Pajky3

Southampton, 7.2.2023 Film jako The Whale byl pravděpodobně proplul pod radarem, kdyby nebylo hereckých výkonů. Není divu, že se jméno Brendana Frasera zmiňuje v souvislosti s Oscarem, protože to, co tady předvadí stojí za vidění. Film sice emociálně dost tlačí na pilu a tak je v podstatě nevyhnutelné, že ke konci se očekávají slzy. V průběhu taky nejspíš dojde na okamžiky, kdy vám nebude úplně skvěle a tak jak fyzicky, tak i psychicky, ale rozhodně stojí za vidění

Londýn, 29.1.2023 Nový film od Spielberga byl můj narozeninový treat a byla to volba na jistotu. Spielberg totiž prostě špatné filmy nedělá. Tady navíc nechává trochu nahlédnout do svého dětství a dospívání. Mozaika příběhů, které formují hlavního hrdinu fungují dobře a člověk si ani neuvědomí, že to má dvě a půl hodiny. Vlastně je úplně jedno, jak moc je to autobiografie a jak moc je to fikce, ale to nevadí, protože je vidět, že tenhle film se dělal s láskou k řemeslu.

Droxford, 2.9.2022 Skvělá volba na film do letního kina. Upřímně jsem se docela těšil na film o Elvisovi a možná právě moje očekávání mi ten výsledek trochu srazily. Protože to bylo zaměřené hlavně na vztah Elvise a jeho manažera a já čekal spíš zaměření na Elvise samotného. Austin Butler mi do role Elvise seděl a už dlouho jsem upřímně nesnášel postavu tolik, jako Colonela v podání Toma Hankse. Hudba je samozřejmě skvělá a je vidět, jak strašně si s tím tvůrci vyhráli - výprava, kostýmy, střihy scén. Spokojenost, ale k nadšení něco chybí.

Eastleigh, 19.6. Prostě mi to nedalo a na pokračování Top Gunu jsem si do kina zašel. Po té chvále, která se valí za všech stran a neuvěřitelně vysokých hodnoceních nešlo odolat. Než jsem se k tomu dokopal, tak jsem se znovu podíval na první díl, aby mi zbytečně neutíkaly odkazy a pomohlo to. Nostalgie funguje, hudba šlape a musím uznat, že i příběh je lepší a závěr napínavější. První polovina sice nebyla nijak dokonalá, ale jak došlo na akci ve druhé části, tak se rázem dostavilo i slušné napětí. Tom Cruise si tu akci uživá ještě víc než předtím, je skvělé, že se vrátil i Val Kilmer a nové přírůstky v podobě Jennifer Connelly a Milese Tellera zapadly bez problémů. 

Londýn, 5.3.2022 Nový Batman je velkofilm, který stojí za vychutnání v kině, ale vzhledem k délce to musí být nějaké pohodlné. I když ty tři hodiny se rozhodně nevlečou a je pořád co sledovat. 

Myslím, že Robert Pattinson svým výkonem umlčel všechny, kteří jeho obsazení kritizovali, a doručil přesně to, co bylo třeba. Mě příběh jeho Batmana seděl. Celá ta temná stylizace fungovala perfektně a špína Gothamu byla bezchybná. O několik procent depresivnější to je hned v okamžiku, kdy je k tomu slyšet trochu Nirvany. Líbí se mi, co s filmem udělali a má to takový komiksový nádech, který se mi zamlouval. Tohle DC mě baví.

Navíc je skvělý i záporák Riddler, v podání Paula Dana, který snad ještě nikdy nebyl takhle zajímavý a Zoë Kravitz, která udělala Catwoman zatraceně sexy. 

Portsmouth, 24.1.2022 Vřískot je jeden z mých nejoblíbenějších hororů, ale vážně jsem nečekal, že přijde další díl, protože jsem si myslel, že to čtvrté pokračování ukončilo. Ale je vidět, že film dělali fanoušci nejen původních filmů, ale celkově hororového (slasher) žánru. Bylo to správně meta, jak se od série očekává a odkazy se nešetřilo. Mezi moje oblíbené patří fakt, že jedna postava se jmenuje Wes a hlavní hrdinky mají příjmení Carpenter. Známé postavy dostaly dostatek prostoru, aby ovlivnily děj, ale zároveň nepřehlušily příběh kolem postav nových. Naprosto perfektní byla scéna, kdy se jedna z postav prochází domem a nabízí se několik možností odkud může vrah vyskočit, aniž by se tak stalo. To byla lahůdka. Odhalení, kdo se skrývá za maskou dává docela smysl a Ghostface je ve svém jednání docela nekompromisní a jeho práci s nožem je třeba pochválit. Vlastně nevím, co mě odradilo od plného hodnocení, protože to má vlastně všechno, co si člověk může přát. Asi je to proto, že nový Vřískot už podle mě nebyl třeba. Na druhou stranu je dobře, že když už na to došlo, tak to dopadlo takhle. Teď jsem zvědav na to, jestli budou pokračovat nebo to bylo jen jednou a dost. 

