otík

Především první polovina je zábavná a milá, jakmile se děj však přehoupne směrem k nevyhnutelnému finále a film zvážní, tempo se ztratí a není už co hrát. Lehčí nadprůměr, který mě zásadně neoslovil.

Velmi povedený animák s několika vydařenými písničkami, zajímavým námětem a klasickým morálním poučením, které není nikterak násilné. Písničky jsou sice v českém dabingu občas zvláštní, ale hudebně je to dobré. Celkově dabing vůbec neškodí, v anglickém znění jsem to neviděl. Film má i pár skrytých vtipných bonusů pro dospěláky, takže určitě palec nahoru.

Silný příběh s parádním hereckým obsazením a koncem, který prostě musel nastat. Částečně film poplatný své době, částečně stále aktuální.

Životopisný dokument, který mapuje celý život Karola Wojtyly aneb papeže Jana Pavla II. Velmi rychle, ale přehledně shrne Karolův život před papežskou volbou, a tak významná část dokumentu zbyla na představení Wojtyly jako papeže. Velký důraz je kladen na papežovy cesty, které tvořily významnou a neoddělitelnou část jeho pontifikátu. Český komentář Alfréd Strejček.

Tady se dělá senzace z toho, co se učí na našich teologických fakultách (mám vystudovanou tu v Olomouci). Ježíš mohl mít sourozence, protože z žádných objevených dokumentů není jasné, zda Marie měla nebo neměla po Ježíšovi další děti s Josefem. Teologie učí, že Ježíš byl syn Boží a že jej Maria počala z Ducha svatého. Ale zda pak měla Marie další děti s Josefem, to už nevíme. A také pokud byl Josef před sňatkem s Marií ženatý a měl děti, to také není nic zázračného. Navíc výklad slov, kde Ježíš mluví o svých bratrech, sestrách a rodině není zcela jasný. Mohl tím nazývat svou opravdovou rodinu, ale také tak mohl nazývat své následovníky. Panenství Panny Marie také nelze vidět v kontextu dnešního slova panna, ale jako slovo, které znamená, že byla svatá a neposkvrněná hříchem po celý svůj život. Dokument čerpá spoustu svých teorií z evangelií i z protoevangelia. Jenže je velmi jednoduché vzít jednu větu a na ní postavit celou svou teorii o rodině. Zatímco křesťanské církve berou své učení nejen z evangelií, ale z další spousty historicky ověřených knih a to navíc v celkovém vyznění, dokument čerpá z jednotlivých informací, které si sám pro své účely autoři vybrali. A to je rozhodně jednodušší a méně pravděpodobná varianta než jak učinila ve svém učení církev, navíc učení se vytvářelo celá staletí. Dalším zcela zbytečným tématem je Ježíšův původ. Spousta lidí si přece už tehdy mohla myslet, že Ježíš je zrozen ze smilstva. Nebyl Josefův, čí tedy pro pána byl? Děti ani okolí prostě jen nemohlo pochopit, čí Ježíš je, když Marie byla těhotná ještě před tím, než se s Josefem vzala. Tato kachna je opravdu ubohá. Další trapnost dokumentu čpí v tom, že si vezmu jedno jméno (v dokumentu např. Salome) z objeveného dokumentu a řeknu, že když je tam tato osoba zmíněna, musí být Ježíšovou příbuznou. Copak my víme, proč pisatel před dvěma tisíci lety zmiňuje osobu Salome ve svém textu? To je tak bohapustá teorie, že se za ni musí autoři sami stydět. Přijde mi, že celá první část dokumentu o jménech je vycucaná z prstu pro jeden jediný důvod - udělejme senzaci! Druhý díl je skoro zcela zbytečný, protože se často diví událostem a skutečnostem, které jsou zcela jasné (třeba že Ježíše na cestě do Jeruzalému doprovází jeho rodina), přináší další "šokující" skutečnost - že za Ježíšovu smrt může hlavně jeho rodina a jeho původ - to snad není možné, to jsou tak strašné žvásty v tom druhém díle. Nejvíce mě však točil investigativní novinář, který se pořád něčemu z Písma diví a zkoumá události, které jsou v Novém zákoně obsaženy, ale jak církev říká, skrytě. Druhý díl je fakt tragický a zcela zbytečný. Celkově dokument uvědomělého křesťana může akorát tak vytočit svou zbytečností, nevěřícímu nic neřekne a váhajícím spíše jen zamotá hlavu. Špatný dokument svým dopadem, natočený typickým stylem hraného dokumentu. Hudba: Kev Curtis

Naprosto pohodová tradiční francouzská komedie s příjemnými hereckými hvězdami své doby a bláznivým příběhem, který nemohl skončit jinak než dobře.

