Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 087)

plagát

Terminátor Genisys (2015) 

Musím předeslat, že mě TGM (Terminator Genisys Movie) poměrně překvapil, a to v pozitivním i negativním smyslu. Záporem je nenápaditost akce, protože ta musí být u takové značky epická jako v případě druhého dílu, nebo bombastická, jako byla u neprávem podceňované trojky (Jeřáb byl prostě úchvatnej, ať už sám metal salta, nebo redefinoval urbanizační plán města ocelovou koulí jménem T800....a proti tomu je školní autobus zkrátka malej pán, počítačový souboj helikoptér už tuplem.) Další věc je nadbytečná dějová rovina roku 2017 a vůbec kostrbatost děje. Bylo tu ale i značné aktivum jménem Arnold Schwarzenegger. Jednak suchost jeho hlášek neměla vzhledem k dikci jejich předkladatele, jakož i jeho mimické úsečnosti, chybu a za druhé zde, místy až dojemně, fungovala otcovská chemie se Sárou Connorovou v podání Emilky Klárkové, která nejen že slušně zahrála, ale narozdíl od vyřezané Lindy se na její měkoučké rysy kouká nepoměrně příjemněji, a myslím, že kdyby tenkrát v blázinci ležela přikurtovná tato její verze, onen sympatický ošetřovatel by si pár let nevybral dovolenou. Navíc má, podobně jako já, ráda Eltona Johna, což bych ocelové Hamiltonce věřil asi ztěží. Zato dvojka Jai Courtney - Jason Clarke byla o hovně tak nějak povšechně. Suma sumárum si to zalouží tři hvězdy, což nezmění ani pětihvězdný Arnie. Příště ale kurevsky přitlačte ve spektakulárnosti akce, protože rutina je pro tuhle značku prachbídně nedostatečnou a jestli Vám nekývne pan AS, vůbec se do toho nepouštějte, jelikož bude i v sedmdesáti lepší volbou než kdokoliv jiný. 60%

plagát

Mad Max: Zbesilá cesta (2015) 

Příběh končí šťastně, v Imbecitadele nad Úpou zavládl štědrý matriarchát a ten, který jej lvím podílem pomáhal ustanovit, ten mlčenlivý hrdina, jenž přišel z krajů nepoznaných, odchazí skromně davem pryč, za pokáním, za vykoupením, a za dalším dobrodružstvím, které ho tam v širých pláních jistě čeká, ač o něj vlastně nestojí. Uznávám a oceňuji, že režisér je správnej maniak s celoživotní posedlostí naplnit a zdokonalit svou militantní vizi Dakaru, přesto jsem se filmem v podstatě pronudil. Třeba proto, že do veskrze ultradrsňáckého filmu ženská bojůvka prostě nepatří. Také z toho důvodu, že Hardyho hrdina, jeho pohnutky a vlastně neexistující nátura byla tak nevýrazná, že kdyby v půlce zařval, film by to nepoznamenalo, a to je hodně špatný. Vůbec herectví a všeobecně postavy s troškou charizmatu zde člověk hledal marně. Opěvovaná akce byla řemeslně super, vizuál byl efektně kontrastní pestrostí explozí a krve na pozadí monotónní pouště. Byly zde i dobré nápady, třeba mobilní skokané o tyči, ovšem všechno to řádění bylo pouze v rámci soupeření pojízdných vehiklů, čemuž se prozřetelně vyhýbá i takové FF. Honičky prostě nejsou můj zájem, jenže na Mad Maxe se snesla taková vlna nadšení, že jsem zkrátka neodolal. Váhám, zda dvě, nebo tři hvězdy. Subjektivně mám jasno, nicméně vím o svém konstantním despektu k blockbusterům tohoto typu, jejichž kasovní úspěch mě utvrzuje, že si já a svět tak úplně nerozumíme. A protože nechci být programově negativní, dám nakonec tu třetí za režisérovu zjevnou lásku ke svému projektu. Ale o chlup. 50%

plagát

Stopy života - Až na věky (2014) (epizóda) 

Takže zkouknuto kvůli panu Brabcovi, bohužel to však jako reálně drama těžce skřípe nereálnou černobílostí charakterů. Celé osazentsvo domova se okamžitě zpykne na hodného dědouška s plnovousem místo obočí, zasypávajíce ho nadávkami, vyhrůžkami, pepřem i fekáliemi, aby ihned po skonu středobodu celé této zlovůle v podobě ledosrdcatého pana Mráze, briskně otočilo a hrdině si potřáslo s trpitelem pravicí. Neschopná ředitelka ústavu, která dopustila pomalu smrt pana Ludvíka, mu nakonec nabídne rámě a odcházejí spolu se zdravotní sestrou jako svatá trojice k nyní již poklidnému ráji centrálního vejminku. Na odpad to sice není, už jen kvůli přívětivému vztahu celého seriálu ke starým hercům, ovšem kvalitu to prostě nemá. 40%

plagát

Jurský svet (2015) 

