Rob Roy

Nejteplejší film, co jsem viděl. Douglas a Damon září.

Dramaturgickej bordel s nevýraznými a nevyužitými postavami včetně obrů a nulovou chemií. Jack a princezna spolu prohodí asi tak 15 vět. Singerovi měkne mozek.

Taxík má pravdu. Příznivci americké nezávislé scény (A myslím opravdu nezávislé, ne ty "indie" dramata za 10 mega) by si měli celkem smlsnout. Fajn prciny, nadkolenky, minišortky....ale dost, o tomhle to opravdu není. Jednoduchý a působivý nápad rozvedený do celovečerní stopáže. Žádná prázdná výplň ani montáže s vybrnkávanejma písničkama.

Sice si myslím, že podstatu třídních srazů po letech možná nejlépe a nejmrazivěji vystihl Nick Nolte ve filmu Off The Black a to tak, že vůbec nejde o to nostalgicky zavzpomínat a pobavit se s bývalýmy spolužáky, ale vysondovat kdo co a jak a dokázat si, že vy jste to v životě dotáhli dál než ostatní, ale tahle hodná hollywoodská varianta mě dokázala obměkčit. 7/10 a za vylitýho týpka přihodím.

Zatím takhle, ale bude to chtít asi ještě jednu projekci, má to hodně do sebe.

Polský film roku (nejlepší film, kamera,kostýmy, zvuk). Co se týče motivů, tak samozřejmě na probádané půdě, ale díky střihové inovaci a výborně obsazeným rolím (Marcin Dorocinski má charizma hollywoodské hvězdy - sledovat) je film vysoko nad průměrem. Nehřímá tu pořád hudba a vaří se tu polévka z lidské hlavy a muchomůrek. Spokojenost. A Češi jenom čumí, jak to Poláci umí :/

Bohužel překombinované. Závěrečná vysvětlovací montáž mě jenom vytočila. Navíc celkem promarněný herecký potenciál

Největší přínos dokumentu je v tom, že si stáhnete tu skvělou muziku a posloucháte a posloucháte...

Co dělat na maloměstě, když vás Láska a Bůh opustil. Tohle bylo na hraně, příště už to chce změnu, občas to smyslové pobíhání Olgy Kurylenko a kroužení postav kolem sebe je spíš úsměvné. Pořád je tu ale spousta scén, kde jsou pocity působivě vyjádřeny jen přes gesta, hudbu a zaběry kamery

Mladý Tobias Lindholm se za posledních pár let stal velkým zvířetem dánského filmu, píše scénáře k posledním Vinterbergovým filmům, které oceňují diváci i kritici a do toho si točí vlastní menší autorské "cinema verité" projekty na hranici dokumentarismu, které z jasných důvodů (viz zdeší jednohvězdičkový komentář) už divácky tolik vděčné nejsou, ale na festivalech se jim vede taky dobře. Vlastně více než dobře. Kapringen je nejlepší dánský film roku 2012 podle výročních cen dánské filmové akademie. -- Ta vyjednávací psychologie velké korporace s piráty je okouzlující.