Whiteley, 16.1.2022 Kdyby byl Spider-man můj oblíbený komiksový hrdina, tak bych vřískal nadšením a spokojeně se usmíval v okamžiku plného hodnocení. Jenže on není a tak plné hodnocení nebude. Tím však rozhodně nechci snižovat kvalitu filmu, jen to na mě nemělo takový dopad jako na pravé fanoušky. Všechny ty návraty stály za to a jsem překvapen, že se jich podařilo tolik uskutečnit. Nostalgie hraje prim a na tom není nic špatného. Byla to zábava a v kině jsem si to užil. Navíc mezititulková scéna pobavila a jsem docela zvědav, co se v Multiversu chystá do budoucna. 

Portsmouth, 14.11.2021 Filmy Wese Andersona je jednoduché odlišit od ostatních tvůrců a díky tomu vám musí být dopředu jasné, jak moc je máte v oblibě. Mě osobně učaroval Fantastic Mr. Fox a následně i Grandhotel Budapest, takže jsem se na jeho nový počin dost těšil a doufal jsem, že si ho budu moci užít na velkém plátně. A film mě nezklamal, dostal jsem to, co jsem očekával. Skvělé kompozice a dokonalý vzhled, film až po okraj naplněný hvězdami a nápady. Chvílemi mi až přišlo, že toho tam bylo tolik, že jsem to všechno ani nestíhal vnímat. Bohužel mi tentokrát přišlo, že příběh trochu váznul a jednotlivé články/příběhy nedokázaly tolik strhnout. I tak jsem si to užil a návštěvy kina rozhodně nelituji.

Portsmouth, 7.11.2021 Konečně jsem se dostal k tomu, abych si na Dunu vyrazil do kina a vážně to stálo za to. Je to totiž jeden z těch filmů, co si opravdu užijete na velkém plátně a se skvělým zvukem. Navíc, i když jsem tam seděl dvě a půl hodiny, tak jsem chtěl pokračovat dál a byl jsem překvapen, že už to končí. Jedna z věcí, která mě vážně bavila je obsazení, Timothée Chalamet mi do hlavní role pasoval a Rebecca Ferguson s Oscarem Isaacem byli jako jeho rodiče taky vybraní skvěle. Navíc je doplňuje hromada známých herců, kteří i na menším prostoru vytváří skvělé postavy. Líbily se mi nápadité efekty (helikoptéry) a ani akce nesplývala v nepřehledný chaos, což vždy potěší. Očekávání písečného červa perfektně gradovalo. Tempo by asi mohlo být o něco rychlejší, na druhou nemám pocit, že by se nic nedělo a nebylo se na co koukat. Kino ve mě tentokrát zanechalo vážně skvělý zážitek a těším se na to, až si zajdu na pokračování.

Southampton, 29.8.2021. Free Guy je povedená zábava z herního světa, na první pohled nápadně připomíná Ready Player One a člověk se nemůže zbavit ani dojmu, že ho čeká něco na styl Deadpoola, díky Ryanu Reynoldsovi v hlavní roli. Spousta herních odkazů baví, ale věřím, že si to člověk může užít i bez toho, aby měl velké znalosti herního světa. Zároveň dobře funguje nápad s vyvíjením uměle inteligence a příběh tak dobře funguje. I když to objektivně nebude patřit k těm nejlepším filmům všech dob, tak mě, jako v podstatě cílovku, trefil skvěle. Jsem rád, že jsem se vydal do kina a pořádně si to užil, stálo to za to, protože to je blockbuster jak má být. A mimochodem Jodie Comer míří mezi hvězdy první velikosti.

Winchester, 31.5.2021. Na pokračování Quiet Place jsem se těšil hodně dlouho, protože ze zážitku u prvního dílu jsem byl nadšený. Tentokrát bylo třeba přijít s něčím dalším, aby se příběh pouze neopakoval a myslím, že se to opět povedlo. Na výbornou se podařilo nahrazení hlavního hrdiny, kdy místo Johna Krasinskiho zaujal peaky blinder Cillian Murphy. Opět jsem seděl na hraně sedačky a napnutě jsem očekával, co se bude dít. Možná to nesbírá tolik bodů za originalitu, jako tomu bylo u prvního dílu, na druhou stranu, pokud někdo chce tvořit sequely, tak tohle je cesta, která se mi zamlouvá.

