CarnTheNunya

KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY: Druhá série Sword Art Online je něco jako odměna za oddřenou práci. Takhle nějak to cítím. První série byla pro mě hrůza a děs nejvyššího kalibru a pak najednou jako kdyby si autor řekl, že je nejvyšší čas ukázat, že má nějaký talent napsat zábavný příběh a tím jest valná většina druhé série. Už se tu jisté koniny, jenž dovedly diváka otrávit dějí míň, no jen ta Yui se tu ještě furt vyskytuje. Sice jsme se dočkali dalšího úchylnýho hajzla, ale co se dá dělat no. Asi bych mohl popsat, co si myslím o jednotlivých "příběhových obloucích" z této série. Nuže, oblouk v light novelách oficiálně pojmenovaný jako Phantom Bullet se mi líbil z celé série nejvíc. Náš nejmilejší Kirito byl najat Kikuokem z Ministerstva vnitřních záležitostí, aby vyřešil záhadu hráče Death Guna, který ve hře GGO (Gun Gale Online) za pomocí své pistole reálně zabil dva hráče, u nichž byla při pitvě potvrzena příčina smrti na selhání srdce. Kirito si tedy z ALO (Alfheim Online) převádí svůj účet do GGO, aby mohl Death Guna vypátrat a se svým vskutku rozkošným femboy avatarem se vydává naučit, jak se GGO hraje a po cestě potkává odstřelovačku Sinon, která mu pomůže vybrat nějaký to vybavení, naučí ho základy hry a taky se společně přihlásí do turnaje "Bullet of Bullets", jenž se dá vtipně přeložit jako "Kulka Kulek" a kde shodou okolností taky může Kirito narazit na veleslavného Death Guna. Užil jsem si tempo, příběh samotný, prostředí a audiovizuál včetně akce, takže asi vše. Pak následoval troj-epizodní filler o tom, jak se Kirito a jeho harém s novou známou členkou vydává na honbu za Excaliburem, který řekněme nenudil a byl docela zábavný, i když hodně dětinský. Pak následoval příběhový oblouk Mother's Rosario, jehož hlavní roli nyní převzala Asuna a který ve mne i vyvolal nějaké ty emoce, což je velký palec hore a navíc jsem si ho opět příjemně užil. Podtrženo sečteno je druhá série SAO nadprůměrným překvapením po špatné první sérii

U této epizody jsem se nenudil a víceméně jsem se u ní bavil, ale nechápu tři veliký věci - 1. Proč to musí místy být tak moc dětinské?; 2. Proč autor musel vymyslet postavu jako je Yui?; 3. Proč musel být záporák zase bláznivý úchylák? Sice jako jediný dával smysl, protože byl jen obyčejný blázen, ale stále tam byl na sílu. Tyto tři věci mi tu lezou strašně moc na nervy, což je možná způsobený tím, že je to tam na sílu a naprosto bezdůvodně.

KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY: Kdysi jsem tu měl u první série pět hvězd, ale to se po mém nedávném znovu-zhlédnutí tohoto kontroverzního počinu změnilo na pouhé dvě hvězdy. Videohru to připomíná jen občas a to jen když se ukáže rozhraní, nebo když se řeší herní mechanismy. Až na nějaké ty hlavní charaktery je ten zbytek, tedy ty vedlejší dost bezduchý a když už jsme u postav, tak jediný dobrý záporák je ten ze čtrnácté epizody, kterého ovšem známe celou dobu a jen jsme nevěděli, že tam někde je. A on by ve mne záporák měl vyvolat nějaké pocity a nemělo by mi být jedno co s ním bude, taky že mi jedno co s ním bude rozhodně nebylo, ale musí vážně nutně být ten z druhé poloviny největší hajzl v historii, který nemá za cíl nic jiného než jen prostě ovládnout svět bez jakékoliv motivace a to bych málem zapomněl zmínit to, že se pokusí jednu jistou ženskou postavu znásilnit a opět bez jakékoliv motivace, prostě jen tak? Navíc některé jisté vedlejší postavy ženského pohlaví dopadly tak, že se jen prostě připojily do harémku našeho protagonisty a moc už potom v ději využité jaksi nebyly. Audiovizuál asi nemá smysl moc zmiňovat vzhledem k tomu, že ten je docela fajn.