Tak trochu jsem se omlazené trojky bál, ale s klidným svědomím mohu říct, že o žádný propadák nejde a značka Expendables může v klidu pokračovat vstříc dalším dílům. Ale krátce na úvod - chápu, že filmy se natáčejí kvůli tomu, aby vydělávaly peníze. A vzhledem k tomu, že z odložených hvězd zlaté doby akčního filmu 80. let se stalo zavedené a výdělečné zboží, nelze se divit tomu, že studia chtějí ze série vytřískat co nejvíce. Jenže – a to je zde hlavní zádrhel třetího dílu – pro koho vlastně Expendables mají být? Generace milovníků Stallona a spol. tolik do kina už nechodí, přitáhněme proto mladšího diváka tím, že do filmu nacpeme mladé tváře, přidejme pár moderních vychytávek a odstraňme stříkající krev ať to má PG 13 a do kin ať na staré páprdy s pár novými neokoukanými hrdiny táhne i mladší generace. Ale ruku na srdce – takhle to nefunguje a fungovat NEBUDE. Tato strategie nemůže vyjít, když scénář píše Stallone a většinu filmu se tam jen střílí, hláškuje a „blbě“ kecá u piva. Příště místo mlaďochů prosím staré páprdy Seagala, Chana, Cage, Dudikoffa, Bradleyho a další, kteří aspoň pobaví sebeparodickými vstupy a ne drsnými milými tvářičkami. No ale konečně k filmu – není to vůbec žádný průser. Naopak akčně je to velmi zdařilé a i když celá ta závěrečná střílečka je už přemrštěná, staré dobré akční nadšence to určitě pobaví. Především Snipes je zase tím starým dobrým hrdinou, jakého jsme měli rádi, Banderas je sice postavička otravná, ale ve své podstatě milá, zbytek ansáblu (Arnie, Ford, Li a čtyřka kolem Stallona) ničím nepřekvapí, ale také nijak nezklame. Zato to mládí! To byl jednoznačně krok vedle. Zatímco když je stará garda v akci, divák se baví, při hledání novým mladých Expendables by se člověk nudou ukousal a ani jejich akce není ničím výjimečným. Minimálně třetina filmu je naprosto zbytečná. Zatímco úvodní akce je super, Stalloneho bilancování s partou se dá přežít a poslední třetina je bezva akce, to mezi tím je fakt hrozné a hlavně zcela zbytečné. Kapitolou samu pro sebe jsou v Expendables vždy záporáci. Oni totiž nemají nikdy co hrát. V jedničce Roberts ušel, ve dvojce Van Damme super i díky skvělému závěrečnému fightu, ve trojce Gibson není špatný především díky svému charizmatu, bohužel body mu ubírá ubohý závěrečný fight nefight. Škoda, zde se dalo určitě vytěžit daleko, ale opravdu daleko víc. Sumář – s EP3 jsem spokojen, rád se mrknu na to ještě jednou, vychutnám si staré akční páprdy a během scén s mladými si zajdu na záchod a na sváču. Sylvestře, ve čtverce prosím mladé pošli na Bahamy chytat Viktora Koženého a ty se starou partou vyraz udělat pořádek třeba na Ukrajinu. PS: Stalloneho hláška "I am Haag" mě fakt dostala.

Pěkná kulisová pohádka bez lekaček, filozofických keců a zbytečných triků. Mladý syn hereckého principála potká na své cestě do světa kluky, kteří chtějí zabít hada. Za poslední dva groše jej koupí a zachrání. Had je synem hadího krále a za tance Vlastíka Harapese spolu dotančí do hadího království, kde mladíkovi hadí král daruje cokoli. Mladík si místo zlata vybere tři obyčejné věci - mošničku, čepici a zrcátko. Jenže brzy zjistí, že obyčejné nejsou - mošna dává každý den jeden zlatý, v čepici po nasazení je neviditelný a zrcátko mu ukáže, na koho pomyslí. Dostane se do "povedeného" království a vychytralá princezna ho obere o dvě věci, které tím však ztratí svou moc. Mladík skončí ve vězení a až díky kouzelné mošničce se dostane ven. Hadí princ, který se už mezitím stal novým králem, jej ještě jednou osloví, mladík se vrátí domů a je konec. Pohádka jednoduchá, ale díky nakažlivému optimismu a milému projevu hlavního hrdiny Jiřího Schwarze patří k slušnému průměru hodinových pohádek.

Pěkně natočená pohádka s přijatelnými a nerušivými triky, která bohužel ale je tak šíleně roztahaná, že místy nudí. Hodinová minutáž by byla akorát. Jedna vskutku pěkná písnička však nezachrání prostý příběh, který se v polovině těžce zkomplikuje, aby ke konci se vše rychle rozpletlo. Místy spíše povrchní podívaná, která potěší pěknými exteriéry. Toť vše.

Ale jo, dám ty čtyři hvězdy, i když drak byl jen tříhlavý. Tato pohádka z archivu je sice tradiční kulisovou pohádkou s herecky výtečným obsazením a poněkud jednoduchým dějem, ale je tak bezprostřední, milá, pro děti bezproblémová, že hodnotím v rámci poobědových pohádek určitě jako nadprůměr. Princezny se sice moc nepovedly, jedna horší než druhá, ale pěkné scény s Jiráskovou to výrazně vylepšily. PS: natroublá úvodní i závěrečná píseň nepíseň a přání na houby a na draka mě dostaly:-)