Systém mého hodnocení:
***** - Naprosto skvělý zážitek, který si rád zopakuju. Pro mě osobně byl skvělý, dokázal ukotvit k obrazu. (86 - 100 %)
**** - Film, který byl velice zajímavý, rozhodně upoutal, herci se líbili, dokázal bych si ho dát i znovu. (70 - 85 %)
*** - Po všech stránkách průměrný zážitek, příjemně strávený čas (51 - 70 %)
** - Film, který se dal vydržet, občas to byl boj, nesympatický herci, příběh nebo prostředí. (31 - 50 %)
* - Film u kterého začínám litovat toho, že na něj koukám, většinou obsahuje mnoho nesympatických herců a hodně fekálního humoru. (16 - 30 %)
odpad! - Film, který opravdu nestojí za zhlédnutí, nedá se na něj souvisle koukat, ba co hůř nedá se ani poslouchat jako podkres. (0 - 15 %)

Včera jsem si všiml, že mé hodnocení na CSFD dosáhlo čísla 1928. A proto jsem se rozhodl k výzvě, že každé další hodnocení bude film z následujícího roku, tedy až do čísla/roku 2013. Čeká mě 85 filmů a budu muset překonat svou nechuť k černobílým filmům a je jasné, že ze začátku mi bude dělat společnost Chaplin nebo Burian nevyhnu se určitě ani westernu a na závěr přibyde určitě i nějaký ten dokument. Ale určitě narazím i na vybrané kousky a klasiky, které se budou líbit i mě.

Tak snad to zmáknu, jsem na sebe docela zvědavej. - SPLNĚNO

Leden - Film měsíce - Lásky čas, seriál měsíce - Raising Hope

Únor - Film měsíce - nic, seriál měsíce - Luther

Březen - Film měsíce - Vlk z Wall Street, Klub poslední naděje, seriál měsíce - Temný případ, herec měsíce - Matthew McConaughey

Duben - Film měsíce - Nejvyšší nabídka, seriál měsíce - Parenthood a Pan Am, herec měsíce - Geoffrey Rush

Květen - Film měsíce - Foo Fighters: Back and Forth, seriál měsíce - Sirens

Červen - Film měsíce - The Lego Movie ,seriál měsíce - Chicago PD

Červenec - Film měsíce - Foo Fighters: Live at Wembley Stadium, seriál měsíce - Šest v tom

Srpen - Film měsíce - The Class of 92, seriál měsíce - Men at Work

Září - Film měsíce - Na hraně zítřka, seriál měsíce - Archer, House of Cards

Říjen - Film měsíce - Frankenstein (divadelní záznam) ,seriál měsíce - Torchwood

Listopad - Film měsíce - Strážci Galaxie ,seriál měsíce - Parks and Recreation, talk show - John Oliver, dokument - Trabantem Jižní Amerikou

Prosinec - Film měsíce - Zmizelá, Ona ,seriál měsíce - The Escape Artist

Leden - Leden se nesl pouze v pokračování mé výzvy a v první polovině mi to ještě docela odsýpalo, bohužel ve druhé přišla taky trochu práce a já se zaseknul. Na pomyslný vrchol se dostal Charlie Chaplin a Pan Verdoux (1947), který se mi líbil velice a v závěsu za ním bylo dílo Billyho Wildera, ve kterém hrál jako o život Ray Milland, tedy Ztracený Víkend (1945). Kromě toho jsem samozřejmě pokračoval i v již rozkoukaných seriálech, kde přišel hlavně závěr Fringe.

Únor - Výzva stále pokračuje, v únoru jsem se snažil přijít na chuť hlavně Hitchcockovi, od kterého se mi líbilo Okno do dvora. Přesto byly filmy, které se mi líbily víc, ať to byl poslední Chaplin na seznamu neboli Světla ramp nebo Paul Newman jako Biliarový král. Mezi nejpovedenější trojici určitě patřilo i soudní drama o Dvanácti rozhněvaných mužích. Na vrchol se však vypsal režiesér Billy Wilder, a to jak skvělým Stalagem 17, tak hlavně dokonalou komedií o to, že Někdo to rád horké.

Březen - Další měsíc a výzva je pořád na pořadu dne. Tentokrát jsem na seznam filmů, které si určitě ještě někdy pustím zařadil dvě pohádky Čarodějův učeň a Daleká cesta za domovem. Dál mě zaujala dvojice detektivek plných zvratů kde se nejprve servírovala Vražda na večeři a poté jsme se podívali co je zač ten Slídil. K zahození nebyl ani apokalyptický svět v podání Alfreda Hitchcocka a jeho hororu Ptáci. Přesto se na pomyslný vrchol propracovala dvojice zfilmovaných muzikálů, My Fair Lady a Vlasy.

Duben - Duben už se nesl ve znamení velkých příprav na ty pitomý státnice. Alespoň ze začátku měsíce jsem si v práci udělal trochu času a na pár filmů jsem se podíval. Rozhodně zajímavý je příběh hudební skupiny The Doors a jejich frontmana Jima Morrisona. Na vrchol se však dostala animovaná Laputa a také její předchůdkyně Naušika.