Initial D: First Stage je velmi rozporuplné anime. Jeho manga předlohu jsem nezkoušel číst, takže nevím jaké je tempo v ní, ale tady se tempo táhne neskutečně pomalu a člověk jako já má z toho pocit, že některých prvků ve scénáři či charakterů by bylo lepší se zbavit, prostě je zrušit, vyškrtat. Anebo na nich zapracovat, protože jsou hlavně ze začátku toporné a unavující. Kdyby byl seriál třeba delší a autor předlohy na postavách fakt zapracoval, aby nebyly tupé, tak bych si ani nevšiml, že je na svou délku před samotnými závody roztahaný a to nemluvím o tom, že se před závěrečným závodem odehraje ještě jeden, který mi přišel dějově naprosto zbytečný. A když už jsme u závodů, tak ty samotné jsou od závodu s přilepenou rukou na volant docela zábavné, ale ty předtím + ten předposlední jsou absolutně o ničem. Animace je škatulka sama pro sebe, zastaralost či v některých scénách ohyzdně nakreslené ústa tomu trošku ubližují, + někomu mohou vadit 3D modely aut, ale řek bych, že ta auta jsou ještě v pohodě. Někdo může samozřejmě argumentovat, že animák není jen o animaci, jenže je to animovaný, takže na té animaci to prostě stojí. Hudba je řekněme fajn. Po poslední epizodě i váhám, že se někdy podívám na Second Stage, ale nevím za jak dlouho a zda na to někdy budu vůbec mít chuť.

Demon Slayer vskutku má výbornou animaci, ale příběh je kombinací všeho klišé, co již známe a bylo vytvořeno v jiných "šónenech" jako Naruto, Bleach nebo Fullmetal Alchemist, takže nic nového. Ta klišé, co se tu objeví se mi ani nechce vyjmenovávat, jelikož by se z toho komentáře snad dokonce stala rovnou celá novela. Nicméně, i přes to všechno jsem u Demon Slayera dokázal vydržet a dokázal jsem si ho i mnohdy užít, možná je to tím, že mi klišé nevadí. Měl bych jeden malilinkatý problém a tím jsou některé věčně uřvané, nebo dokonce až příliš stereotypní postavy, jako např. věčně uřvaný a nesympatický Zenitsu, který právě většinou nedělá nic jiného než to, že řve a řve a řve, až to trhá uši a taky mi docela vadilo, že humor zde měl až přespříliš mnoho prostoru na úkor děje, kdy vlastně třeba celých dvě a půl epizody nesledujete nic jiného, než humor. Upřímně, nebýt některých tupě napsaných postav a někdy přebytečného humoru, tak bych si tuto první sérii užil o trochu více, možná bych i přemýšlel o páté hvězdici, ale zůstává to na zhruba čtyřech. Každopádně asi budu ve sledování pokračovat, už jenom kvůli tomu, že se na to dalo koukat a umělo to zabavit.

Ježek Sonic je v podstatě jen další z řad obyčejných pohádek. Kdyby mi bylo sedm let, nebo jsem se aspoň dokázal mentalitou do svých dětských let vrátit, tak bych si to asi užil víc a možná bych se i nějakým těm vtipům pořádně zasmál než abych se tomu jen tupě uchechtl. Jim Carrey hraje jako ve většině komedií, kde se objevuje, svou typickou roli takového toho "šoumena" a začíná s tím být trochu nudný, když je k tomu všemu jeho záporná role taková obyčejná a ne úplně výrazná. Ve výsledku je Ježek Sonic průměrná pohádka, nic světoborného krom toho, že se jedná snad o prvního hranou adaptaci této populární videoherní značky nenabídne.

Film jsem viděl ve verzi Director's Cut, což je vlastně úplně na hovno informace, beztak je ten film stejný jak v kinoverzi a já jsem rád, že jsem si tohle konečně odškrtnul. Tohle měla být spíše videohra, kde příběh může být klidně špatný, ale přeci jen by šlo hlavně o tu herní část a upřímně, jako akční adventura by Avatar nemusel být špatný. Ale abych nežvatlal jen o tom, čím měl vlastně Avatar být, tak bych měl konečně i něco napsat o filmu samotném. Jedná se o nicmoc Sci-Fi pohádku se špatnými klišé záporáky, kde pan James Cameron chtěl, aby jste se v kině kochali na svou dobu nejšpicovějším CGI vůbec a to je vlastně asi tak vše. Ani emoce moc nepůsobí a na konci jsem protagonistům fandil jen kvůli tomu, že jsem si přál, aby film konečně skončil. To je vše, co bych k tomu napsal.

Viděno opravdu asi jen prvních pět epizod z první série a vzhledem k tomu, že vím proč jsem se na to asi delší dobu nedíval, tak to ani nemám v plánu dokoukat.

Pamatuji si z toho jenom toho debilního hlavního protagonistu, který mne uměl leda tak srát svým chováním a taky si z toho pamatuji ještě nějaké další pitomosti, ale dokoukávat to nebudu. Hodnotit taky nebudu, už jen na základě obsahu pro mě nemá smysl se na to dívat.

Viděl jsem jen tři epizody a navíc je to dlouho, co jsem tento seriál viděl, takže ho ani nebudu hodnotit, jelikož jak se tak dívám, tak pro mě nemá moc smysl se k němu vracet. Ještě před nějakou dobou bych to vážně toužil dokoukat, ale nemám čas na všechno, tudíž se chci dívat hlavně na to, co pro mě má smysl vidět. Pamatuju si, že to ani nebylo moc vtipné, takže to zanechávám bez hodnocení.