Eristt

Zombieland je film, která vás donutí začít vážně přemýšlet o tom, že kdyby se pár miliard lidí přeměnilo na zombie... tak by to v podstatě byla strašná sranda. Je krvavý, nechutný, morbidní a celkově ujetý, ale když se ingredience promíchaly, vyšel z toho překvapivě vtipný, svižní a celkově originální film.

Kraus samotný si zaslouží hvězdiček pět, přestože ne vždy souhlasím s jeho pohledem na věc, což ale rozhodně neberu jako negativum. Hvězdičku z hodnocení dávám za nevyvážení jednotlivých dílů, které jsou velmi závislé na výběru hosta, což uznávám je záležitost, která se dá ovlivnit jenom velmi ztěžka. Nicméně hodnocení by mělo odrážet zábavnost a pokud si dáme do průměru díly opravdu silné s těmi průměrnými, máme na světě lepší 4 hvězdičky.

Dvě hodiny slibně se odvíjející děj je surově zabit neohrabaně natočeným koncem. Je s podivem, jak mohl ten samý režisér, který mistrně zvládl konec Fénixova řádu, tak trestuhodně selhat. Celý film tak vyznívá značně do prázdna a když se objeví titulky, máte nepříjemný pocit, že tomu něco chybí.

Se Strážci je to složité. Jméno režiséra v mnohých vyvolala dojem, že se bude jednat o další efektně vypadající, leč relativně bezduchou mlátičku. Watchmen je pravým opakem. Délka, prostředí, postavy, děj a konec, to všechno je naprosto v rozporu s jednoduchostí a stravitelností. Není pak divu, že nejeden z diváku je zaskočen, znechucen a donucen film předčasně vypnout. Se mnou se to mělo jinak, atmosféra beznaděje z nevyhnutelně se blížící atomové války na mě zapůsobila, postavy byly skvěle vykreslené a hlavní zloduch, který zloduchem vlastně ani není, geniální. Pochvalu sám o sobě by si zasloužil konec. Přijít s něčím takovým chce od režiséra více než odvahu, protože o závěrečné pointě jde říct všechno ale rozhodně ne to, že by byla pro masy.

Supermana jsem nikdy neměl nějak zvlášť rád. Vždy byl na můj vkus až příliš dokonalý. Jak je možné mít upřímný strach o někoho, když zrakem sestřeluje mezikontinentální rakety spolehlivěji než protiraketový deštník, léta rychleji než vystřelený náboj a pokud na něj vystřelíte z pistole, tak se ani neobtěžuje to považovat za neslušné? Jde to těžko. Navíc zranitelnost naší chodící kevlarové vesty pouze na kryptonit činí děj poměrně předvídatelným. Ale musím se přiznat, chvilku to s filmem vypadalo nadějně. Z počátku se vše odvíjelo tak, jak se dalo čekat, když tu náhle zablýskla naděje, že se stane něco nečekaného. Očka se mi rozzářila a já už viděl konec mého komentáře na csfd, který by zněl: "..a tak se Mesiáš obětovat za lidstvo, aby ho spasil.". Konečně by to bylo něco, co by mě chytlo za srdce a překvapilo, co by ukázalo, že Superman není až tak dokonalý, jak se může jevit. Protože píši v podmiňovacím rodě, je zřejmé, že mé naděje nebyly naplněny. Obrovská škoda. Nechat ho spadnout z nebe jako padlého anděla by bylo to nejlepší, co by mohlo film potkat. Je to možná smutné, ale je to tak. Superman se do dnešního světa již nehodí a není zde pro něj v podobě, v jaké ho známe, místo.

Star Trek nikdy nebyl zábavnější. Abramasovi se podařilo nemožné a to sice vzít to nejlepší, co tato serie doposud nabízela, zabalit ji do obalu, který se musí líbit i člověku, který je naprostý Star Trek analfabet, elegantně si restartovat celou Star Trek historii a to všechno ještě při skvělém a dynamickém ději. Úžasný cit projevil i při výběru herců. Na své si přijdou všichni. Já jsem doceňoval charisma, slečna hned vedle mě zase hekala blahem pokaždé, když se na plátně objevil Chris Pine. Ve výsledku jsme byli spokojeni všichni. Režisér dokázal nemožné a zavděčil se všem. Znalcům i neznalcům, mužům i ženám, milovníkům akce i lidem hledajících nápaditý příběh. Možná že právě přílišná univerzálnosti brání filmu udělat ten poslední krůček ke stání se legendou, ale i tak jsem spokojen a dávám 5*.

Film byl jako krásný kus poezie, kterou si přečtete a řeknete si: "wow, to bylo pěkné". Jednotlivá slůvka jsou nádherná a chytají vás za srdce, rýmují se, očividně se vám i něco snaží zdělit, dokážete dešifrovat jednotlivé dílčí myšlenky, ale celková pointa vám uniká. A to z dvou možných důvodů, buď - a to říkám velmi nerad - vaše inteligence nedosahuje dostatečného koeficientu na pochopení, a nebo tam žádná vyšší myšlenka - jakkoliv se ono dílko snaží tvářit, že tam je - není. Už jenom kvůli mého ega doufám, že toto je druhý z výše jmenovaných případů.

3 hvězdičky dávám za věrné reálie, skvělé herecké výkony a za překvapivou palbu do amerického pocitu nepřemožitelnosti. Ovšem příběh byl příliš řídký, pointa nepříliš překvapující a vůbec film jako celek chutnal dosti planě.Co z toho plyne? Poměrně nepříjemné zklamání.

Milionář z chatrče je takový malý zázrak. Tak jak jsem byl skeptický, tak jsem byl mile překvapen. Děj začíná nenápadně, sledovat život Jamala je úžasný zážitek, který vás bude nenápadně strhávat, až vás pohltí tak, až to v jeden moment nevydržíte a začnete mu hlasitě fandit. Režisér dokáže i z jinak nezajímavých scén udělat zážitek, na který se nezapomíná - kupříkladu hned úvodní honička v úzkých uličkách bezejmenného chudinského předměstí. Kamera je úžasná, nebojí se snímat jak zajímavé detaily, hraje si s kompozicí, občas zaskočí i rozmáchlým epickým nadhledem. To samé platí i ho hudbě. Hlavní postavy jsou sympatické a to ve všech věkových reinkarnacích. Dávám tedy 4,4 hvězdičky.

Film, který vám ukáže jak správně žít, dobrá nálada z něj jen srší, avšak samotný humor mi nebyl zase až tak úplně vlastní. Celkově ale příjemná záležitost. A říkat "yes" na všechno mi přijde jako docela zajímavá výzva. Kdo ví, třeba to vážně funguje.