Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Fantasy
  • Komédia
  • Sci-Fi

Recenzie (18)

plagát

Avatar: Legenda o Aangovi (2024) (seriál) 

Ufff. Vypadalo to solidně, vypadalo to nadějně, ba až překvapivě dobře, ve výsledku je z toho ale dosti kolosální selhání a já vpravdě nerozumím, co tolik místních vede k tomu, aby to tady bezmyšlenkovitě opětkovávali a velebili, jako by se mělo jednat o nějaké další zjevení archanděla Uriela. Máte snad, milí zlatí, hlavu zaraženou v totálně usmolené řiti? Hele, zase ať jsem fér, ono to vypadá a zní většinou fakt suprově - tedy až na občasné výjimky téměř výlučně z řad postav. No, ale to je tak asi vše pozitivní, co k tomu může člověk říct, zvláštně když to pozoruje optikou milovníka origo animáku, kterým si na pravidelné bázi penetruje oční buly už od útlého věku. Určitě nepřekvapí, že řada zdejších souputníků mne za toto porovnávání předlohy a adaptace bude chtít ztrestat haagským tribunálem, poněvadž adaptace je přece samostatnou jednotkou a jde si svou cestou, a podobné tupé poznámky alá coping-mechanism. Ale kolegové, uvědomte si, že každý prvek v původním seriálu měl své perfektně exaktní místo a byl maximálně důležitý pro budování charakterových vlastností postav, vztahů mezi nimi, dávkování děje a mnoho dalšího, čímž se dosáhlo výsledného jedinečného kouzla. Jasně, sahat se do toho dá, hraná adaptace ze zřejmých důvodů nemůže být 1:1, ale musí se tak činit opodstatněně a s maximálním citem a respektem vůči předloze. Koho by tak napadlo, že přenechat tvorbu hrané adaptace infantilním egoistickým neumětelům navíc oplývajícím zjevnou nenávistí vůči původnímu materiálu a přesvědčením, že oni to přece dokážou napsat lépe, ultimátně vede k fatálnímu narušení harmonické dokonalosti a hloubky předlohy (čtěte domrdání takřka všeho možného). Když vás navíc v průběhu produkce pošlou do prdele a distancují se od vás tvůrci původního projektu, je to určitě dobré znamení! Kombinace až na výjimky zpackaného castingu (za pozitivní zmínku stojí Suki a Zukův daddy), kataklyzmaticky otřesného scénáře, zbavení postav jejich charakterů a vzájemných vztahů, změn v ději narušujících jeho vývoj a logičnost (zde se dá uvést sourozenecké duo v jeskyni lásky, už jen chyběl nějaký ten incestík) a v neposlední řadě vyřazení pro příběh naprosto esenciálních částí z toho dělá bídnou slátaninu povětšinou oscilující na hraně cringe a notné zklamání. Dávám jednu hvězdu za povedené přenesení předlohy, respektive její audiovizuální stránky, do živé formy, a druhou za absenci multikulti mimozemšťanů náhodně vygenerovaných pohlaví, která je pro Netflix dnes už obdivuhodná. Tomu stačí, že markantní většinu diváků evidentně tvoří vygumované opice, kterým tyto výtvory stačí ke štěstí, a tak se může s radostí pustit do produkce zbylých dvou sérií. Tak jen doufejme, že se na to snad někdy v průběhu vysere, takhle to prznit fakt není cool, ale co jiného čekat, že jo.

plagát

Sexuální výchova - Série 3 (2021) (séria) odpad!

To je mi ale zase do grcání! Kinematografie tady nemá být proto, aby šířila nechutnou ideologickou propagandu, nýbrž má bavit a poskytovat jakýsi kulturně obohacující zážitek. Pakliže ve svém údělu selže, nemá smysl se dál bavit, jestli to znásilňování našich milovaných tradic, hodnot a zdravého rozumu stálo za to nebo ne. Uděluji nemilosrdný odpad a jdu si spravit náladu nasraným vymočením se na WC pro pány. Ano, jen pro pány!

plagát

Godzilla vs. Kong (2021) 

