Denník nymfomanky

Touha poznávat tělem omlouvá sexuální náruživost a směřuje k emancipaci žen... Nebo že bych poselství filmu špatně pochopil? Hrdinkou filmu je mladá žena, která má ráda sex, minimálněpětkrát za noc. Když ji opustí její přítel s jinou slečnou (to by mě zajímalo, proč asi?), začne si ženská hledat zaměstnání a vyjede po obou šéfech v obou firmách, kde se hlásí. Než se jí podaří některého z nich klofnout, postačí jí náhodné známosti v noci na opuštěné zastávce. Pak s jedním z těch šéfů začne milostný poměr (pravda, začátky nic moc, první sex trvá jen dvě minuty), jenže chlápek je žárlivý a tak si přivede prostitutku, což žena těžce nese, i stane se sama prostitukou... Všechna tahle dilemata ji těžce vyčerpávají, tedy fyzicky zdá se ne, avšak psychika je holt na štíru. Dokonce jednu chvíli přemýšlí o sebevraždě, považte! Sice znám jednu nymfomanku, ale ta si o svých rychlých známostech nejen nepíše deníček, ale ani o nich nepronáší hluboké myšlénky typu: "Při sexu se uvolňuje energie pro splynutí s vesmírem" nebo tak nějak...Trochu to celé připomíná Bestiář, naučíte se spoustu zajímavých pozic při sexu, jež bych stejně ve svém věku nemohl praktikovat bez nebezpečí natažení nějakého svalu. A celé je to tak nějak zbytečné, protože to lže o chudince nymfomance, lže to o jejích postojích, kterým nevěřím ani za mák, že jsou tak ušlechtilé, čisté a humánní, jak se mi snaží film vnutit, ta holka je mi z duše protivná, i když tvůrci filmu (a autorka předlohy) chtěli, abych ji litoval, chuděrku opuštěnou. Zaráží snad jen role babičky v podání Geraldine Chaplin, která snad nemá důvod hrát v takových blbostech. (12.06.2009)

Ze zacatku to s filmem vypadalo hodne nahnute, uz jsem si chystal odpadni hodnoceni a fraze jak to strhat. Proc? Protoze se to az prilis koncentrovalo na jakousi radoby kontroverznost, ktera ovsem ve vysledku vyzni neuveritelne trapne a predevsim pak bezpocet sex scen, ktere vysumely absolutne do prazdna. Prestoze se zde pachal fucking asi na 100 zpusobu, tak ani 1 jediny z nich nebyl zajimavy, atmosfericky, nebo cokoliv - proste zero effect. Nemluve o tom, ze hlavni "hrdinka" je jednoduse hnusna, obzvlast bez obleceni a ma priserny uces. Nekde cca v pulce to ale zacne ziskavat davky kvality hned z nekolika stran. Boze, co tady delal muj nejoblibenejsi song od Nearly - "All Is Lost"??? Kdyz se ozvaly prvni tony magicky zdistortovane kytary, nemohl jsem uverit co slysim a kdyz se to nasledne cele rozjelo ve spojeni s pusobivou spiritualni sekvenci v bordelu, tak si me Nymfomanka ziskala. Razem to zacalo byt zajimavejsi, mentalne to bylo mnohem hlubsi nez zacatek, Valerii jste zacali chapat a ke vsemu k tomu hrala vyborna dramaticka piano music. Natocit to cele o neco lepe vizualne, s vice vzrusujicimi erotickymi scenami a atraktivnejsi hlavni zenskou roli, dopadlo by to mnohem lepe. 4/10 (18.06.2009)

Tak tohle je hodně velký průser... A je úplně jedno, že je "erotický" film, který byl uveden v kinech a měl velký ohlas především u pubertální mládeže... Je to prostě průser na entou, který nezachrání ani těch pár hekajících scén či relativně neotřelý způsob vypravování. Není tam vůbec nic, co by stálo za zopakování. Člověk (muž) si to znovu pustí jen v případě, že ho přitahovala nepřitažlivá hlavní herečka. (30%) (03.01.2015)

Promarněný potenciál. Úvodem předesílám: jsem šťastnej jako blecha za ženy, které rády poznávají tělem, nemají nikdy dost a jdou i s těmi, kteří se jim ani moc nelíbí. To ale neznamená, že mile promiskuitní baba nemůže být kráva. Lecos svádí k podezření, že autorkou předlohy je * kulantně řečeno * extrémně nevyzrálá osoba, jejíž komplexnost se střídáním sexuálních partnerů zdaleka nevyčerpává. Jistě - to se dá u excentrické osobnosti předpokládat. Stravitelné by to bylo ale jen tehdy, kdyby se vůči předloze autoři vymezili kritičtěji, nepracovali s "deníkem" jako objektivním dokumentem, v němž očima hrdinky překvapeně seznáváme, že okamžitě se zamilovávající muži jsou podezřelí a labilní a že práce v bordelu má i své stinné stránky. Jednorozměrné postavy můžu, zprvu úžasných, posléze prasáků, bezděky napovídají, že to mohlo být celé i trochu jinak... Kdyby Vás napadlo, že bychom mohli mezi řádky a jednotlivými píchačkami na fenomén nymfomanie a promiskuity vrhnout nějaké nové světlo, tak - ne. Jestliže pro Vás tedy nejsou objevná moudra o nedostatku lásky a to, že promiskuitní žena nezískává stejný společenský kredit jako promiskuitní muž. Belle de jour light resp. zero. Útěchu mi zbývalo hledat v prasečinkách. Ani tady se neurodilo, přinejmenším co do kvality ne. Buchta se masíruje nepřetržitě, ale erotická atmosféra je řídká jako stolice po kilogramu hroznového vína a prezentuje se výhradně v playboyovsky zpomalných, rozostřených etudách polévání se různými druhy chlastu ve vaně, vedle vany a na hajzlíku, které nemají s mojí představou výbojů maniakálního puzení k sexu nic společného. Možná jsem zaujatý a nakloněný nevnímat hlavní hrdinku kladně v žádném směru [a jednoho by mohlo napadnout, že si obrázek osoby dokresluji na základě vyloženě falických duševních charakteristik], ale ke všem výše uvedeným podezřením mám ještě jedno navíc - totiž že hrdinka se svými špičatými rameny, ostrými rysy a nulovými prsíčky vypadá jako ne moc hezkej tranďák. Hvězdičku k dobru spíš než za konec, který je alespoň v mých očích méně happy-endem, než jak si ho autoři asi přáli mít, uděluji za odvahu v současném hyper-konformním světě uznat promiskuitu jako legitimní strategii [byť podpořenou přiblblými argumenty]. Snad nám co nevidět otevře oči Trier. (09.03.2013)

"Vím, že on i ostatní chlapi mě chtějí jen kvůli sexu. To se mi líbí. Ale bolí mě to!" Tak fajn. Obsah tohoto deníčku měl zůstat utajen veřejnosti, ale nestalo se tak. Z tohoto důvodu jsem nebyl ušetřen podobně pitomých frází, které vyplňovaly mezery mezi pravidelným hekáním. Deník nymfomanky jsem přesto dočetl až do konce a za tento nadlidský výkon si dávám hvězdičku. (26.01.2016)