Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Rozprávka
  • Dráma
  • Rodinný
  • Krimi

Recenzie (220)

plagát

F. L. Věk (1970) (seriál) 

Jeden z nejkrásnějších a nejkvalitnějších českých seriálů, který se dokázal na plátně vrátit až do doby osvícení a zachytit český národ tak, jak jej viděl Alois Jirásek. Nezapomenutelné výkony především R.Brzobohatého či Dany Medřické a jejich "povedených dcer". Bez drahých kulis si tvůrci dokázali poradit a s věrohodností sobě vlastní dokázali vytvořit poklidnou českou vesničku, starobylý klášter, panské domy či Boudu. Jediným negativem jsou občasná hluchá místa, která se v seriálu vyskytnou. 77%.

plagát

Ako sa budia princezné (1977) 

Moje oblíbená pohádka, jejímuž kouzlu jsem podlehla až v pozdějším věku(že by se dříve tolik nevysílala?!). Klasické zpracování Vorlíčka se opravdu povedlo. Stejně jako výběr herců (především nezapomenutelný Vládimír Menšík, který už v době natáčení bojovala s nemocí), krásná hudba a celkový děj. 78%.

plagát

Tretí princ (1982) 

Z této pohádky jsem vždycky měla tak trochu strach - ta její tajemnost mě až děsila. A to se netýkalo pouze prostředí, ale také děje - přítomnost dvou Libušek a dvou Trávničků na mě bylo moc:) V poslední době však této pohádce postupně přicházím na chuť a možná příjde doba, kdy je zařadím mezi mé oblíbené. 62%.

plagát

Princ a Večernica (1978) 

Tři až čtyři hvězdy, 68%. Je znát, že pohádka vychází z toho tradičně českého, což je k dobré pohádce zapotřebí. Už třeba jen výběr jmen královských dcer - Helenka, Elenka a Lenka (pěkná slovní hříčka), a k tomu Velen(ek). Herecké obsazení je moc povedené, i když k výběru prince - Juraj Ďurdiak - mám dodnes pochybnosti... Vladimír Menšík zde vystujpuje v trochu vážnější roli, což pro něj v pohádkách není příliš obvyklé. Avšak zvládá to jako vždy na výbornou. František Filipovský jako moudrý šašek nemá chybu a Libuška Šafránková je opravdu ozdobou pohádky, i ona přispěla k tomu, že jsem se nakonec přiklonila v hodnocení ke 4 hvězdám. Nesmím však opomenout ani vynikající výkon Radoslava Brzobohatého jako čaroděje, především závěrečné bojové scény stojí za to. Na jeho vzhledu bych maskérům nevytkla vůbec nic. Ba právě naopak. Pohublá postava obepnuta černou kůží, k tomu širák v lehce nazelenalé tváři... Výborné. Z pohádky se mi nejvíce líbí začátek a konec, celkově mi ale připadá tak trochu nostalgická. Ale jako celek patří mezi ty povedené. A doplňuje ji i trefný hudební doprovod odzpívaný Ondřejem Havelkou.

plagát

Četnícke humoresky (2001) (seriál) 

Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdami. Nakonec jsem dala pět, řečeno procenty 85. Seriál je velmi povedený a ačkoli tam jsou kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými díly či sériemi, celková atmosféra je vynikající a neopakovatelná. Je radost se dívat na ty naše "zaprděné" četníky. Kromě kriminálních případů vážných či nevážných zde můžeme sledovat i příběhy z osobního života těchto strážců zákona. Především osud hlavních protagonistů Karla a Ludmilky je velmi poutavý a až do dvou třetin seriálu není jasné, jak to s nimi dopadne. Ale i příběhy těch ostatních stojí za povšimnutí. V první sérii to je vztah Andělky a Toníčka s tragickým koncem, v druhé pak Karlička se svým synkem či Béďa a Klaudie. Ve třetí sérii se to už trochu rozmělnilo. I přesto oceňuji propracovanost prvorepublikové amosféry buď na četnické stanici, ve městě, na vesnici či v lázních. Moc dobře se na to dívá. Spolu se seriálem "Bylo nás pět" řadím "Četnické humoresky" mezi nejlepší porevoluční seriály.

plagát

Tri oriešky pre Popolušku (1973) 

