Carbo

Ač jsem viděl mnoho filmů které patří do kategoriee filmů pro pamětníky za znalce se nepovažuju. Troufám si ovšem tvrdit že kristian je pro mne jedním z nejlépších filmů té éry. Mistrně rozehrátý mnohoúhelník vážných i nevážných vztahů který se pomalu stahuje kolem osoby Aloise Nováka alias Kristiana. Humor je zde především situační nikoliv však groteskní jak v komediích Burianových, tento styl přesně zapadá do noblesní atmosféry kterou vytváří svým vystupováním a sváděním Oldřich Nový. Femme fatale snímku Adina Mandlová a svůdnikova překrásná žena Nataša Golová postupně pomocí rafinovaných situací dávají Oldřichu Novému lekci a přiběh končí happyendem. Námět si pohráva s touhou obyčejného člověka po něčem neobvyklém možná až exotickém a že takové věci nehledat mimo vztah ale právě ho oblažovat novými společně prožitými zážitky.

Nejsem žádný velký fanoušek objových umění a toto je jeden z mála asijských filmů nebo filmů asijského stylu který sem viděl. Dlouho jsem se rozmýšlel mezi lepší 3* nebo horší 4*. Líbilo se mi typická barevnost, boj v sakurovém háji a také to že zde Jackie Chan zde nebyl až tak šaškovitý než jak ho znám z jiných filmů. Hlavní hrdina řekněme neutrálně hodnotím. Možná jsem mu všecky pózy nevěřil. Možná trochu moc happy ending konec.

Problémem tohoto filmu je převzetí stylu komedie z Molierova pera. Rozhovory vedené pomocí dlouhých monologů které jsou často hnány do extrému není nic moc zábavného pro běžného diváka. Nemůžu ovšem popřít, že se mi některé scény líbily(výběr peněz při mši, trhání vlasů). Kdyby se ponechal námět a nechala se volná forma mohlo to být lepší. Pokud srovnávám způsob adaptace Funesova Lakomce s jinou adaptací divadelní hry například s Cyranem z Bergeracu zahraným Depardiem, tak je pro mne příjemnější a zábavnější druhý způsob.

Velice hezky zpracovaný film o boji proti fašismu, o posledních dnech války a osvobození vesnice. Líbilo se mi že se zde objevilo téma letců jako hrdinů což po únoru už bylo nepřijatelné.

Mám rád sondy do minulosti. Filmy které zachycují určité příběhy, tak jak se možná staly. V první části filmu vidíme mnoho rozdílných lidí, kteří mají své všední problémy a snaží se je řešit. Jsou to problémy mezilidské tak i celospolečenské. Zároveň je však ve vzduchu cítit očekávání něčeho většího, změny celé společnosti směrem k lepšímu. Ta je však ukončena atentátníkem. Líbila se mi ta paralela s Českoslovenkem kde podobná změna jako v USA byla potlačena brutalitou a silou.

Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti ale závěr mě přesvědčil. Je to o rozdílnosti lidí z jedné i rychlém přizpůsobení se ostatním. Je to o dilematu mladého muže jít do války protože tak byl vychován nebo být jako hippies což je mu přirozenější. Tento film není zas až tak o písničkách, o choreografii a pod. Tyhle prvky jenom podkreslujou zajímavé zobrazení Ameriky té doby.

Cab Calloway a střízlivá verze jeho Hi-De-Hi-Di-Ho a animák? Proč ne. Velice příjemná atmosféra.

Nevyrovnaný příběh někdy utíka a někdy se příšerně vleče.

První věc co mě napadá že to bylo zdlouhavé. Za druhé je zde vidět stáří filmu kdy kdysi dostačující vysvětlení pro dnešního diváka jsou naprosto zmatená a nicneříkající. Bylo zde hodně zajímavých dialogů a scenáristických zajímavostí které ovšem převážily někdy naprosto zdlouhavé dialogy. Herci mě byli nesympatičtí až na Drunttona a Halla.

Asi jeden z nejvíce provokativních biografických filmů co jsem kdy viděl. Jim Morrison byl magor a šílenec a možná proto jsou jeho písně tak úžasné.