Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Rozprávka
  • Rodinný

Recenzie (210)

plagát

Domácí lékař (1986) (TV film) 

Příjemná televizní inscenace, která se ukázala i jako celkem vtipný snímek. Příběh byl celkem primitivní, ale originální. 👍🏻 Rozhodně ideální k obědu nebo nudnému odpoledni. Chvíli jsem kroutila hlavou nad vodní lázní ve skříni, kde se kupodivu nikdo neudusil a jedna z nejlepších scén, pokud pominu existenci Vladimíra Kratiny, bylo měření tepu a následné vynásobení ho čtyřma. 🔥 Za mě osobně můžu říct, že je to velmi milý film, který neurazí ani nenadchne. Pavel Zedníček se na svoji roli hodil naprosto geniálně, očividně umí hrát hypochondry, opět ale byla nejlepší role Vládi Kratiny, který perlil vším, co řekl: „Já do něj vidím, jak do hubený kozy.“ a neustále se u toho cpal tlačenkou. 🥩🐐Velmi průměrná komedie, kterou můžu doporučit.

plagát

Všechno nebo nic (1984) 

Asi jsem se zamilovala do Vladimíra Kratiny, který mě v tomto snímku vážně překvapil. I když nemá zrovna postavu nějakýho zvlášť tvrďáka, vždycky se z něho nějakým zázrakem zvlášť tvrďák stane a všechno pak působí mnohem zajímavěji. ❤️‍🔥😈 Příkladem je i tento skvělý snímek Všechno nebo nic, film o dvou naprosto rozdílných bratrech, kteří se nechtějí vzdávat a záleží každýmu jen na jedné věci úplně nejvíc. Velmi nadčasový příběh o vrcholové cyklistice, která ve své době musela být velmi populární, když se ji někdo rozhodl zfilmovat. 🚴🏻 Příběh je sám osobě i dost depresivní, prostě co si budeme, je to psychologický film, od něho se to celkem očekává, takže se v mých očích velmi povedl. 💪🏻 Všichni herci byli přirození, až teda na Zoru Jandovou, která hrála tak strašně divně, že mě po chvíli začala pěkně iritovat. Ondřej Pavelka jakožto cyklista byl docela přesvědčivý, ale jeho nohy, alias párátka to trošku kazily. 😭 Oldřich Navrátil měl naprosto skvělou roli. Drtikol si mě získal už ze začátku, takže veškerý hvězdičky patří spíš jemu, protože když na konci lezl zpátky na loďku používajíc jen jednu ruku, muselo jeho břicho celkem dost trpět, když byl ten rantl lodi ze dřeva a on se ho pokoušel přelézt přímo uprostřed rybníka. 🙀 Takže doporučuju!

plagát

Druhý dech (1988) (seriál) 

Pravděpodobně jsem se do tohoto seriálu zamilovala. 🤍 Ani nevím proč, ale pohltil mě už v prvním díle větou „Bláto se přece chová jinak než telecí hovno!“. Sice je to socialistický seriál s dávkou socialismu, ale rozhodně není tak špatný, jak někteří říkají. 🙌🏻 Měl skvělé a docela napínavé zápletky, které každým dílem gradovaly výš a výš. Krásně nám přiblížil soudruhování v zemědělském odvětví, kterému se v té době dařilo a musím říct, že vidět v jednom seriálu tolik přímých porodů krávy se jen tak někomu nepovede. - Takže zde je možnost. 👌🏻👀 Všichni herci byli naprosto skvělí. Seriál byl opravdu nabytý těmi nejlepšími hereckými hvězdami a kromě Josefa Abrháma, který se mi do role silně nehodil (asi ho mám prostě navždy zažitýho jako doktora Blažeje a nějakej inženýr Jiří Vydra mu prostě nesedl), mě uchvátili všichni. Jen bych ráda dostala vysvětlení ohledně jakési slovenské kreace Veroniky Žilkové, která se pokoušela mluvit slovensky tak moc, že nakonec mluvila česky. Vladimír Kratina, drsňák jako vždycky, byl sice, ✨drsňák jako vždycky✨, ale k tomu všemu se prolínal i do velmi citlivé postavy. Každá z postav vlastně měla svůj příběh, který se ale vždycky točil kolem teletníku nebo později i kravína. Je to rozhodně zajímavý seriál, který mě bavil. Není to nic náročného, jen obyčejný lidský život, který občas bývá pěkně složitý. Doporučuju! 🙌🏻

plagát

Zeměkoule (2000) (relácia) 

