Gwaihir

Jeden z nejlépe hodnocených filmů zde? Vážně? Nebudu zastírat, že mě do kina přivedla hlavně zvědavost, protože moje intuice mi říkala, že to tak dobré být nemůže, tedy aspoň ne pro mě. V tomto směru jsem rád, že mě instinkty nezklamaly, ale příště si již podobné testování raději odpustím. Úvodní tiulky jsou kreativní a potitulková scéna je poměrně vtipná, ani během děje jsem se neubránil občasným záchvěvům úsměvu, ale jinak mě to převážně míjelo dosti velkým obloukem, takže moje hodnocení se pohybuje kdesi na hraně. Nicméně, zatím to úplně neshodím. 55 %

Překvapivě relativně zábavná jízda taxíkem, která, ačkoli působí nevinně, dokáže na tom snad nejenším možném prostoru poodhalit teheránskou všední realitu a nastoluje hlavně otázku svobody projevu, přičemž velikým zpestřením je přítomnost neteře, která je místy naprosto odzbrojující, a korunu všemu dává nečekané zakončení.

Skutečně velice zdařilá rekonstrukce jednoho dávného případu, jenž dodnes vzbuzuje celou řadu otázek a také nejedno zamyšlení. Duch doby je vystižen opravdu výborně, diletantství při celém vyšetřování, manipulování veřejností a fraškovitost soudních procesů jsou ukázány v plné nahotě. Přesto však pointou vlastně není zjištění, kdo je či není vrahem, ale spíše to, že z podhoubí strachu, tmářství a nenávisti nemůže povstat spravedlnost, což je odkaz pro dnešní dobu více než poučný.

Ani přes na několika místech rozpoznatelnou snahu nevystoupil Michael Bay ze svého stínu. Jeho vyprávění o hrdinství správných amerických chlapců tváří v tvář bezbřehému fanatismu mě po většinu času nechalo téměř chladným, zejména proto, že jeho pokus o vytvoření dusivého nepřátelského prostředí se převážně nezdařil, a částěčně snad také proto, že náznak vrstevnatějšího vykreslení situace zůstal nakonec zcela nevyužit. 60 % (ČSFD premiéra - kino Atlas)

Po všech stránkách vynikající film s neskutečně hutnou atmosférou, jíž nedokáže narušit ani občasná přítomnost lehce rozvleklejších pasáží a jež od prvních chvil vtáhne do drsné severoamerické divočiny s jejími řekami, pláněmi i horami a do nelítostné reality počátku 19. století, krátce po „druhé válce za nezávislost“. Na každém kroku tady jde o život, akce je střízlivě surová, plynule nasnímaná, s malou porcí střihu, což umocňuje její působivost. Klidnější scény oplývají úchvatnými záběry na nejrůznější typy krajiny a navozují náladu skutečného boje o přežití, která je výtečně podpořena skvělou hudbou. Opomenout samozřejmě nelze ani znamenité herectví, a to nejen hlavních protagonistů. 95 %

... (Festival íránských filmů 2016 - kino Světozor)

Není to sice úplně přesně to, co bych v tomto případě chtěl vidět, nicméně je třeba dodat, že by bylo vskutku velmi pošetilé očekávat a přinejmenším naivní předpokládat, že tomu bude opačně. Některé scény, zejména pak ty, v nichž se toho tolik nenakecá, jsou fantastické. Tím samozřejmě nechci shazovat dialogy, na které jsme zvyklí, podobně jako na typický styl kapitolového vyprávění, které také nepřekvapí. Co mě trochu překvapilo je hudební složka, ne snad její kvalita, ale hlavně to, že působí spíše dojmem lehce hororovým nežli westernovým, a to včetně skvělého hlavního motivu, čímž však na druhou stranu výborně dotváří celek. Takže moje výtky jsou prakticky stále tytéž, zejména pokud jde o ty občasné velice "odchylné" nedějové odbočky. Jinak mám ovšem mírné obavy, že by mě ty sobě vzájemně podobné filmy mohly postupně začít nudit, Tarantino-neTarantino. 90 %

Musím bohužel konstatovat, že je to pro mě zklamání, protože po emoční stránce jsem zůstal převážně nedotčen, a to je pro příběh podobného kalibru s tak velkým potenciálem zasáhnout skutečně veliká škoda. V komornějších polohách přitom všechno funguje poměrně dobře, ale když dojde na plavbu v divokých vodách brázděných bílým ďáblem, je veškeré dobrodružství přebito přemírou, často nepříliš přehledné, akce. 60 %

Zpracování zámořské Káčkovy anabáze má stále dvě tváře, které jsou si však tentokrát vzájemně bližší a provázanější, díky čemuž působí celý snímek ucelenějším dojmem. Komentáře nadále srší černým humorem, který ale v tomto případě sedí k ději o něco lépe než v prvním filmu, takže mě opustil i můj trochu rozporuplný pocit a dobře jsem se bavil. Přesto z toho příběhu občas notně zamrazí, a to i díky vynikajícím výkonům Hynka Čermáka a Predraga Bjelace, a znovu také skvělé hudbě Tadeáše Věrčáka. 85 %

Čím to je, to úplně nevím, ale tvorba Jana Hřebejka mě bohužel většinou obloukem míjí a nejinak je tomu také v tomto případě, který se s kvalitou ostatních kriminálních seriálů z dílny veřejnoprávní televize posledních let nemůže měřit ani zdaleka. Je to totiž takové bez chuti a bez zápachu, ani ne tak vinou jednotlivých případů, jako spíš jejich zpracování. 30 %