TMaR

To, že mě spolubydlící musely několik týdnů nenávidět, protože jsem byla schopna se dívat dlouho do noci a při tom zažívat hlasité záchvaty smíchu, je, abych tak řekla, res ipsa loquitur(:D)... Kdysi jsem měla bláhovou představu, že HIMYM nikdy nic nepřeková... Jenomže představte si o stupeň lepšího Teda (JD), Lily + Marshalla (Carla + Turk) a Barneyho (Todd), doplňte o Údržbáře, Dr. Kelsa, Dr. Coxe a jeho milovanou manželku a dostanete... nevím, co, ale já určitě svůj nejoblíbenější seriál:p

Na první asi tři díly jsem se dívala jen protože se tenhle seriál neustále objevoval mezi nejnavštěvovanějšími filmy a měl šokantně vysoké hodnocení. U toho jsem si neustále říkala: sakra, sakra, sakra, CO JE NA TOM, SAKRA, TAK SUPER?!! Ta rozvláčnost? To, že se tam nic neděje? Ty fakt divný postavy? Nebo jejich množství, jako naschvál, aby se všichni pletli? Pak jsem si uvědomila, že mě něco nutí se podívat na další díl... a další... a další... až jsem začala nadávat: sakra, sakra, sakra, PROČ SE TO, SAKRA, TAK POMALU STAHUJE?!! Do těch hrdinů, ze kterých je jeden parchoš větší než druhej a intriky jsou snad ještě horší než v Gossip Girl (:D) jsem se snad zamilovala a na konci mi nezbylo, než si povzdechnout: sakra, sakra, sakra, PROČ BUDE POKRAČOVÁNÍ AŽ ZA TAK SAKRA DLOUHOU DOBU?!! Aktualizace po půl roce, kdy mě nějaká neviditelná síla donutila podívat se na celou sérii znova v rozmezí nějakých třech dní (a to se mi zatím ještě u žádného seriálu nestalo, že bych ho potřebovala vidět celý podruhé): až teď dokážu plně ocenit genialitu příběhu (ne, opravdu, toto není fantasy ve smyslu - explicitní dobro proti imateriálnímu zlu nejlépe v kombinaci s nějakým proroctvím, kde v podstatě o nic nejde, tohle je surová dávka politiky, taktiky, hajzlovství a nečekaných zvratů, díky logičnosti, vybroušenosti příběhu a "realističnosti" - hlavně, co se chování postav týče - by mi ani nevadilo, kdyby chyběla ona fantasy stránka příběhu. Nechápu, jak mohl autor zvládnout tak širokou plejádu postav, z nichž každá je prakticky dokonalá a jak s nimi příběh dokázal rozehrát takovým způsobem a nezamotat se do něj - a nejen to, jak může ten příběh dávat perfektní smysl. A ty dialogy, och můj bože, onanie typu rozhovorů mezi Littlefingerem a Varysem jsou prostě grandiózní... A to všechno mě vedlo k jediném logickému závěru, a to přiřazení do oblíbených seriálů.

Když jsem byla malá, tak jsem se u toho i bála... Fakt!

Och, která žena by netoužila po mužském ideálu v podobě Mr.Darcyho?:D... Rozhodně tento seriál považuji ze všech zpracování děl Jane Austenové za nejvíce "Austenovský". Všechna "velká" témata jsou zobrazena s jí typicku lehkostí a mírným cynismem. K výběru herců nemám ani jedinou připomínku až na protagonistku Jane, která má být nepředstavitelně krásná a mně přitom z určitého úhlu až nápadně připomíná kobylu:D. Toto dílo nenápadně vkládá do člověka důvěru ve šťastné konce a pocit, že i ten nejzapeklitější problém se nakonec správně vyřeší.

Při učení římana...