Květen - Květen v podstatě nestojí za zmínku, protože přípravy na státnice vrcholí a čas se musí používat jinak. Přesto vyhrál Příběh z Bronxu.

Červen - Naprosto okouzlen Amélii a zaujat koncem seriálové sezóny jsem uvízl na mrtvém bodě a i přesto, že mi chybí posledních deset filmů v mé výzvě, tak jsem se zasekl a nemůžu se pohnout.

Červenec - Konečně jsem se dočkal a dokončil jsem svou dlouhodobou výzvu. A je pravdou, že závěr byl opravdu nabitej, dostalo se na mnoho dokumentů, ať už jsem se bavil u roztomilých Surikat, rozčiloval nad krvavou Zátokou nebo se se zájmem podíval na Earthlings. Nejlepší dokumentem přesto bylo cestování Trabantem napříč Afrikou. Ale nezůstal jsem jen u dokumentů a podíval se i na dostatek filmů. Zaujal mě horor Mama, vyšetřovatel Jack Reacher, animovaný Raubíř Ralf ale i únikový plán Argo a nemůžu zapomenout na neočekávanou cestu Hobita. Nejlepší pocity ve mě však vyvolala Charlieho malá tajemství.

Srpen - Dokončení seriálové sezóny, hlavně to pro mě byl srpen. Letošní seriály, které rozhodně stojí za podívání: The Following, Chicago Fire, Arrow a Banshee. K nim musim přidat i zastupce z řad zrušených, ale věřte neprávem - Go On. I díky tomu jsem se dostal ke Studiu 60. A taky jsem konečně dokoukal dva seriály, které jsem měl dlouho rozkoukané jednak Zlatá Sedmdesátá a hlavně Castle, který mě okouzlil natolik, že jsem se pustil i do jeho knížek. Mezi filmy to zas tak slavné nebylo a i díky tomu se opravdu vysoko umístil Velký Gatsby. Nejlepší film však byl o něco starší Minority Report se skvělým Cruisem. A když jsem u těch skvělých výkonů, tak mě naprosto okouzlila Tatiana Maslany a její multirole v seriálu Orphan Black.

Září - V září jsem se připravoval na cestu do UK, a tak jsem se chystal naposlouchat nějakou tu britskou angličitnu a díky tomu se konečně dostal k legendárnímu Sherlockovi. Víc jsem to nestihnul, snad je další hororový pátek, kde zabodoval nejvíce horor V zajetí démonů.

Říjen - V říjnu už jsem se konečně vrátil k pravidelnějšímu sledování, ale mojí pozornost nejvíc ukradl jeden seriál - Doctor Who. Nikdy jsem si nemyslel, že se to stane, ale během krátké chvíle jsem si zamiloval druhý britský seriál. Ve filmech nejvíc bodovaly pokračování, Padoucha, Železňáka ale i Příšerek.

Listopad - Předposlední měsíc roku a já jsem opět nejvíce zaujat seriálem a jako bonus jsem začal pro Serialzone psát články. Ale zpátky k tomu seriálu, mojí pozornost ukradlo drama z vězení - Orange Is the New Black. Mezi filmy nejlepší Paralelní světy, ale ani tak to nebyl žádný zázrak.

Prosinec - Mezi filmy nakonec zvítězil ten úplně poslední co jsem viděl. Byly to Rivalové, ale po komentářích tady jsem čekal přeci jen o něco víc. Za zmínku jinak určitě stojí ještě Na divoké vlně a mezi seriály Ray Donovan.

Leden - Jako obvykle i tenthle rok začal zkouškovym obdobím, což znamená jen to, že nebylo tolik času. Přesto rozhodně nebyl leden na dobrý film chudý. Ze starších kousků (to znamená pouhé 2 roky) mě dostal cesta za Tři dny ke svobodě, kde exceloval Russell Crowe. U novinek to bylo o dost vyrovnanější, zaujalo a potěšilo jistě drama o Černobílém světě, tvrdé rány rozdával i Hugh Jackman v Ocelové pěsti, ale nakonec nejvíc mě dostal film, kde je šance na přežití 50/50.

Únor - O dost víc učenim pro mě byl narvanej únor. Takže oscarovej měsíc byl o něco slabší, docela slibně se na mě tvářil seriál Falling Skies nebo dokument The Art of Flight. Na poli filmu uspěl hlavně videoherní Tintin a díky kouzelné kino 3D projekci na to naplné čáře vyhrál Hugo a jeho velký objev. Další oskarový kousky dostanou prostor možná v březnu.

