TheFilmThief

Holčička toužící po světě z katalogů a přátelství školních hvězdiček. Všechno se jí vyplní, ale nakonec.... váš život nemusí podle reklam a módních katalogů, aby jste byli šťastní.

Kreativita režisérů, scénaristů a jiných maniaků jak nacpat žraloky do neuvěřitelných situací s všelijakými lidmi za všelijakých situací je fascinující. Jednou je to banda zachránařů, uvízlých v budce, jednou je to banda studentů na ostrově a nyní prostě bnda random lidiček, jsoucích v blbej čas na blbým místě. Žralok plovoucí si v supermarketu, uječená blondýna s falešnými Gucci botami a jeden chlupatej malej čokl, který předvedl lepší herecký výkon než všeci dohromady. Ale co jste chtěli? Prostě nemáte nejmenší šanci natočit dobrý film se žralokem tímhle stylem.

V posledních letech kdy jsou do nebes vyvyšované menšiny jako utlačované ženy, černoši, imigranti a také hlavně homosexuálové. Tato revoluce dosti otřásla filmovým světem a s LGBT filmy, filmy o rasismu a těžkém životě přistěhovalců se roztrhl pytel. Proto film jako Call me by your name, kde se po celý film skoro nic nestane, jen starší týpek přefikává puberťáka, který zase objevuje báječný sexuální svět se svou kamarádkou. A všichni diváci se z toho pose...ou. Na jednu stranu souhlasím, že vztah mezi oběma je roztomilý, sexuální scény působí erotičně a smyslně. A jak ho na konci (mě nepochopitelného důvodu) nechá, kdo by stál o šťastný konec, že taky? Potom film vypadá úplně jinak. Timotheé nemá problém předvést celou škálu emocí a díky tomuto filmu se vystřelil až na Měsíc. Ale jinak pro mě film není nic více, než jen další společností nucený pohled na tento svět.

Poněkud nešikovné zpracování, ale svou myšlenku to přece má. V poslední době s podobnými postapokalyptickými filmy se společností kontrolovanou zvrchu roztrhl pytel. Nechybí ani hlavní ŠESTNÁCTILETÝ hlavní hrdina (vážně, co je tak úžasného na tom věku? je úplně všude) kterému se nyní otevírá budoucnost. Ale co si budeme povídat, je tu toho hodně. Smrt nebo potrat je prostě jen "vyřazení" čili hraní se slovíčky. Společnost je co nejvíce zbavená emocí (hele 1984!). Samozřejmě tu máme typické sentimenální klišé, co se týče lásky nebo pojetí války a jiných hnusných věcí, které "normální" společnost přináší. Ale jako proč ne? Není to velkofilm, ani není nijak extra dlouhý a kdy naposledy se v nějakém filmu (kromě The Walking dead a to je ještě seriál) zachraňuje dítě, "určené k vyřazení". Takže jo, ve filmu toho chybí hodně, ale... ale bráno s rezervou a trochou namáhání mozkových závitů to dává dohromady nějak smysl.

Série povídek, připomínající short filmy. Všechny jsou temné, týkají se (tak trochu) technologie a většinou končí špatně. Všechno spojuje pátrání po ajťačce, co dané příběhy píše, aby se necítila tak sama. Seriál je amatérský a určitě by na něm bylo hodně, co dodělávat, ale jsem docela spokojená.

Kudrnatá dívčina je narozdíl od své spolubydlící hodná a milá dívka. Je velice slušná a tichá a tak nedokážu pochopit, jak se mohla dostat do těhlech sraček. A počkat, ona se nedostala, nebo jo? Co se tu vlastně stalo?

Konečně něco víme o záhadné Molly (vypadá úplně jinak než v úvodních titulcích). Je milá, sympatická, nebojí se kdykoli pomoct... Takže nechápu jak osoba, jako ona nemá žádné přátele.

Je jednodušší žít v postapokalyptickým světě plného hladových zombií než v dnešní realitě, kde si musíme vydělávat na chleba prací, kterou nesnášíme. Jediná povídka s dobrým koncem. Pan producent\ scénarista\tvůrce si pro sebe klofl jednu epizodu, takže jediná postava, kterou poznáme blíže než ostatní a přítom ani není hlavní.

Začátek dobrý, mladá holčina potká slavnou osobu, vyfotí si selfie. Výsledkem je větší počet sledovatelů. Tragický konec byl ničím nezaslouženým, jak by si mohla nevinná dívka, která maká v mekáči a ani nenosí šminky upoutat pozornost maniaků, co ji brutálně mučí před kamerou. Působilo to jako dva různé díly, které do sebe nepasujou. Povídka měla moc rychlý spád.

Tohle není erotický film o tom jak nymfomanie ničí vztahy a život, spíše utopisticko - nerealistické drama o tom, že hypersexualita, čili touha všechno kolem ojet, je naprosto normální a přirozená věc.