tireneali

Já Olga Hepnarová, aneb jak udělat z filmu o nejznámější české vražedkyni laciné porno. Chápu, i vrazi jsou především lidé a měli bychom je vnímat k jako lidi s jejich pozitivy a chybami a nejen jako vrahy, ale opravdu se potřebuju 60% času dívat na to, jak prozkoumává vlastní sexualitu? Těšila jsem se na psychologický rozbor této zvrácené, a na svou dobu pro škodu nepochopené hlavy. V dnešní době se jí mohlo zavčasu dostat pochopení a správné psychologické péče. Mimo pár světlých scén, kde vidíme čiré bláznovství, stál film opravdu sotva za hvězdičku. Nezachránily to ani deníkové záznamy a proslov u soudu, kdy jsme měli šanci nahlédnout do její inteligentní mysli.

Slovo napětí, které tady někteří zmiňují, koresponduje spíš s nesmyslně dlouhou a napnutou dobou dílu, ve kterém se ale téměř nic nestalo, rozhodně bych jej nespojovala s úrovní a propracovaností scén, u nichž jsme měli být posraní až za ušima, protože se tak jednoduše nestalo.

Chtěla jsem dát plný počet, ale něco tomu chybělo. Knižní adaptace byla o mnoho lepší, přestože seriál se věrohodně snažil vykreslit nejednoduché vzahy, ať už mezi Frances a Bobbi, nebo Frances a Nickem. Příběh se odvíjel v příjemném a melancholicky pomalém tempu, zrovna tak jako na stránkách knihy. Herecké výkony byly na jedničku, hudba taky. Přesto byl první seriál, Normální lidi, o kousíček lepší.