Březen - se nesl ve znamení psaní bakalářky, takže tolika filmů ke zkouknutí nebylo a na vrcholu se pohodlně uvelebil The Artist, i přes to že nedosáhl na plné hodnocení. Přednost dostaly seriály. Novou šanci dostala Teorie velkého třesku, která mě o poznání víc baví v češtině, což je divný. Jinak nadšení přinesl Pokoj č.10, rozhodně nezklamal ani kult vystavěný kolem Firefly a docela příjemně pobavila i novinka od MTV Awkward.

Duben - V dubnu se nenašla žádná taková pecka, která by mě úplně usadila. Přesto se však našlo několik zajímavých počinů jako třeba hrátky s časem v hororovém podání ve filmu Triangle. Nebo to jak Matt Damon řekl: Koupili jsme ZOO. Nejvíc jsem se ale těšil na hokejového bitkaře v podání Seana Williama Scotta ve filmu Goon a také jsem si ho patřičně užil. Co se týče seriálů, tak mi učarovalo indické call centrum v Haló, tady Indie.

Květen - se sice nesl hlavně ve znamení příprav na státnice, ale i tak se zapsal hlavně jako kino měsíc. Díky akci v Cinestaru jsem navštívil dvě pecky nostalgické Prci, prci, prcičky: Školní sraz a hlavně hrdinské Avengers. No a pak se do paměti zaryla také nenápadná francouzská pecka Nedotknutelní. Mezi seriály zakončily svou první sezónu Smash a Awake.

Červen -  Měsíc státnic a hlavně seriálů. Bohužel jsem nekouknl na žádný film, kteý by zasloužil zmínku. To  seriálů je situace jiná. Dokoukal jsem první serii Touch, kde se Kiefer Sutherland snaží ze všech syn vyhovět svému autistickému synovi. Další kdo mě okouzlil byla Georgia v podání Ellen Muth ze seriálu Mrtví jako já. Přesto na vrcholku je neuvěřitelně návykový seriál Agentura Jasno.

Červenec - S létem a přibývájící prací by se měl přísun filmů zastavirt a zpomalit. No naštěstí můžu na filmy koukat v práci a tak to nebylo tak hrozný :) Na poli seriálů se mezi zajímavé projekty zařadilo Happy Endings a hlavně nám učaroval kuchařský Masterchef. U filmů to bylo ještě složitější, protože probíhal pátek třináctého a s ním spojená hororová noc, která přinesla několik svěžích kousků. Na úrovni komedie/parodie to ovládnul Tucker & Dale, kteří bojovali proti zlu, na vážnější notu káplo La Cara Oculta. Ve výborném světle se předvedla i satira God Bless America. Rozhodně víc než dobře si vedla i čtvrtá Mission Impossible. Vítezem se přesto stal španělský horor s výborným Luisem Tosarem, kterým nám předvedl, co se děje Zatímco spíš.

Srpen - Státnice se přelstít nepodařilo a já se kvůli nim tolik šidil s filmama, to budu muset v závěru roku dohnat. Až úpln na konci měsíce jsem se dostal k největší pecce, se všedním názvem Chata v lesích - od Vřískotu první film, který více než dobře kombinuje humor a žánr hororu. Vřele všem doporučuji. Ze seriálů jsem dodíval skvělé Řekni, kdo tě zabil a dovychutnal novinku Continuum. Dvakrát jsem se vydal navštívit i kino, ve 3D jsem viděl Spidermana a v letním jsem se podíval na Sněhurku a lovce - a ani jedno nezklamalo. 

Září - Září bylo hlavně seriálovým měsícem, doháněl jsem co se dalo. Dokoukal jsem první zkušební sérii Anger Management, důkladně ochutnal artefaktové Skladiště 13. Dokonce jsem přišel na chuť i upírům v krimi podání Za svitu měsíce a taky jsem zjistil že Láska bolí. Nejvíc času jsem však strávil s Christianem a Seanem pod sklapelem Plastické chirurgie. Jako bonus jsem se k tomu podíval na věci v černém, nejdříve pobavili Muži v černém 3 a poté postrašila Žena v černém. A završil to skvělým kinovečerem při kterém se jako hlavní chod podávalo Expendables 2 a dezertem byl Temný rytíř povstal.

Říjen - V říjnu sem to trošku zanedbával a navíc jsem neměl úplně šťastnou ruku, nejlépe si asi vedli Mupeti. Případně ještě pilotní film k Aktě X, kterou jsem začal sledovat, ale to je běh na dlouho trať. A mezi seriály získal nejvíc bodů Mad Love.

Listopad - Byl o něco plodnější než předchozí měsíc, i když jsem si na sebe upletl v závěru měsíce tak trochu bič, protože jsem si naplánoval výzvu podle které jsem si nastavil filmy. Dosáhl jsem hodnocení 1928 a rozhodl se, že každé další hodnocení bude film z následujícího roku, tedy až do čísla/roku 2013. Ještě předtím jsem ale stihnul další pokračování Doby Ledové, tentokrát o zemi v pohybu. Následně jsme se vydali díky akci Cinestaru do kina a ani jeden kousek nezklamal jak animovaná Rebelka tak drsná Patrola. Aby toho nebylo málo tak se mi ještě líbili další filmy jdoucí v současné době kinem, cestování časem s Brucem Willisem v Looper a taky trochu toho strašení v Sinister.

