Bohulib

Celkem se mi to líbilo. Konec slušný, čekal jsem, že příšera bude na zadním sedadle auta. Nebýt toho klišovitého začátku, že hlavní hrdina zažije nějaké trauma, možná bych dal čtyři hvězdičky.

Lima už to moje hodnocení naprosto přesně vystihl.

Scéna s výslechem agenta NKVD vojáky byla naprosto geniální. Vzhledem k ní dávám 4 hvězdičky.

Tohle jsem kdysi čirou náhodou shlédl v TV (ne úplně od začátku) a naprosto mě to dostalo. Film o marné pomstě na mě působil až mysteriózně. Hodně mne zaujala nezvyklá poloha Pavla Zedníčka ale i ostaní herecké výkony mi přišly velmi dobré.

Tento film se mi z hlavy nevykouřil, i když už je to hezkých pár roků, co jsem ho viděl. Moc se mi líbil. Tomáš Holý zvládá i méně komediální roli, ostatní herecké výkony taky na úrovni, navíc tu můžete vidět Evalda Schorma, který vlastně hraje sám sebe. Moc rád bych to viděl ještě jednou. Ten oficiální obsah od distributora, co je tu zveřejněný, mi připadá naprosto zcestný.

Myslím, že nápad převést comics do filmu se povedl dokonale. Chybí jen bubliny s textem u postav, ale to jde asi jen v parodii, že pane Vorlíčku.

Abych pravdu řekl, dost jsem se nechytal v ději, hlavně kdo je s kým, proti komu a o co komu vlastně jde. Naštěstí jsem si DVD mohl vracet, ale z kina bych měl asi velmi rozpačitý dojem. Ale zahrané i zrežírované to bylo skvěle.

Jednoho dne holiče Eda Carna napadne, že by mohl se svým životem něco udělat a to na úkor tušeného milence své ženy. A od té chvíle se mu začně hroutit pod rukama všechno, na co sáhne. Od manželství až po sny o talentu a nevinnosti hezké Birdy. Ani ti mimozemšťani ho nechtějí. Je skoro div, že se nepokazí elektrické křeslo. Skvěle natočená jízda z kopce.

Tenhle film se mi líbil nejmíň ze všech Tarantinových filmů. Děj mi připadal místy rozvleklý a konec byl nějak překombinovaný. Možná, že po dalším shlédnutí bych přidal. Zatím tři hvězdičky. Mimochodem, v tomhle filmu je prý nejkratší milostná scéna v historii filmu vůbec.

Hodnocení jsem napsal už k prvnímu dílu. Dodám ještě maličkost. V pubertě jsem sledoval na rakouské televizi Davida Carradina s píšťalou na zádech, jak se toulá Divokým západem. Když jsem ho po letech uviděl znovu, nostalgie udělala svoje. Ale i jinak je to parádní film. Nejsilnější scénou bylo pro mě pohřbívání za živa.