U této pohádky není třeba nic dodávat. Vzácně se stane, že se něco povede naprosto dokonalým způsobem a není co vytýkat. Tři oříšky pro Popelku jsou toho zářným příkladem. Vše je tak, jak má být - herci, děj, prostředí(ještě že si se štábem pohrálo počasí a pohádka byla v zimě natočena z nutnosti), hudba, hlavní pár... Tato pohádka ve mně vždy vyvolává nezapomenutelné emoce a myslím si, že ji toto kouzlo vydrží ještě po mnoho dalších generací.

plagát

Mazlíček (1934) 

Já jsem ranným filmům s Hugo Haasem přišla na chuť a tento patří mezi mé nejoblíbenější. Spolu s "Život je pes" a "Ať žije nebožtík" tvoří vytváří nezapomenutelné trio filmů, kde se jako milenecká dvojice představili tehdy i milenci v réalu Hugo Haas a Adina Mandlová. Ta ukázala svůj profesionální a civilní herecký projev již v prvních filmech a Mazlíček mezi ně určitě patří. Jako rozmařilá dceruška Marcela svou roli zvládá s nadhledem sobě vlastním a zdatně sekunduje skvělému Lojzíčkovi. Hugo Haas zde opět dokázal, že mu role popletených milovníků sedly nejvíce a připočteme-li k tomu účast Martina Friče, je na úspěch zaděláno.

plagát

Ať žije nebožtík (1935) 

Filmy s Haasem a Mandlovou miluji. Není jich mnoho (Mazlíček, Živor je pes), avšak stojí za to. "Ať žije nebožtík" patří do této trojice a plným právem patří mezi nejen divácky nejoblíbenější prvorepublikové filmy. Specifický Haasův humor, zdatný sekundant v podobě Václava Trégla a věrného psíka, nezbytná přítomnost stále se ve filmu více prosazující Adiny Mandlové, Jaroslav Marvan či Čeněk Šlégl - osvědčené sestava, která nezklamala ani zde.

plagát

Mravnosť nadovšetko (1937) 

Jedna z nejlepších (nejen) prvorepublikových komedií. Jednoduchá zápletka s vynikajícími herci na malém prostoru s neutuchající hudbou, která dotváří neopakovatelnou atmosféru celého filmu. Skvělá parodie/ironie na "vše, co je mravné" v podání Huga Haase působí (téměř) uvěřitelně. Skvostná rodinka - žena, dcera a syn, jejíž poklidnou atmosféru zčeří příjezd nemanželského dítěte jinak zcela mravného profesora Huga Haase, tvoří základní osu celého filmu. Věra Ferbasová jako zlobivá dceruška a slušná vychovatelka s anglickými způsoby v jednom je osvěžením celého filmu. S Haasem s na plátně rozuměla, což o pár let později dokázala jako jeho filmová partnerka v další úspěšné komedii (Andula vyhrála). Zde tvoří pár s uhrančivým doktorem Ladislavem Boháčem, který zde ovšem působí trochu prkenně. Stejně jako některé úseky filmu. Je však třeba brát vše jako lehkou ironii na zaběhlé způsoby tehdejší společnosti, což divákovi umožní vychutnat si tuto komedii od prvních minut až do úplného konce.

plagát

Život je pes (1933) 

Jedním slovem vynikající - tento film je ve svém žánru opravdu jednička. Výborně namíchaný "koktejl" herců - skvělá trojrole Huga Haase, Adina Mandlová, která je zde NESKUTEČNĚ ATRAKTIVNÍ (to pohazování bohatě blonďatou kšticí - nepoužila to náhodou o pár let později Nataša Gollová alias Eva tropící hlouposti, ovšem s kšticí plavou a řidší?:) a spolu se Světlou Svozilovou tvoří sice naprosto odlišný, ale dobře fungující sesterský tandem. Těmto třem výborně sekunduje přísný a láskyplný otec Theo Pištěk, který by pro své dcerušky udělal vše (i jim posílal jménem ctitelovým květiny). O chytlavou hudbu se postaral bratr Huga Haase Petr, na ději se vyřádil i Hugo a postavil-li se k tomu za kamerou Mac Frič, bylo(a stále je) zaděláno na filmovou legendu. Smekám. I dnes, po téměř 70 letech, působí tato crazy komedie živě a moderně. Nedílná součást "Zlatého fondu české kinematografie".