Prosinec - Upletl jsem si na sebe bič vlastní výzvou a tak jsem prosinecmohl trávit ve společnosti rozkoukaných seriálů a filmů, které jdou rok po roce. Ze seriálů jsem koukal hlavně na Castle a South Park, takže jasně vedl Castle s Beckettovou. Mezi filmy vyhrál ročník 1942 Bambi, i když mu na paty šlapal Pan Smith přichází (1939).

Prosinec - Prosinec byl bezesporu sportovní měsíc. Na vrchol se dostal, v ČR z nepochopitelných důvodů nedistribuovaný, Warrior. Ale rozhodně zaujal i starší Golfový sen. Naopak o trochu víc jsem si sliboval od Moneyballu. Příjemně překvapilo i 5 pokračovaní Nezvratného osudu. Za zmínku určitě stojí i starší, přesto velice dobře udělané souboje v Utržený ze řetězu. Na poli seriálů jsem se pustil do politické legendy o Všech starostových mužích, ale líbil se mi i Bradley Cooper v roli Šéfkuchaře nadivoko.

Listopad - V listopadu nemůže bát řeč o nikom jiném než o Andrew Niccolovi. Nejen, že v kině šel jeho nový velice povedený film Vyměřený čas, ale mezi staršími kousky jsem našel jeden, který jsem neviděl a zalíbil se mi - Simone. Kromě jeho tvorby už mezi povedené filmy, které jsem viděl patří snad jen romantika Jeden den a Prostředníci, obchodující s pornem. Co se týče seriálů, tak jeden z těch nových co stojí za podívání je určitě New Girl.

Říjen - a je to tady, první školní měsíc, takže spousta času na sledování filmů. Navíc je tady i podzim, takže v USA se nám rozbíhají zajímavý projekty v seriálovém vydání. Z těch si mou pozornost zasloužily zatim 2 Broke Girls a Once Upon a Time. Co se týče filmů tak jsem byl mile překvapen i v českých luzích a hájích a to válečným dramatem Habermannův mlýn. Přesto mi víc učarovala práce za mořem. Konkrétně dvojdílné zakončení Harryho Pottera, ale úplně nejlepší pocit jsem měl z romantické komedie Bláznivá, zatracená láska.

Září - S chutí jsem se podíval na celou sérii X-menů, zakoukal jsem se i do seriálů. Mile mě překvapilo Friday Night Lights, ale ještě víc mi překvapilo, že jsem začal pravidelně sledovat české dílo - Vyprávěj. U obojího však mam problém s přibývajícími dily. Září bylo překvapivě slabé, protože se o titul uchází dokonce i videofilm Never Back Down 2, nebo pro mnohé kritizovaná sci-fi Super 8 a dětská pohádka Medvídek Pú. Naštěstí přišel telvizní film o rekonstrukci hrozivé události, kterou prožil nejlepší fotbalový tým světa Manchester United.

Srpen - Konec léta se nesl ve znamení stresu z poslední možnosti zkoušky, přesto jsem si udělal čas a pár filmů jsem stihnul. Dostalo se hlavně na japonské anime a sportovní drama. Jedním z filmů, které se zasloužily nálepku "zatrolená hlavolamka" a přitom velice dobře zabavily byl Obhájce. Přesto na úplné čelo se dostaly sportovní a hlavně dojemné kousky Težká váha a Soul Surfer.

Červenec - Bohužel MFF v Karlových Varech nevyjde, přesto doufám, že si to dostatečně vynahradim. Uvidíme co přinese první letní měsíc. Zaměřil jsem se na kráťasy. Tahle Top 10 stojí za podívání. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. Mezi regulérními filmy mi oči pootevřel Hotel Rwanda. Svými různými variacemi se mi zalíbilo jak Lola běží o život. Nakonec to nejlepší a nejdojemnější Nezapomenutelný okamžik.

Červen - je měsíc zkouškového, takže žádné velké hodnocení se čkat nedá, přesto se prostě od učení občas musí odpočinout. Zdrojový kód by u mě pravděpodobně byl vítezem i v silnějším měsíci. Tentokrát však absolutně neměl konkurenci.

Květen - Přesto, že hlavní náplní bylo koukání na filmy Stevena Seagala, tak se rozhodně žádný nedostal tak vysoko (zatím jsem jich viděl  17). Příjemně mě překvapila dvojice filmů Všemocný a Voda pro slony. Po stránce seriálové jsem přilnul ke Sběratelům kostí. Na poli hororů mě přijemně překvapilo malé dílo Insidious. Těsně pod vrcholem zůstala teenage romantika říznutá fantasy - Jsem číslo čtyři. A nejlepší zážitek, i díky kinoprojekci bylo Rychle a zběsile 5.

