fredi

Natálie Císařovská jakožto vystudovaná dokumentaristka natočila svůj první celovečerní film. Daleko od dokumentu to však není. Příběh je podle skutečné události, a aby se co nejvíce přiblížili Andreje, vyzpovídali její sestru, tak aby se přiblížili k samotné osobnosti Andreji. Výběr tématu je opravdu skvělý. Poukázat na takto silný příběh je skvělé. Symbolická rybička ukazovala subjektivní názor režisérky na životní cestu Andreji. Téma je velmi skvěle zpracované. I když místem připomínají dokument z čistého podání příběhu. A to třeba, že není nijak není pořádně vysvětleno, proč se rozhodla pro herečku pro dospělé. Kamera fajn. Jinak 7,5/10 Ve filmu můžeme, dle mého, najít odkaz na film Blow up (zvětšenina). :)

Výjimečně jsem si koupila popcorn a díky za něj!!! Film je 90% složený ze záběrů na jídlo. Jídlo a láska, jídlo, která spojuje dva milence. Zasazeno do 19. století. Ladnosti v kameře, která je se projevuje jako princezna na bále, je opravdu dost. Doplňuje ji navíc úžasné osvětlení scény. Hra se světlem i stínem a časem ve světle je naprosto dokonalá. Celá 2 hodiny jsem na film nahlížela spíše jako na galerii obrazů (záběrů). Příběh je zajímavý, ale nijak extra. Dialogů tam tolik není, a to dávala více prostoru kameře a světlu. Upřímně jsem však nějakou lásku a příběh brala jako podřadnou záležitost. I když byl jistě svým způsobem dojemný – bylo dílo jedno velké food-porno. 9/10 - (vadila mi rozmazaná hruška přes celý záběr. :) )

Úžasný film, který si pustit k vaření! Naprosto oddechový film, u kterého je dobře nemít očekávání. Film nemá žádnou atmosféru. Drama se objeví a hned zmizí. Technicky dobře zvládnuté řemeslo se svými chyby. Ale jinak nijak nezáživné. Na Oscara opravdu NE! Veliké zklamání jsem si odnesla z kina. :(

Film Hranice je dle mého veledílo režisérky Holland. Lidé se rozdělují na dvě skupiny. Na ty, kteří jsou ohromeni, zaskočený, a potěšeni krásným dílem. A na ty, kteří jsou znechuceni a pohoršeny. Označují pak film za propagandu. Propagandu označujeme tehdy, když dílo útočí na city diváka či čtenáře, ať už humorem, či jinými emoci. Propaganda je ovlivnění lidí na základě svého uvážení. Propaganda je často špatně rozeznatelná. Propaganda nemusí být vždy špatná, může mít i pozitivní vliv na lidi, stejně tak jako negativní. Propaganda je jednostranná, nemá více pohledů a to je důležité si uvědomit i vůči filmu hranice.  Režisérka Holland se snaží poukázat na existující situaci, která se děje na Polsko-Běloruských hranicích. Uprchlíci z arabských zemí se snaží dostal do Evropy. Bělorusko jim poskytuje skvělou možnost. Bělorusové jim umožňují možnost se dostat do jejich země, právě proto aby dále mohli provokovat Poláky s tím, že jim je pouštějí nelegálně přes hranice. Poláci je poté posbírají a agresivně je přehodí přes hranici zpět.  Následně je zde vidět pohled ze strany vojáka, který má těhotnou ženu. Tady vidíme jeho nenávist vůči arabským uprchlíkům, která má základy v ovlivňování vojáků ve vojenském výcviku. Tedy se ukazuje pohled ze stany Poláků a jejich vztah k uprchlíkům. Již zde díky již druhému pohledu, a to nás čeká ještě třetí pohled, se nemůže jednat o propagandu. Tedy se o propagandu nejedná?  Třetí strana je pak ze strany aktivistů. Ti se snaží pomáhat uprchlíkům, aby mohli dále pokračovat v cestě po Evropě a v cestě k novému domovu. Ve filmu je vidět, jak jsou již velice psychicky vyčerpaný a jejich snaha je často zbytečná. I z důvodu protiprávního jednání vojáků z Polska. Tím máme třetí pohled a třetí názor skupiny lidí. Tím se již propaganda zcela vylučuje? Ze strany autora ano, režisérka, jak i sama řekla, neměla vůbec v plánu ve filmu mít propagandistické záměry. Jak to však občas bývá, někdy se v díle objeví náznaky propagandy i nezáměrně. Což můžeme brát i jako chybu. Konec filmu pokud bychom brali samostatně a chtěli bychom mermomocí najít propagandu ve filmu, tak tady by byla ta možnost. Záměrně tam však není a sama si myslím, že film rozhodně nechce nikoho ovlivňovat. Pouze poukázat na situaci, která zde je již od roku 2015.  Kontrast s Ukrajinou v samotném závěru filmu je určitý rozpor pohledu na imigranty. Chápu, že autorka také chtěla poukázat na směšnost pohledu na imigranty jakožto na jiné „rasy“. Osobní názor je však, že za pár let za cca 7, bude situace pro Ukrajince velmi podobná jakožto pro arabské imigranty.