PrincessMono

Kvůli poměrně nízkému hodnocení jsem od filmu neočekávala příliš, ale díky mé slabosti pro muzikály a pro herecké umění Petera Dinklage jsem si ho nemohla nepustit. Jelikož jsem čekala spíše prvoplánovou, popovou, kýčovitou romantiku, které se nemůžou moderní muzikály skoro nabažit, příjemně mě překvapila naopak decentnost a minimalismus celého počinu. Vše je vkusné, nepřehnané, laděné do stejného tónu jak v písních, tak v atmosféře a zbarvení scény. Kdo hledá extrémní muzikálová čísla se spoustou efektů a s pompézním vyvrcholením, tento muzikál rozhodně není pro něj. Kvalita Cyrana nespočívá v sázení na jistotu líbivosti a velkoleposti, nýbrž v umělecké osobitosti. Již zmíněný minimalismus je krásným osvěžením po celé řadě The Greatest Showmanů a podobných načančaných laciností. Herecký výkon Dinklage je excelentní. Cyranův příběh film sleduje též skvěle a nápad, že místo velkého nosu, který ho trápí původně, to bude jeho vzrůst, mi přijde zajímavý a vůbec ne špatný. Také texty, byť opět vcelku jednoduché, jsou výstižné a silné a nejednou mě rozplakaly. Cyrana považuji za vydařené umělecké dílo, kterému se bohužel nedostalo patřičného uznání.

Až budu mít zas někdy takovou "holčičí" chvilku a budu mít chuť na takzvanou romantiku, už vím na co se podívám. Nemyslím, že by tento film nějak zvlášť vynikal originalitou, zpracováním nebo čímkoliv jiným mezi všemi romantickými filmy, co jsem kdy viděla, zkrátka a dobře mi čistě ze subjektivního hlediska padl do noty svým námětem. Jakožto člověk, co má zkušenosti s antidepresivy, psychiatry a světem duševně nevyrovnaných, mě potěšil koncept, který dává všem takový lidem jakousi naději, že i přes jakékoliv zvláštnosti a hendikepy, si člověk přeci jen může najít spřízněnou duši a cestu jak v tomto světě šťastně fungovat. Jistě, film je hodně idealistický, ale sem tam člověk potřebuje snít o šťastných koncích a životě plném bezpodmínečné lásky. Navíc tři nemalé hvězdy v obsazení - Bradley Cooper, Jennifer Lawrence a úžasný Robert De Niro - fungují brilantně.  Film jsem si pustila na doporučení jakéhosi internetového článku, za účelem zahnat špatnou náladu a za mě tento účel určitě splnil. Proto bych ho doporučila zejména těm, kdo se třeba právě cítí na dně a potřebují připomenout, že všechno bude v pořádku.

Seriál rozhodně není špatný. Myslím, že je to právě jeho koncept, co musí zaujmout snad všechny - hraní dětských her v poněkud brutálnější verzi pro dospělé, spojení dětské nevinnosti se zvráceností, krutostí a smrtí je zkrátka tak pozoruhodný kontrast, že úplně chápu proč tento seriál způsobil takové boom. Zároveň se v něm pracuje se skvělými kostýmy, kulisami a prostředím a má i to, co musí mít každý populární seriál - charakteristický soundtrack. / Pro to všechno se ale podle mě zapomíná na to, jak seriál sám o sobě až tak dokonalý není. Příběh si zakládá na tomhle boom konceptu hrůzostrašného hraní her, ale děj není promyšlen zcela do hloubky a to mi na něm chybělo. V některých scénách se hraje až moc na city diváka, na úkor smyslnosti a je to občas až umělé. Je vidět jak tímto dílem tvůrci znázorňují temné stránky příliš vyhroceného kapitalismu: lidé na pokraji úplného zkrachování schopni vraždit a riskovat život pro balíčky papírků a nudící se byrokrati uchylující se ke zvěrstvům, protože mají tolik možností, že už neví, co se životem. Toto téma se mi líbí, sama zastávám názor, že kapitalismus není tak ideálním režimem, jak by se mohlo zdát (tím neříkám, že se mi nějaký režim zdá ideálnější). Ale tato myšlenka je v seriálu vyvedena dle mého až moc přímočaře, větší zápletku to postrádá. /  Možná je to i tím, že jsem od seriálu čekala naprostou genialitu, jelikož mi ho samozřejmě všichni doporučovali, ale byla jsem zkrátka trochu zklamaná. Ač velmi cením výše vypsané jednotlivosti, seriálu jako celek musím dát pouze tři hvězdy. ////// (jo a muslimský týpeček Ali Abdul z Pákistánu mi buď přišel jako výsměch, nebo prostě jen jako fakt, že tvůrci chtěli kvůli korektnosti nacpat do seriálu nějakou kladnou islámskou postavu, ale už si vůbec nechtěli dělat práci s vytvářením této postavy - měla jsem tě ráda Ali a brečela jsem jak želva při onom osudném díle, ale tvoje jméno a místo narození bylo podle mě prostě jen to první, co tvůrci prolítlo hlavou, když se řeklo muslim.)

