fleurette

Velmi zajímavý snímek. Perfektně vykreslený vztahový trojúhelník - matka, syn a nápadník, nejprve chlapcův, poté matky. Milující matka se okouzlena šarmantním baronem začne vůči synovi chovat jinak, odstrkuje ho a lže mu, až mezi nimi nakonec dojde ke konfliktu. Chlapec díky svému mladému věku zatím nechápe, co se mezi matkou a baronem odehrává, ale chápe, že je to špatně. Nakonec se ukáže bystřejším a prozřetelnějším, když se dovtípí baronovy hry. Sám baron to ocení, když matce a synovi řekne: 'Říkal jsem ti, žádný cit, žádná bolest, žádná láska. Prostě nic.' Matka to stále ještě nechápe: 'Ale řekl jsi, že mě miluješ.' Baron: 'Potom mě Edmund zná lépe, než ty. Je po všem. Konec komedie.' V poslední zkoušce Edmund obstojí, tehdy se z chlapce stane mladý muž. Velmi přesvědčivé ústřední herecké trio- krásná Faye Dunaway, debutující David Eberts a vždy perfektní Klaus Maria Brandauer na svém hereckém vrcholu na sklonku 80.let. Velmi krásné také filmové kulisy zasněžených Mariánských Lázní.

Herecký koncert Michela Piccoli a Romy Schneider. La Voleuse je také jejich prvním filmovým setkáním. Téma filmu je těžké a zpracování působí ponurým dojmem. Uvedený obsah filmu není pravdivý, autor film očividně neviděl. Romy Schneider se velmi přesvědčivě zhostila role matky, která své dítě nejprve odloží, ale po šesti letech si to rozmyslí. Její manžel v podání Michela Piccoli nejprve stojí na její straně, pod dojmem okolností ale začne váhat. Snímek je velmi komorní, působí až divadelním dojmem a je zcela postaven na hereckém umu těchto dvou velkých herců.

Nemám ráda Zulawského a jeho filmy ještě méně. Vždy musí být vulgární, nechutný, nepochopitelný (snad jen pro mě) a nikdy nesmí chybět nahé ženy, nic proti tomu, ale často je to podané laciným způsobem. Romy Schneider je úchvatná jako vždy, hlavně ve slavné úvodní scéně, za svůj výkon zaslouženě dostala Césara. Klaus Kinski také výborný, nedokázala jsem si vybavit žádnou roli, kde by hrál někoho 'normálního'. Moc se mi líbil opakující se hudební motiv, připomnělo mi to Mépris. Celkový dojem trochu smíšený, znovu se mi stalo, že jsem se nudila vždy, když Schneider nebyla v záběru.

Poněkud rozpačitý dojem z tohoto filmu. Pokud máte rádi Romy Schneider, budete spokojeni, ale jen pokaždé, když je v záběru. Jinak se člověk při filmu nudí. Své role se zhostila na výbornou, navíc oslňuje svou krásou. Nádherná hudba.

I don't eat. I don't sleep. I do nothing but think of you. You keep me under your spell. Jak jednoduchý text a přitom toho říká tolik. Stejně tak jednoduchý se může zdát i scénář tohoto filmu, a přesto mě už hodně dlouho žádný film takto nepřekvapil a neoslovil. Romantika bez romantiky. Akce bez zbytečných akčních scén. Americký a přesto tak neamerický film. Goslingův perfektní herecký minimalismus. Velmi originální soundtrack, který se Vám zdá lepší a lepší při každém dalším poslechu. Žádný patos, žádné zbytečný scény. Jen doufám, že pan režisér udrží laťku a nestane se dalším evropským režisérem, kterého Amerika donutila k 'průměrným' filmům.

