to má každou chvíli nějakého zajímavého hosta ve vedlejší roli.
Marvels (2023)
Sledování nových filmů z dílny Marvelů už je jen tak ze setrvačnosti a právě Marvels je toho zářným důkazem. Pro mě je to na spodních patrech průměru, někde ve společnosti Eternals. A je to škoda, protože Brie Larson mě docela baví a první film se mi taky docela líbil. Ale bohužel je to jeden z filmů, ke kterým už je třeba mít nakoukané i seriály od Marvelu a protože jsem Ms. Marvel ignoroval, tak jsem byl na začátku docela ztracený. I tak mi ale příběh přišel slabší, záporačka nezajímavá a vlastně to ničím výrazně nezaujme.
Ant-Man a Wasp: Quantumania (2023)
Podobně jako u Thor: Love and Thunder i nejnovější Ant-Man se snaží pokračovat v tom, čím dříve uspěl. Ale i tady působí vtípky ředené a slabší než tomu bylo předtím. Je tam pár zajímavých nápadů, ale kromě vizuálu to jede podle zaběhlé šablonky a nemá to moc čím překvapit. Vizuál kvantové říše mě docela bavil, ale to je málo. Teď mě vlastně nejvíc zajímá to, jak Marvel vybruslí s problémem Jonathana Majorse a jeho postavy Kanga a čím ho nahradí.
Posledný denníček (19)
The Whale
Southampton, 7.2.2023 Film jako The Whale byl pravděpodobně proplul pod radarem, kdyby nebylo hereckých výkonů. Není divu, že se jméno Brendana Frasera zmiňuje v souvislosti s Oscarem, protože to, co tady předvadí stojí za vidění. Film sice emociálně dost tlačí na pilu a tak je v podstatě nevyhnutelné, že ke konci se očekávají slzy. V průběhu taky nejspíš dojde na okamžiky, kdy vám nebude úplně skvěle a tak jak fyzicky, tak i psychicky, ale rozhodně stojí za vidění