Kdo jde do televize parodovat televizní hlasatele? Správně, Oldřich Kaiser a Jiří Lábus. 🕺🏻 Kateřinu Tuhou (ta v těch růžových šatech) nebo Zdeňka Přehrzdorského (měl hlas jako doktor Hnátek v Tlučhořovic rodince omggg) naprosto miluju. ❤️ I když je to projekt, který u diváků nesklidil zase tolik ohlasu nebo se prostě jen nesmáli, tak se ho Česká televize neprávem zalekla a jelo to jen pár let. A co si budeme, je to škoda, protože je to stejný typ humoru, jaký Oldřich Kaiser s Jiřím Lábusem vždycky měli, ale je jinak pojat a já si myslím, že srovnávat to s pořadem Tele tele asi úplně nemá smysl :D Každá postava, kterou opět ztvárnili jen dva muži, byla detailně promyšlená a pečlivě zahraná - každá s jiným hlasem, výrazem v obličeji, účesem nebo myšlenkovými pochody, prostě Tlučhořovi nadruhou.  Spousta známých scének - například Záchrana sebevraha, Poctivý nálezce, Rudé náměstí, kde není lepší věc na práci, než se místních ptát: „Gavarite pa ruski?“ anebo ten skvělý silvestrovský díl, kde mi striptýz Jiřího Lábuse bohatě stačil. 🤡 Je škoda, že se Zeměkoule nechytla, měla skvělý potenciál, ale mně osobně stačí málo, takže u mě záměr splnila! 🌍

plagát

Útěky domů (1980) 

Zajímavý psychologický film plný propletených a silných vztahů s okouzlujícím Tomášem Holým v hlavní roli, který byl jako vždycky tak přirozenej. Ačkoliv mě ze začátku film moc nebral, postupem času si mě získal na plné čáře. Ať už tím, že byl úžasnej i Jan Kanyza nebo Jana Brejchová anebo tou zajímavou zápletkou, která se během filmu pomalu vyvíjela, až nakonec vyvrcholila a skončila tak, jak bych si asi na začátku vůbec nepředstavovala. Tomáš Holý byl od Boha obdarován herectvím na plné čáře a pokud by se mu věnoval dál, patřil by mezi ty opravdové špičky, protože jak u něj bylo zvykem, předvedl skvělý herecký výkon i absolutně neztřeštěného kluka. Příběh o adopci dítěte, která se později vyvine v něco velmi složitého, všichni tak nějak bojují se svým časem a nakonec se strachují a propadají depkám. Překvapil mě i Miloš Kopecký, který se ve filmu objevil zcela zřídka a jen na pár vteřin, jeho role mi přišla docela zvláštní a moc se mi k němu nehodila... asi to bude nadosmrti v mých očích doktor Štrosmajer.

plagát

Dívka s mušlí (1980) 

Na svou dobu celkem maso. Je to docela nereálný příběh, který mě k udivení bavil a vtáhl do děje téměř okamžitě, že jsem hltala každou minutu. Nevím, ale jsem divná :/ Každopádně film je docela sympatický, milý a dokáže zaujmout. Rozhodně si nemyslím, že by byla třináctiletá holka schopná se takhle postarat o celou domácnost, ale budiž. Prostě mě to nějak pohltilo a je to zase na druhou stranu fajn k zamyšlení a uvědomění si, že ne každé dítě se má dobře. Ladislav Frej ve svém bílém kabátku sladěným s bílou čepicí uaaaa a Evelyna Steimarová hrála matku alkoholičku naprosto geniálně. Jiří Kodet celý od polárkového dortu taky mňamka a ještě malá Dita Kaplanová s úžasně mastnýma vlasama jakožto zanedbané dítě byla taky úžasná. Samotná hudba Petra Hapky byla kouzelná jako vždycky a dodávala snímku samotnou atmosféru, která i bez ní byla nastolená výborně. Obraz socialismu to byl teda fest. Tento film můžu doporučit. Je to oddechovka, nic náročnýho, možná pro slabý povahy něco, u čeho by mohla ukápnout slza.