Zřejmě nejvýstižnější slovo, které by vyjadřovalo můj dojem z tohoto filmu, je překvapení. Poslední Allenův film (You Will Meet a Tall Dark Stranger) pro mě byl opravdu velkým zklamáním. Nemohl si vybrat snad lepší místo, než je Paříž 20.let, pro vykreslení umělecké tvořivosti a svobody. Pro hlavního hrdinu Gila zlatá doba literatury (doba, kdy zde působí jeho oblíbený autor Hemingway), pro Adrianu jen nudná přítomnost v porovnání s pro ni zlatou belle époque. Každý má svou vysněnou zlatou dobu někde jinde a hlavní hrdina nakonec dochází k jednoduchému „prozření“. Kdo jiný než „neamerický“ Američan (Allen) by pak dokázal tak bravurně vykreslit charakter svých krajanů, v případě Rachel McAdams mám dokonce pocit, že ani nehrála. Raději ponechám stranou herecké obsazení hlavní postavy. Nenechám si ale vymluvit, že by Allen našel vhodnějšího a herecky kvalitnějšího představitele. Ale výběr herců je v poslední době jeho slabší stránkou. Možná to zní příliš přísně od takového obdivovatele Allenových filmů, za jakého se považuji, ale pro mě je „zlatá doba” jeho tvůrčí činnosti v jeho počátcích. Zůstane pro mě filosofujícím intelektuálem s milostnými problémy z Manhattanu. Přesto mu velmi děkuji za tuto oslavu Paříže.

Zbyla jen nostalgie. Ty krásné časy už jsou pryč, kdy se dámy a pánové krásně oblékli a vyrazili tančit. Na jedné straně ostych, na druhé průbojnost. Napětí a nejistota. Odvážit se přejít parket a vyzvat Tu svou. Smyslný tanec i charleston, snad každý si tu najde to své. Taneční i společenská freska minulého století. To vše za doprovodu živé hudby. Jak zbytečná jsou slova. Užijte si to alespoň takto, v životě už se Vám to nepoštěstí.

Plk.Saito k plk.Nicholsonovi: "Nesnáším Brity. Jste poražení, ale nemáte stud. Jste tvrdohlaví, ale nemáte hrdost. Vše vydržíte, ale nemáte odvahu. Nenávidím Brity."

Někteří lidé by neměli mít děti. Příběh obyčejné ženy v domácnosti, která hnána touhou (či spíše posedlostí) dopřát své starší dceři vše, po čem touží, to dotáhne na úspěšnou podnikatelku. Ani to ale její dceři nestačí, a tak se Mildred provdá za muže se zvučným jménem, ale žádnými penězi. Za muže, o něhož usiluje i sama dcera. Dceři obětovala celý život, přesto nebo možná právě proto jí šťastnou neudělala. Jak prorocky zní závěrečná slova dcery: "Je to tvá vina, že jsem jaká jsem".

Zapomněli je tam, na jejich hoře poblíž Gondaru. A přesto odpradávna etiopští Židé, kterým říkají Falašové, snili o tom, že se jednou vrátí domů do Svaté země, do Jeruzaléma. R.1984. Od listopadu 1984 do ledna 1985 proběhla z iniciativy Izraele a USA rozsáhlá akce, která měla umožnit etiopským Židům návrat do země zaslíbené. Falašové jsou repatriováni a je jim konečně přiznán dlouho zpochybňovaný statut potomků Šalamouna a královny ze Sáby. Operaci potají organizuje Mossad. Prosovětský Mengistuův režim Falašům devolil emigrovat a oni odcházejí pěšky od své hory až do táborů v muslimském Súdánu. Tam, pod hrozbou smrti, musejí skrývat své židovství. Je to tábor plný utečenců, křesťanů, muslimů a tajných Židů. Odtud je izraelská letadla odvážejí do Izraele. Cestou umírají stovky lidí na nemoce, z hladu a vyčerpání. jiné zabíjejí loupeživé bandy. Za této první tajné letecké operace, nazvané "operace Mojžíš", bylo zachráněno na osm tisíc Židů. Čtyři tisíce jich mezi Etiopií a Súdánem našlo smrt. Mnohé děti se dostali do Jeruzaléma jako sirotci...