Elerrina

Komedie to není ani omylem, spíš taková zdlouhavá vánoční deprese o ne moc příjemných lidech. Zásadní problém mám hlavně s Dominicem Sessou, který sice hraje skvěle, ale je mu už přes dvacet, takže když fňuká po rodičích nebo pubertálně blbne, působí to spíš strašidelně. Výskyt nějakých hřejivých lidských chvilek je navíc omezen spíš jen na stopové množství.

Jako důstojná a slavné románové předloze celkem věrná adaptace o střetu dvou odlišných kultur to dopadlo výborně, i přes některé menší odchylky v ději. Ambice tvůrců byly ale zjevně mnohem vyšší. Seriál se chce ještě navíc stát výstavní skříní japonských dějin a tradiční kultury, a k tomu i uspokojit chutě mainstreamového publika, rozmazleného Hrou o trůny a podobnými krvavě intrikánskými opusy. A i když se mu většinu času daří tyto dva dějotvorné přístupy dobře vybalancovat, v samém závěru se bohužel nepříjemně střetnou - a pochopitelně to není historická přesnost a logické jednání postav, kdo vyhraje. Což je velká škoda, protože jinak se jedná skoro ve všech ohledech o vysoce nadstandardní počin.

Co to proboha bylo? Potom, co se dařilo celých devět epizod držet scénaristickou laťku tak vysoko, že o ní letadla drhla spodkem trupu, se nám teď najednou válí někde trávě. Celá (v románu naprosto klíčová!) pointa s rukojmími je vyřešena jednou větou, některé zvraty v jednání postav si tvůrci tahají ze zadele a velké finále se odbyde formou trapné vysvětlovačky. Ano chápu, že na pořádnou bitvu nebyly prachy, ale tohle je prostě jen takové hodně smutné vyšumění do ztracena.