plagát

Masaryk (2016) 

Opravdu povedený film, za který se nemusíme… nebo spíš bychom se neměli vůbec stydět. 👆🏻 Možná bych se to ani nebála nazvat naší filmovou špičkou. Opravdu mě film oslovil. A to jak hereckým obsazením, které bylo snad na míru dělané, protože jak Karel Roden v roli Jana Masaryka, tak Oldřich Kaiser v roli Edvarda Beneše předvedli skvělý a opravdu špičkový herecký výkon, který byl oceněn soškami Českého lva. 👍🏻🤩 Sama osobně si myslím, že je to film určený vyloženě pro Čechoslováky, možná historiky nebo lidi, kteří o tomto kousku naší historie mají nějaký přehled. Film byl opravdu detailní. Ve filmu si Masaryk s Benešem dokonce tykali, což prý ve skutečnosti nebyla pravda, ale oslovení od Beneše Jeníku bylo opravdu k pousmátí. Nikdy jsem osobně nijak nepátrala po osobnosti, jako je Jan Masaryk, možná bych ho i ignorovala dál, kdyby se nenatočil tenhle film. Je to opravdu kvalitně zmáknutý snímek a to po všech stránkách. Jak obsahově, tak i vizuálně a já můžu rozhodně doporučit! 🙌🏻🤍

plagát

Pětina průměrného života (1977) (TV film) 

Bylo to nudný, ale brutálně hoši. 🫠 Klasická televizní inscenace 70. let, psychologie a Oldřich Kaiser s Marcelem Vašinkou. - To byla sedmdesátková herecká dvojice. 💔 Nejvtipnější na celým filmu byla scéna hned v prvních pár minutách. Borcovi spadne na hlavu socha z police, on řekne jen au, druhej, co mu to na tu hlavu shodil se zasměje, zeptá se, jestli je v pohodě a jestli to bolí... ehm, následně je pak druhý den všechno ok, borec s „odřeným“ čelem existuje dál, vždyť to byla jenom socha. 🫨 Tyto televizní inscenace ze 70., kdy ještě nebylo moc revuálních pořadů a veškerá revue se necpala do filmu, byly tak obecně na jedno brdo. V podstatě pracovní prostředí, mládež, která nechce studovat a hádky s rodiči. Toť vše... a možná teda ještě nějaký okrajový dějík viz. socha. 🗿 Jiří Krampol byl pro mě „herec tvďák“ vždycky, takže se nic nemění a nakonec ve filmu zazní posvátná věta: „Otiskli mi v Mateřídoušce básničku!“

plagát

Pražákům, těm je hej (1990) 

On je to naprosto skvělý hraný dokument s písničkami Pražského výběru. - Jedné ze zakázaných skupin a tady se všichni teda pěkně vyřádili. 🕺🏻 Bylo to velmi divně pojaté, občasně vložené střípky fantasmagorií mi tolik nevadily, protože fanynkou Pražského výběru nejsem. 😒 Totiž člověk, co skupinu Michaela Kocába nezná nebo o ní jen ví, bude (pozoruji na sobě) na film koukat s podivnými myšlenkami, jestli je tohle normální nebo jsou to jen prvky oné skupiny. 🤪 Je to hrozně divný snímek, moc děje to nemá, chvílemi jsou do filmu vložené jakési půlminutové scénky... prostě jsem zmatená.  Pokud člověk nepatří vyloženě k milovníkům hudby a písniček Pražského výběru, bude asi lepší, když snímek zdaleka obejde a nějak zvlášť se u něj nezastaví… ale idk, já se zastavila. 🤷🏼‍♀️ Objevuje se tady množství herců - Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Bolek Polívka atd. Ale jen na pár sekund a to v medailoncích podivných fantasmagorií. Prostě co to je, vysvětlete mi to někdo. 🫶🏻

Časové pásmo bolo zmenené