PetersCZ

Bůh Nicolas je doslova dokonalej. Lepší hereckej výkon jsem reálně dlouho neviděl, o tom žádná. ALE. Měli bychom oceňovat neinvenční mrdku bez jedinýho kreativního nápadu jenom proto že v ní hraje Nicolas Cage? Já myslím že doprdele ne

Mezi českými rodinnými komediemi se objevuje zajímavý motiv. Hodně z nich se věnuje vztahu rodiče a adoptivního dítěte (kromě právě běhajících žen například Přání Ježíškovi), případně dítěte silně odcizeného (Špunti na vodě). Mně by ale zajímalo, proč je komedie tím více komerčně úspěšná, čím hůř a méně funkčně je takový vztah vyobrazený. Veronika Khek Kubařová se v tomhle snímku v podstatě vloupe do života otce samoživitele skrze pokukování na jeho dcerku v okně (netřeba dodávat, že kdyby byla postava Kubařové muž, internet pravděpodobně exploduje). Pavel Liška ve Špuntech zase po své odcizené, pubertální dceři v podstatě pokukuje a má s ní několik nekomfortních dialogových výměn, včetně těch, kde kompletně ignoruje její základní tužby. Oboje se dočkalo diváckého potlesku ve stoje, Špunti bohužel pokračování. Přání Ježíškovi, kde je adoptivní vánoční linka naopak čisté roztomilá a citlivě zpracovaná ke všem stranám, zůstalo v zapomnění. A tak se ptám - jsme jako národ tak v prdeli, že se ztotožňujeme s takovými nekomfortními vztahy? Je pro nás přirozené vidět se v Ondřeji Vetchém, který si svůj povinný středeční sex míní patřičně užít nehledě na partnerku? Já vám nevím... dialogy jsou ostudné, ve filmu zazní písnička od MIRAI, Langoše na plátně neuvidíme... ani v jednu sekundu jsem si neřekl, že jsem rád že na film koukám. A abych byl edgy, dám rovnou odpad

Suverénně nejlepší zážitek roku. Tříhodinová stopáž budí strach, ale realisticky vzato, z filmu se nedá vystřihnout ani záběr. Proč se lidstvo ještě pokouší točit filmy? Tady je všechno. Úžasně gay-coded podaný příběh hlubokého bratrství až k smrti, parádní akční choreografie, parádní taneční choreografie i kolonialisti padající jako hrušky při sklizni. A že se tady sklízí. Jediná nacionalistická propaganda, kterou budu hlasitě doporučovat až do svého posledního dechu. Komuram Bheemudo!

Zásadní milník v dějinách světového filmu. První Breenův film, a rovnou nekompromisně nastolující všechny principy autorovy poetiky. Ta je opravdu svérázná, byť se dají vysledovat určitě tendence sahající například k francouzskému impresionismu němého filmu. Dialogy se téměř nevyužívají a míra subjektivizace vyprávění je extrémně vysoká - téměř všechna narace totiž probíhá vnitřním monologem hlavní postavy. Místo epického příběhu tak do popředí vstupuje spíše vizuál a hra s rytmem střihu. Záběry jsou příznačně dlouhé a velkou část si pro sebe ukusují celky a velké celky, typicky na poušť a pracujícího Breena. Byť se nepochybně jedná o stěžejní dílo, které musí každý cinefil mít na seznamu povinných filmů, uznání přišlo Breenovi až s jeho druhým filmem, který onu auteurskou stylistiku posouvá dál a dělá ji funkčnější, a komerční úspěch zaznamenal až třetí díl trilogie, který se ale od breenovské poetiky trochu odklání směrem k mainstreamovějšímu zpracování. A já nemohu jinak než souhlasit s těmito většinovými hodnotícími tendencemi. Byť je film fascinující a ve svém úplném závěru dokonce strhující, většina z oné štědré 93 minutové stopáže je naplněná trestuhodným nabádáním diváka aby se napíchl na nůž nebo přinejmenším si s ním vydloubl oči. Nejedná se o stravitelný film a natěšený divák se tak musí připravit na velké sousto. Když ho ale zvládne, odměnou mu budou všechny ostatní Breenovy filmy, a tam už je skutečně o co stát.

Moje oblíbená část filmu byla, když hlavní hrdina, Popstar, řekl "Never stop neverstopping"

Jason Momoa už dva roky nebyl střízlivej and it shows

Pořád zábavný, pořád plný vtipných gagů, ale trochu míň koherentní jako film a prostě ne tak skvělý. Zejména bledne v porovnání s prvním filmem, funguje to míň. Trochu vleklý

Tohle je důvod proč jsem začal s tvrdýma drogama

Ten film neuvěřitelně dobře ví co dělá a dělá to excelentně

Stále miluju, stále stejně silně, ale první dva díly celkem drhly. A když to je celá čtvrtina série, tak se to zákonitě musí v hodnocení projevit.