Drirr

(Anti)hrdinský seriál pro cyniky. Originální zápletky, bizarní situace, trefná hudba, minimalistické prostředí a neokoukaní herci. A k tomu všemu pěkná dávka nekorektního humoru. To jsou největší přednosti superhrdinského kousku z toho deštivýho ostrova plného konzervativních lidí, kteří ve svetrech posedávají v upjaté tichosti u stolu a popíjejí černý čaj s mlékem. Misfits vám takové stereotypy vyrazí z hlavy s razancí rány pěstí umístěné pěkně napřímo do rozkroku. První řadu jsem zhltnul rychle, druhou už pomaleji a v třetí jsem seriál opustil. Vlastně ani nevím proč, snad mě příliš nezaujalo pozadí, které trochu postrádá určitý tah na branku, byť jednotlivé epizody pořád mají vysokou kvalitu. K seriálu se ještě vrátím, ale zatím si mě to prostě neudrželo.

To prostě nepobírám, do čeho se to ten Crowe uvrtal. Béčková myšlenka střetu různých drsných hrdinů byla fajn na Mortal Kombatu a je fajn i tady, ale co to provedení? V tom filmu nefunguje snad nic. Je to pekelně sestříhané (je vidět, že původní materiál byl podstatně delší), tragicky zahrané, hraje k tomu fakt úděsná hudba a snímá to tragická kamera. Choreografie bojů hapruje od vyloženě blbé po docela slušnou a guilty pleasure scén nebo hlášek je žalostně málo (ale jedna, dvě by se našly). Takže takhle ani ne - To že je to nekonzistentní kýčovitý guláš všeho možného bych tomu asi i odpustil, ale výše uvedené ne. Ještě že tam byl aspoň ten Crowe. 33 %

Totální guilty pleasure plné hlášek a absurdních situací. Béčko béček, které snad ani nemá cenu komentovat. Je to skvělý a bavilo mě to snad ještě víc než jednička respektive dvojka, která je přechodem mezi jedničkou a touhle ujetostí...

Ano. Ale je to ano bez podtržítka. Ano trochu vyřčené skrze zaťaté zuby s pravačkou drbající se za uchem s marným přemýšlením, co mi to tam vlastně chybělo. Snad to byla kratší stopáž, díky které filmu v závěru došel dech. Snad to byla absence výraznější gradace, kterou by film potřeboval, aby se mu podařilo vybičovat pozornost a zaujetí diváka až na pomyslný vrchol filmové extáze. To se ale nestalo. Snad to byl ten zvláštní přístup filmu prakticky bez mluveného slova, kdy klasické muzikálové písně nahradilo v mnoha případech zpívané slovo. Snad to byla až přehnaná digitální kýčovitost celého filmu. Nebo jsem možná očekával trochu choreografie, která by tomu mírně unylému průběhu dodala energii, tah na branku, silnější impact effect alespoň u společných scén. Nevím. Asi to bylo všechno z toho. Nelituji shlédnutí, herecké výkony potěšily, zpěv a některé písně také, ale celkově...celkově to nezapůsobilo, jak bych čekal. 69,9 %

Nevěřil jsem, že to ještě někdy řeknu, ale Cage je na tom filmu to nejlepší...

Řemeslně precizní práce, která v závěrečné půlhodině trhá kšandy z kalhot. Při sledování jsem měl ale pocit určité odtažitosti a emočního chladu, díky kterému i závěrečná stopička patosu působí spíš uměle a zbytečně v jinak naprosto promyšleném a vykalkulovaném filmu (což samo o sobě vůbec nevadí). Možná je to příliš velkým počtem postav, které prostě nemají prostor. I Tony Mendez má málo prostoru a kromě kamenného výrazu v tváři a dvou vět o jeho rodině o něm nezjistíme nic moc a už vůbec ne, proč to všechno vlastně k sakru dělá. O zachraňované šestici se nedozvíme krom pár scén, které aspoň některé z nich trochu zvýrazní, vůbec nic. Z tohoto důvodu si film plné hodnocení nezaslouží.

Ne, Alenka nebyl jen autorský výkyv. Alenka ukázala, kterou cestou Burton kráčí. A bohužel originální a bizarní atmosféru nahradil kýčovitě přeplácaný stroj na popcorn bez srdce, emocí, duše, náboje, opravdovosti, čehokoliv... Postavy se tu plácají v povrchním bahně, do kterého Burton vysypal harampádí z různých svých předchozích filmů i toho, co si chtěl a ještě nestihl natočit. Nemohu si prostě pomoct, Tohle mi přijde špatné a ze dna to vytahuje svými standardy jen Depp s Evou...

heh, ty naše žabomyší bojůvky a problémky v tý naší zemičce jsou po shlédnutí opravdu směšný. Dokument ukazuje to, že možná ještě větším problémem než přímo vláda Severní Koreje je samotná Čína. Silné a velký respekt tvůrcům, tohle je novinářsko-dokumentární práce, která má smysl.

Škoda, že je skoro každý díl nacpaný nelogičnostmi a že scénář vypadá, jak čelní sklo po dávce z kalašnikovu. Jinak je to totiž čistokrevná špionská akce, která tu trochu chyběla a která nepostrádá zábavnost a pěkné dějové zvraty a pointy. Bohužel kromě té akce, která hapruje od fantastické k podprůměrné (řada situací, kdy ty "nezásahy" byl vidět fakt až příliš) a kromě pěkných ženských a sympaťáka s hlasem Batmana nemá moc co nabídnout. Ale na konci první série to jako oddychovka zatím baví.

Hodnotím dvě série, po kterých se pro mě seriál uzavřel (zbytek ignoruju). Dotalo mě to. Pomalu ale jistě. Hlavní hrdina má charisma, že i kdyby tancoval kozáčka a zpíval přitom japonskou národní hymnu, stejně byste mu to žrali. Skvělá hudba, nádherná žena v jedné z hlavních rolí, vynikající Colm Meaney, neotřelé prostředí, zdařilá kombinace klasických kamerových prvků s novými postupy, nekompromisní a místy pěkně syrový přístup k látce a hlavně moderní western jak víno se všemi klady a zápory. Tohle musí jít do mojí topky už proto, že pro divoký západ mám prostě slabost... PS.: Vynikající a dobově přesné rekvizity, kostýmy a prostředí! Za to opět palec nahoru...