Duben - by se dal označit jako seriálový měsíc, pustil jsem se do sledování hned několika seriálů z nichž u mě nade všemi vyčnívala gymnastická teenage Make It Or Break It a také lehce hororová dvojice bratrů v Lovcích duchů. Na poli filmovém se dostavil nejočekávanjěší film roku z mého pohledu  a to Vřískot 4, který mě nezklamal a zastínil vše co mu stálo v cestě.

Březen - Opět jsem se pustil do jednoho doktorskýho seriálu - tentokrát Private Practice, který mě chytil a bavil. Na poli filmů bylo tentokrát překvapivě hodně uchazečů. A proto se dostal dojemný příběh o psu Hačiko až na 4. místo. O kousek výš se dostalo vězeňské drama se zápletkou o IRA, kde se bojovalo Ve jménu otce. Jen o pár blonďatých vlásků skončil pod vrcholem animovaný film - Na Vlásku. Přesto nejlepší byl hokejový životopis Maurice Richarda.

Únor - Těžko prohlásit, že jsem se rozhodl hlavně pro seriály, ale na konci zkouškového se mi do pravidelného sledování zařadila hned dvojice z tohoto žánru. S přítelkyni jsem se pustil do Gilmorových děvčat a musím uznat, že mě baví více než dobře, a doslova učaroval mi seriál Community. Přestože na poli klasických filmů mi švédi ukázali, že je Mezi námi zlo a němci předvedli v jakym stylu se Klepe na nebeskou bránu.Tak i přesto to u mě vyhrála velká filmová klasika, útěkářské drama - Velký útěk.

Leden - I když si se mnou na konci ledna pohrál Michael Douglas a David Fincher už to nic nezměnilo na tom, že se mi tentokrát velice líbila práce Clinta Eastwooda. Protože u mě zabodoval jak Tajemnou řekou, tak i potom Dokonalym světem. I tak dokozal ale získat jen stříbro a bronz, protože se úplně na vrchol prokousalo skvělé španělské vezeňské drama Cela 211.

Prosinec - Na konci prosince jsem po dlouhé době zažil film, u kterého jsem prostě nevěděl co s ním. To se mi nestalo od Donnieho Darka. A i proto si třetí místo vysloužila právě Černá labuť. Jelikož jsem opět načerpával vánoční pohodu, tak nejlepším vánočním dílem je klasická romantická mezi Kráskou a zvířetem. Přesto však za největší zážitek měsíce považuju film Bena Aflecka - Město.

Listopad - Do tohohle měsíce byl výborný start, hned ze začátku sem totiž viděl trojici filmů, které u mě obsadily medailové pozice. Na třetím místě se umístil akční film s Brucem Willlisem - RED. Na druhém místě se umístilo Facebookovské drama The Social Network a vítězem se stal opět animák, tentokrát Jak vycvičit draka. Zvláštní místo si získal seriál Glee, který mě velmi zaujal a zařadil se mezi mnou pravidelně sledované.

Říjen - Začnu tím, že si mojí pozornost získal další seriál, tentokrát Cougar Town s Courtney Cox. Co se týče starších filmů, tak vyhrál Úkryt.  V kategorii novějších vyhrál Stallone se svým Expendables. Přesto všechny převálcoval animák. Já, Padouch. Mám pocit, že letošek je rokem animáků.

Září - se neslo ve znamení starších filmů, Své místo si jistě zasloužila trilogieSmrtonosné pasti. Další osvědčený kousek byl Milion Dollar Baby. Ale aby vyhrál snímek, který jsem předtím neviděl, tak musím zvolit Experiment.

Srpen - Překvapivě vyhrál první místo Počátek, přesto jsem tenhle měsíc viděl i jiné a rozhodně zajímavé kousky. Rozhodně mě velmi zaujal snímek Vyfič!. Navíc jsem se pustil do seriálu, který byla radost sledovat. V hlavní roli byl Cestovatel časem.

Červenec - Třetí místo obsadila Legenda o slavním návratu, která podlehla baleťákovi z Anglie - Billy Elliot. Přesto bylo nejlepší překvapení ve snímku Nezapomeň na mě.

Červen - Největší oddech jsem si vychutnal u Zombielandu. Nejzajímavější filmem byl Uvnitř tančím, přesto na pomyslném piedestalu stojí díky kombinaci nostalgie, vtipu a krásy - Toy Story 3.