Sázka na filmařský archetyp rádoby velkolepých bojůvek s příšerkama se nezřídka zrovna tolik nevyplácí, respektive vede do hajzlu, jestliže se z filmu rozhodnete vyhodit úplně vše ostatní, co by mohlo aspoň trochu nestát za vyližprdel. Je celkem smutné/zábavné sledovat systematickou degeneraci filmového univerza, jenž samo neví, v jakého pokémona se chce vyvinout. Začínalo skvělým atmosférickým dramatem, na které se tvůrci rozhodli navázat už trochu sterilním, ale aspoň nenabádajícím k vydloubnutí očí a místy zábavným, oPičatým snímečkem. Pak si řekli, že mít ve filmu scénář a zajímavé lidské postavy je vlastně úplně k hovnu, a tak vznikl druhý díl godžiry, který už sice místy osciloval na hranici snesitelnosti a téměř veškerá atmosféra šla stranou, ale aspoň byla prdel sledovat, jak se příšerky mezi sebou řežou. Byl jsem proto vskutku zvídavý, co s tímto filmovým světem tvůrci hodlají provést dále a zda bude degradační fenomén pokračovat. A zklamán jsem tedy opravdu nebyl! Dostal jsem pěkně epicky nechutný guláš, uvařený z toho nejhoršího z Pacific Rimu, Transformerů a předchozích dílů tohoto lahodného oblůdkoverza, který ještě studio pořádně nedovařilo, aby se náhodou nedal zkonzumovat bez reakce dávícího reflexu. Ale vážně, kdyby to nebylo takhle prvoplánově a podivně prostříhané a dějové linky dostaly dost prostoru na to, aspoň trochu vylézt na povrch, nemusela to být taková sračka. Takhle to je jen spousta nevyužitého potenciálu a totální slátanina bez čehokoli, co by se dalo označit za pozitivum. Hranice mezi slušným blockbusterem a autistickou dojebávkou bývá někdy podivuhodně pomíjivá... 3/10

plagát

Terminátor: Temný osud (2019) 

Propagační oddělení Paramountu by měli pověsit za koule (případně frndy) do průvanu. Na film jsem totiž neměl vlivem odporně zpackaných trailerů téměř sebemenší chuť jít. Avšak můj možná až moc angažovaný otec byl diametrálně odlišného názoru. Jako vzorný a dobře vychovaný nositel semene jsem svému tatíkovi nechtěl ještě víc dráždit jeho už tak lehce zpustošené nervy, a v rámci sebeobětování jsem tak souhlasil s návštěvou kina. Čekal jsem, že si v rámci absolutního zhnusení nabliju do pytlíku s popcornem, ale k mému velmi příjemnému překvapení se stal naprostý opak. Jinými slovy to vůbec nebyla taková kokotina! A dokonce jsem se i docela uspokojivě bavil. Nové Téčko je totiž o několik úrovní výš než předchozí tři díly pro zdegenerované čuráky, a to hlavně kvůli jeho slastně natočeným akčním scénám, přímočarosti děje a až nostalgicky hláškujícímu dealerovi závěsů Karlíkovi. Linka s jeho polidštěním mi sice připadá jako poněkud kýčovitá sračka pro přecitlivělé svobodné maminy, ale vem to čert. Jedná se tedy o velmi kvalitní, leč krapet feministické porno, jehož druhému shlédnutí bych se určitě nevyhýbal, což se nedá říct o většině kinematografických výplodů poslední doby, co mé nebohé oči uzřely. Jistě, postrádá v některých momentech logiku, možná i jakousi hloubku a mnohdy se objeví i některá klišé, ale přiznejme si, při honění vás takové věci úplně nezajímají a i tak to docela dobře přežijete, že ano.

plagát

Premiér (2019) (seriál) odpad!

Než mé oči poprvé uzřely toto fekální audiovizuální porno, rozhodl jsem se, že na sobě provedu nevinný malý experiment. Odhodlal jsem se totiž nejdříve polechtat svá varlátka svěrákem a otestovat, jaká z těchto exotických aktivit bude mému organismu škodlivější. Výsledek nechám na posouzení čtenáře.

plagát

Posledný samuraj (2003) 

Film mého srdce. Jeden z mála případů díla, kdy do sebe vše zapadlo naprosto dokonale a byť zde při hlubší observaci lze vypozorovat šablonu a také určitá klišé, vůbec nic to neubírá na silně emocionálním a jedinečném zážitku, který tato nádherná filmová perla přináší. Další analýzy netřeba, nutno pouze podotknout, že ze všech snímků to byl právě tento, jenž dokázal i mou odpornou a prohnilou existenci dohnat k slzám...

plagát

Pokémon Detektív Pikachu (2019) 

Veskrze trapná a neinovativní kokotina, kterou ale tahá ze sraček její vcelku uspokojující audiovizuál a vůbec fakt, že se prostě díváte na Pokémony. Po cíleném vyřazení mozkových závitů z provozu se jednalo o observaci mnohdy i zábavnou, nýbrž jsme se stejně po východu z kina nemohli se soudruhy ubránit vzájemnému dementnímu pohledu, na jaké píčovině pro malá zaostalá antikoncepční selhání jsme to zase sakra byli.