První série tohoto seriálu je, alespoň za mě, něco absolutně úžasného. Líbí se mi především celkem originální formát a to pozorování příběhu pohledem hlavní postavy včetně poslouchání jejího komentáře - každé její myšlenky.  Joe je absolutně osobitou postavou, kterou si zamilujete. I přes jeho přílišný ochranářský komplex, který potom eskaluje až ve stalkingu a vražedném počínání, je lehké pro něj najít pochopení a soucit a právě touto kontroverzností je seriál výjimečný. / První série je víceméně uceleným příběhem, dle mého skvělým v každém dílu od začátku do konce. Bohužel druhá a třetí série mě už tolik nenadchly, nejspíš pro to, že jde pořád o to samé víceméně dokola, což chápu, je to přeci jen pointa celého tohoto seriálu, ale ztrácí to tím na prvé originalitě a přijde mi, že se tu tvůrci snaží už trochu vařit z vody. I přesto nemůžu říci, že by mě následující série úplně nudily, měly samozřejmě i spoustu světlých momentů a koncept je prostě stále dobrý, ač už třeba ohraný. Za to jedna hvězda dolu.

Jako, bavím se tím, takže v tomhle smyslu tento výtvor účel splnil, ale je mi smutno jaká individua byla vybrána aby reprezentovala naší generaci. Také úkoly a aktivity pro influencery nestojí z 80% vůbec za nic a jejich význam se marně snaží vycucat si ze svých neexistujících prstů rádoby robotický kužel, nápadně se podobající Laně z Too hot too handle. . Jedna hvězda patří člověku, co do tohoto přidával hudbu. cením.

Cením viditelný pokrok oproti první řadě, challenge jsou propracovanější a mají nějaký smysl, i lidi jsou zde normálnější než v první řadě, což je možná větší nuda sledovat, ale alespoň mám pocit, že už neukazujeme jako příklad naší generace úplný odpad.  Je zde zkrátka vidět, že po první řadě mají tvůrci větší rozpočet a chválím, že ho využívají ke vzdělávání influencerů např. v šetření planety a snaží se předat něco trochu užitečného, oproti bezvýznamným a vyloženě hloupým aktivitám první řady.

Velmi dobře zrealizovaný film o Králi nejhorších režisérů všech dob, který oplývá tak čistou, entuziastickou povahou, sršící nadšením a chutí do života a zvláště do jeho povolání, v kterém je tak neskonale špatný, až si zvráceným způsobem zamilujete každý jeho počin. Mladý Johnny Depp, který je ve spolupráci s Timem Burtnem známý spíše pro jeho role temnějšího a drsnějšího charakteru, je v roli roztomilého a svěžího Ed Wooda přímo okouzlující! Možná je to tím, že jsem od filmu nečekala nic moc báječného, a spíše jsem se připravila na dvě hodinky nudy, než na cokoliv jiného, ale film mě příjemně překvapil a můžu směle říct, že Ed Wood se tímto stává jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec.

Spolu s Coco je film Duše za mě určitě nejlepším počinem ze světa studia Pixar. Docela těžké téma, zabývající se velikými otázkami jako je lidská duše, účel bytí, pronikání do astrálních rovin, smíření se smrtí a i s životem samotným, úžasně zpracované do zábavné, dojemné a ve všech směrech nádherné pohádky, které dokáží porozumět děti (nepodceňujme je) a donutí dospělé k zamyšlení. Poselství tohoto filmu jsou dle mého zvláště významná. Líbí se mi, že film ukazuje, že smyslem života není nějaký úspěch, ale život sám, a proto bychom ho neměli promarnit věčným hledáním, naříkáním a trápením sebe sama. Zní to tak jednoduše, ale bohužel si to spousta lidí nedokáže uvědomit. Za mě je tento film mou téměř splněnou představou o ideálním animáku. O vizuální stránce a kreativitě tvůrců ani nemluvě. A jazz je prostě úžasný! Zkrátka velice doporučuji.