Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (620)

plagát

Fantastické zvery a ich výskyt (2016) 

Začíná to celkem zajímavě, vynikající casting a produkce, ale ve střední části to začíná být poněkud překombinované, zdlouhavé, trochu do sebe zahleděné a utápějící se v opulentních animacích neuvěřitelných tvorů, ale v zásadě nudné. Taky si nejsem jistý, že by to bylo pochopitelné pro někoho, kdo neviděl či nečetl Harryho Pottera. Úplný závěr už zase docela funguje. Zajímavým objevem je méně známá Alison Sudol, která velmi připomíná Keiru Knightley.

plagát

Prvý kontakt (2016) 

Film je zajímavý svojí atmosférou a emocemi, které probouzí. Ono se vlastně moc neděje, ale zároveň víte, že lidstvo stojí na hraně něčeho epochálního a během vteřiny se může stát cokoliv. Taky je zajímavé uvědomnění si, že nebezpečí nemusí hrozit jen od "návštěvníků", ale i od vyděšených a neovladatelných mas obyvatelstva. To je mrazivé uvědomnění zejména v této době. Z filmařského hlediska je to možná vypiplané, ale pro mě je vždy důležitý děj. A toho tady moc není, je to paradoxně spíše komorní drama. Divák vidí spoustu různých flashbacků, kterým nerozumí a je pouze udržován v napětí, kdy dojde k nějakému zlomu a začne se něco dít. Celkově to určitě stojí za vidění, když to vidíte poprvé tak vás to udržuje v napětí - ale nikoliv díky příběhu, spíše díky latentní přítomnosti něčeho zásadního - ale myslím, že už za týden si na to ani nevzpomenu, je to jenom taková filmařská hra. K ději více dále - ale POZOR SPOILER: Problém děje je hra s poněkud přehozenými časovými osami, kdy divák se mylně orientuje v tom co bylo dříve a co později. Toho je dosaženo díky Amy Adams, která ve dvou dobách, mezi nimiž musí být cca 15-20 let vypadá stále identicky a nebo je rozdíl nezřetelný. Což je poněkud "nefér", a podivné. Kdyby byla jednou zřetelně 25-letá a podruhé zřetelně 40-letá, bylo by možné se v tom orientovat. A nakonec i když dojde k rozuzlení, tak mi naprosto není jasné "proč?" a co tím jako chtěl autor říci. Příběh a zápletka ma mě tedy velmi podprůměrné, ale je to velmi dobrá hra s divákem a jeho emocemi, velmi dobře natočená. V tu chvíli to funguje. Za týden myslím nezůstane nic a podruhé bych to vidět taky nepotřeboval.

plagát

Hra peňazí (2016) 

Mám z toho rozporuplný pocit. Musím připustit, že jsem u toho seděl a ani nedutal a ani na okamžik se mi nechtělo spát. Ale zároveň mě to celou dobu poněkud iritovalo jistou křečovitostí a přepjatostí. Prostě Jodie.

plagát

Skrytá vada (2014) 

Strašný. Podařilo se mi to dokoukat až na 3. pokus a nemohu říci, že bych to pochopil. A nejstrašnější jsou ty sandále, ty mě budou strašit ještě dlouho!

plagát

Americký ostreľovač (2014) 

Stále jsem čekal, kdy se to rozjede, kdy postavy získají trochu ambivalence, trochu emocí, pochybností, dilemat... nějaký vývoj postav, vnitřní drama. Ale ono se to vyvíjí trochu jinak. Najednou jsou dvě hodiny pryč a začíná být jasné, že tohle bude trochu jinak. Jako by hlavní sdělení mělo být, že taky je prostě možné a správné to všechno absolvovat bez pochybností a zaváhání, a že smrt si přivodí ten, kdo začne pochybovat. Proč ne, je to taky možný přístup. A není to žádná nuda, kouká se na to dobře. Škoda jen, že hlavní zvrat se odehraje až po skončení filmu a teprve tehdy získá příběh nový rozměr.

plagát

Bociany (2016) 

Nápad zajímavý, ale prvních cca 30 minut se to rozvíjelo tak pomalu a nezajímavě, že bylo obtížné neusnout. Spíše jednotlivé gagy než promyšlená story.

plagát

Tajný život maznáčikov (2016) 

Par slusnych vtipku a vtipnych momentu, ale celkove mozna trochu ridke. Rozhodne me to nenadchlo, ale ani me to neotravilo. Kdyby to bylo tak o 10-15 minut kratsi, bylo by to lepsi. Nejvice se mi libil New York, ktery je nakresleny velmi verne, presne a zaroven ve sve krasne a romanticke poloze. Kdo zna NY a ma ho rad, tak se mu to bude docela libit uz jenom kvuli tomu.

plagát

Spotlight (2015) 

Vynikajici drama po obsahove i ryze filmarske strance. Je to natocene v podstate velmi civilne a usporne a vlastne se svym zpusobem moc nedeje, je to hodne proceduralni, ale presto se napeti pomalu stupnuje a stupnuje, vidime jak se postavy emocionalne vyvijeji a pribeh speje k velke katarzi. Kdyz je dobry scenar, herci a reziser, neni nic treba dochucovat ani efekty, ani scenami na efekt a prece je to sila. Mozna omto vetsi. Myslim, ze tohle zustane na mem listu nejlepsich filmu.

plagát

Syriana (2005) 

Opravdu podivna zalezitost. Namet zajimavy, herecke obsazeni take, ale natocene je to tak, ze jen obtizne sledujete kdo je kdo a i pokud to zvladate, stejne to moc nepomuze. Zadne drama, a jedine napeti spocivalo v tom, kdy se konecne neco zacne dit. Je to akorat depresivni diky nekolika scenam a nastinenym obvinenim.

plagát

Orol Eddie (2016) 

Na tomto filmu je nejzajímavější to, že inspirován skutečnou postavou, kterou si ještě pamatuji. Těšil jsem se, že se dozvím více detailů o osobě hlavního hrdiny a pozadí jeho příběhu. Byl to velký fanoušek skoků na lyžích, ale náhodou z Anglie, kde se to moc nepěstuje? Byl to někdo, kdo chtěl svých 15 minut slávy a našel unikátní recept? Byl to recesista? To jsem se bohužel z filmu vlastně nedozvěděl. Film začíná tím, že hlavní hrdina už jako malé neduživé děcko prostě chce na olympiádu a je mu vlastně jedno jak. Ale proč?!? Celý film pak už jen vykresluje hlavního hrdinu, jako absolutně iracionálního, asexuálního a asociálního magora, bez pudu sebezáchovy a s hodně posunutým prahem bolestivosti, který udělá cokoliv, aby se dostal na olympiádu. Také většina vedlejších postav má spíše charakter karikatury, než nějak rozpracovaných postav. Také jsem se těšil, že se dozvím, co se s hlavním hrdinou stalo po jeho slavném extempore... Scénář mě tedy velmi zklamal. Ale natočené to je velice slušně, s drobnými zvraty a zápletkami, takže se na to i přesto příjemně kouká a držíte mu palce, aby se hlavně nezabil.