plagát

Hra o trůny - Poslední ze Starků (2019) (epizóda) 

Že já měl vůbec takovou kuráž pročítat si nesčetné zvratky zplozené z myslí až dokonce fascinujících zakomplexovaných nul, které se zde nezvaně přišly nechutně vyblít a jako mor sužují tuto dříve neinfikovanou komentářovou sekci. Avšak najde se zde i pár takových, jenž k přenášení vlastních pocitů z observace tohoto jasně nadprůměrného dílu do slov používají řídící centrum soustavy nervové, a nikoli svůj ohyzdný anální otvor, zřejmě mnohdy příhodně napaden hemoroidy. I touto sžírající temnotou tedy prosvítají, byť malá, světýlka. K těmto světýlkům se dovolí přidat i má skromná maličkost, jenž si dovolí konstatovat, že i přes několik lobotomických momentů se jedná o zatím "nejlahodnější" přírůstek do nové řady. Uspokojen jsem byl dostatečně, avšak jakási nepříjemná pachuť stále terorizuje můj mlsný jazýček. 7/10

plagát

Hra o trůny - Zimohrad (2019) (epizóda) 

Psalo se pondělí, patnáctého dubna, a Jakub, který se právě uráčil dorazit domů z veskrze fádní školní exkurze, usadil svou hnusnou chlupatou řiť na židličku u svého počítače a rychle mazal na internet najít to očekávaně náramné trůnové porno, protože je přece až moc velký gangster a zároveň nezáviděníhodná socka na to, aby si platil nějaké EjčBíOu. A tak nahypovaný Jakub se stojákem směřujícím do nebes jako mrakodrap Burdž Chalífa spustil toto porno s nadšeným očekáváním vrcholu pohlavního vzrušení. Žel, jak škaredý svět je, stoják začal postupně ztrácet na výšce a Jakub se musel smířit s nepříznivou skutečností, že toto porno není tak luxusní, jak by jeden předpokládal. A to jsme na něj čekali snad 2 roky! Jakub poté tedy došel k trpkému rozpolcení a nyní stále osciluje na hranici kladného či záporného dojmu. Přece jen si toto porno stále dokázalo udržet vskutku vysoký standart a dívat se na něj je tedy svým způsobem slastné. Ale ne, teď vážně, prostě takový normální první díl nové série, kterému ale chybělo něco... víc. Bylo to zkrátka jako observovat brutálně přehypované felační porno, které se vám dovolí vyskytnout v doporučených videích na pornhubu, kde poměrně slušně přeplacená hlavní ženská hvězdička náhle zapomene, jak má vlastně správně orálně uspokojit toho olbřímího černošského dyka. Nicméně, vyhonit si nad tím se vám podaří bez větších obtíží, ne že ne. Mírné zklamání, silnější 3*.

plagát

Vikingovia - Ragnarok (2019) (epizóda) 

Strhující sebekuřba Michala Hirstů se uchýlila ke svému konci. Konečně. Čekal jsem opulentní a epické finální zúčtování, které vlastně bude jen brutálně nekřesťansky předvídatelný zvratek, při jehož psaní si již jmenovaný sterilní kokůtek rozlámal všechny svoje křivě píšící pastelky a několikrát vášnivě zamasturboval, jaký je to ale šikula. A přesně to jsem dostal. Akorát snad ještě ve větší míře a naneštěstí bez vší té zažité epičnosti z časů minulých. Při mé profesionální observaci jsem se proto poctivě snažil ignorovat všechny nelogické velepičózy, kterých i tato epizodka obsahuje úděsný nadbytek. Div se světe, podařilo se mi to. I když pozorovat tu kvocientně zaostávající skvadru plnou genetických odpadů byl vskutku lobotomický zážitek. Vévodila jí hlavně blonďatá neherecká a postiženě nesmrtelná mrdka s hereckým výkonem, nad kterým by se nebohému Trejvisi Fimlů zmenšil pindík do záporných hodnot. Nesmím také zapomenout na její superotravné patetické grimasy, které dodávaly tu pravou ultratrapnou atmosféru. Achjo. Bylo to zas v podstatě úplně o ničem a celý díl by se dal popsat jako infantilně fekální ubohý mnohonásobný recyklát, u jehož konce jsem měl chuť uříznout si koule a nacpat si je do prdele. Natočeno je to však velmi solidně a co do cirkusové ukočírovanosti se také není o čem bavit. Pěkně mě to dráždilo v análku, nicméně to po všech těch hovnodílech bylo působivé jak svině a vůbec celkově úžasné. Hvězdičku navíc přidávám vlastně jen z lítosti, točit další sérii je tudíž veskrze grandiózně retardovaný a kokotský nápad.