Květen - V květnu si mojí pozornost ukradl hlavně seriál Na doživotí se skvělým Damianem Lewisem. I přesto se na pár filmů dostalo, jejichž medailové pořadí je zde 3. Gattaca - zajímavý sci-fi, mnohem lepší než ty současné. 2. místo obsadil akční Sherlock Holmes, kde upoutala hlavně ústřední dvojice Downey & Law a 1. příčku si pro sebe ukradl Leo DiCaprio v thrilleru Prokletý ostrov.

Duben - V dubnu jsem pokračoval v seriálovém sledování, tentokrát mě uchvátil Earl & Randy v seriáluJmenuji se Earl. I přesto jsem se koukal nějaké filmy, z nichž mě nejvíce zaujal Kubrickův horor - Osvícení.

Březen - Tenhle měsíc u mě vyhrál Russell Crowe a jehoČistá duše, více jsem se zaměřil na seriály ze kterých vyšel vítězně ten který se jmenuje Chirurgové.

Únor - přesto, že se mi hodně líbil Svět podle Prota, tak i tak skončil na pomyslném žebříčku až na 4 místě. Bronzovou medaili pro sebe ukradla komedie Městečko Pleasantville. V souboji o titul nakonec odešel, jako poražený jeden z nejdojemnějších filmů Život je krásný. A vítězem je, já doufal, že i oskarovým, Zrození šampiona.

Leden - tenhle měsíc mě učarovaly dva snímky. První z nich je fotbalovej, nebo spíš manažerskej Proklatej klub a druhej byl příběh plnej fantazie a to Pevné Pouto.

Prosinec - Avatar, vlastně to ani nic jiného být nemohlo, protože jsem u tohohle filmu seděl skoro 3 hodiny až bych se nudil. Přesto si dovolím ještě vypíchnout jeden film a to Společnost mrtvých básníků.

Listopad - Tenhle měsíc byl vypíchnul 3 filmy, První byl jako už to tak bývá sportovní, konečně jsem se dostal na Vzpomínku na titány, druhým byl horor, který rozšířil moje obzory, ukázal něco nového a hodně zaujal - Orphan. Přesto to na konci měsíce rozsekala romantická pohádka - Hvězdný prach, takhle dokonalej film jsem už dlouho neviděl

Říjen - Tak to bylo zase těsný - mezi hororama jsem konečně kouknul na Sirotčinec, trochu sci-fi bylo při Push, výborná byla zpověď Obchodníka se smrtí, oslovila mě i Zkažená mládež, ale nakonec se rozhodovalo mezi dvěma komediema, Prohrála ta kde bylo hrdinovi Znovu 17 a vítězem se proto stala ta s mým oblíbeným Marshallem - Kámoš k pohledání

Září - Jednoznačně (REC), po té co se mi líbila Karanténa, tak jsem musel vidět i originál, který byl podstatně lepší. Další super zážitek pro mě byl animák Vzhůru do oblak, který jsem viděl ve 3D.

Srpen - Filmem měsíce pro mě byl, už starej, ale mnou dosud neviděnej Trainspotting. Filmy o feťácích mě bavily vždycky a tahle legenda měla všechno včetně vynikající hudby.

Červenec - První prázdninovej měsíc se mi sice nejvíc líbil Góóól a Rain Man, ale jelikož už jsem  je viděl dřív, tak by to nebylo fér, vyhrál Keith, krásná romantika.

Červen - V červnu jsem se pustil hlavně do sportovních filmů. Z těch se mi líbil jak The Express, Vítězové a poražení i Světla páteční noci. Hodně zvláštně na mě zapůsobil Donnie Darko, ale film měsíce pro mě byl už starší, ale přesto vynikající Věčný svit neposkvrněné mysli.

Květen - Tohle byl hodně náročnej měsíc, jednoznačný výherce se říct nedá. Nejvíc jsem se nabrečel u dojákuMarley a já. Vynikající byl Milionář z chatrče. Zajímavý byl i první film ve kterém mi nevadila Angelina Jolie a to Výměna. Bavil mě i karetní Oko bere, ale přesto budu muset za vítěze určit Eastwoodův počin - Gran Torino.

Duben - Stmívání- Tentokrát u mě zvítězila romantika o upírech, i když povedená byla i taneční Let´s Dance. Z českejch se mi líbilo melancholický vzpomínání při Sněženkách a machrech po 25 letech.

Březen - Karamazovi - Každému, kdo tento film neviděl, tak doporučuji co nejdříve tento nedostatek dohnat. Český film a tak skvělý.

Únor - Slepota - Neskutečně zajímavej film, kterej mě dostal vytvořením slepého světa (pozn. byl to v únoru boj, moje slabost pro sportovní filmy se potvrdila a dostal mne jak Coach Carter, tak iNikdy to nevzdávej. Stejně tak mohl trůn okupovat jeden ze dvojice hororů Funny Games USA nebo Karanténa.)

Leden - V Bruggách - Parádní filmek, se skvělým obsazením.