Kamoš radí, že je k takovému filmu potřeba přistupovat jako k rodinné píčovince s krásným vizuálom a efekty. OK, takže dávám jednu hvězdu. 20%

plagát

V tieni (2012) 

Někdy nestačí téma o morálním zcestí, někdy je třeba jej i vkusně podat, a to nejen skrze otcovské poselství o osobní statečnosti, nýbrž i prostřednictvím logického příběhu. Tady ale nakonec Hakl nezměnil vůbec nic, jeho oběť tak šla na oltář morální zásady, ovšem nevykoupila ani život nevinných, ani potrestání viníka. Věta ruského dohlížitele případu: "Toto budete muset v Moskvě vysvětlit tavárišč plukovník." byla totálně účelová, nereálná a sloužící čistě k tomu, aby alespoň trochu ospravedlnila smysluplnost Haklovi celkové snahy. Další přeceněný Ondříček, jehož výtvoru získala více ostruhů krom košatého obsazení hlavně souhra témat politického procesu s věčně vděčnou otázkou židovskou. 40%

plagát

Čtvrtá hvězda (2014) (seriál) 

Zatímco Okresní přebor se může i přes svou grotesknost holedbat přirozeností a vysokou sympatičností postav, tohle je celkově projekt, který kdyby nevznikl, nic by se nestalo. Pokud by zde bylo více gagů, jaké reprezentovala výborná "porno" scénka s kamerou na přilbě, budiž, jenže ono jde defakto o jedinou třeskutě vtipnou část dvanáctidílného seriálu. Takže celkově pane Prušinovský, pomistrovská kocovina jak Brno. 40%

plagát

Baekyahaeng (2009) 

Po půl hodině vypnuto. Ty pomlčky, co maj místo jmen i očí mi prostě přijdou, kulantně řečeno, velmi podobné a já zrovna neměl náladu přetáčet, abych se zorientoval v tom, kdo je podezřelý a kdo naopak ministr vnitra. Jako by mi ožralej slabikář vyblil do hlavy písmenkovou polívku. Fuj.

plagát

Soombakkokjil (2013) 

SPOIL:Táta od rodiny Hyun-joo Son byl jako chlap takovej tuplovanej kus hovna, že takhle velké uvidíte maximálně tak někde v zoologické zahradě. Ač šlo totiž o životy členů jeho rodiny, přesto si nechával permanentně nakládat od čtyřicetikilové Chorejky (Jde o mix slov Korejka a chorá odpovídající ději filmu.) nechávajíce tak své potomky napospas její krvelačnosti. Navíc jeho představitel předvedl ve své roli k smrti vyděšeného a obsesivní poruchou trpícího člověka zhruba stejnou porci mimiky jako jeho úhlavní protivník, kteréhož však omlouvá, že měl celou dobu na hlavě neprůhlednou motorkářskou helmu. První část filmu bych viděl na tři, ovšem konec byl doslova směšný a to včetně konečného dovětku. 40%

plagát

Attonitas (2012) 

Škoda těch amatérských chyb s poleny a samozřejmě takové té klasiky kamerovek, kdy k smrti vyděšení lidé upřednostní dobrý záběr před strachem o život, nebo se nesmyslně rozdělí v moment, kdy by se v reálu k sobě tiskli jak selata u cecků. Nicméně herci mi přišli úplně v pohodě (narozdíl od ansáblu bratrů Kučerových) a film bavil, včetně jakože závěrečného zvrat(k)u. Mistrovský horor to není, ovšem v klidu se srovná se zahraniční konkurencí a třeba pro mě osobně dopadl stokrát lépe než dementní Vřískot. 60%

plagát

Ľadové kráľovstvo (2013) 

Tyhle písničky jsou pro dospělého chlapa prostě úděs. Kdyby měly melodie Eltona Johna jako má Lví král, budiž, ale ony je nemají a pak nezbývá, než se soustředit na ten klišoidní feministickoláskyplný text, z něhož se mi doslova křiví držka. Vtipné momenty dejme tomu maximálně tři. (Nejlepší byl sob coby lascivní glamour-modelka u nových sání.) Retardovaná žoviálnost sněhuláka Olafa se přiliš nepovedla, záměrná matnost barev veškerých interiérů na zámku(i před zmrazením) vizuál taky zrovna nepozvedla a příběh jako takový vlastně neměl pořádného zloducha. Celkově spíš průměr, takže se není co divit, že to vydělalo balík. 40%