kinej

Farářův konec je po mnoha stránkách velice dobře zvládnutý film. Například se pyšní nádhernou kamerou, protože nemálo záběrů má velice poutavou a líbivou kompozici. O kvalitě hereckých výkonů snad nelze pochybovat. Brodský si zde hraje to své obvyklé, což není špatně. Velkého prostoru se zde dostalo Janu Libíčkovi, ten toho plně využil a vytvořil zde možná svou životní roli. Výhradu snad mám k osobě režiséra. Jeho pojetí kdy se realita mísí s fantastickými pouťovými výjevy mi ne úplně sedlo. Spívané vstupy dvou subret na mne psůobily vysloveně rušivě a protivně. Myslím, že zfilmovanému příběhu by více slušelo tradičnější pojetí. Ale to je hodně subjektivní názor a i přes mé výhrardy, považuji Farářův konec za velmi dobrý.

Naprostá klasika němé krátkometrážní grotesky. Vejplata sledem vyvážených a obzvlášť vydařených a originálních gagů, bez hluchých míst.

Je to poprvé co se nějakému konkurenčnímu studiu (Dreamworks) podařilo přiblížit se kvalitou tvorbě Pixaru. A to ani ne tak technickým provedením, zde budou ostatní vždy až v závěsu, ale zkrátka tím, že vytvořili opravdu pěknou pohádku. Kvality tohoto filmu totiž spočívají hlavně v jeho příběhu, který je relativně originální, ale také milý.

Důležitost tohoto filmu spočívá v tom, že se nebojí ukazovat události v Kosovu v jiném světle, než to v jakém je nám tom obyčejně předkládáno. Nechci tvrdit, že Srbové jsou nevinní, ale istinktivně cítím, že Uloupené Kosovo má k pravdě (z pohledu evropana) blíže, než je oficiální pohled USA apod. Uznání autonomie Kosova pod nadvádou albánců, považuji za velký diplomatický omyl, kdy politici v rámci práva na sebeurčení národů, obětují evropské hodnoty, které stojí za zachování a které mohou být trnem v oku náboženských fanatiků. Neustálým ustupováním každému kdo se prohlásí za obět, si pod dojmem politické korektnosti podřezáváme pod sebou větev. Střet civilizací se bohužel jeví jako realistický scénář pro vývoj mezinárodních vztahů. Rozhodně však nesouhlasím s vylíčením Miloševiče, coby oběti. Tento člověk rozhodně patřil za mříže, neboť Kosovo nebylo jediným epicentrem sváru na Balkáně. A i vina Srbů existuje. Ale to jak se události vyvinuly, není správné, ani spravedlivé. Myslím, že to ani tak důsledkem nějakého spiknutí velmocí, ale spíše jejich lemplovství v té době a následné obhajoby svých činů za účelem neztatit tvář přiznáním chyb.

Tedy takto nízké hodnocení si tato komedie rozhodně nezaslouží. Určitě to není žádná kultovní záležitost, ale film má své osobité kouzlo. Ač se může film jevit jako banální slátnanina, podobně jako Troškovy filmy, rozhodně tomu tak není, protože "Ještě žiju" má své charisma, sice nenápadné, ale stále tam je. Film ukazuje obyčejné životy velice průměrných lidí, avšak civilní herecké výkony a skrytě sarkastický pohled režiséra dodávají postavám a jejich osudům přidanou hodnotu. Chudý děj je záměrem, který jen podtrhuje bezvýchodné postavení lidí patřících spíše do té nižší třídy, což jej činí tak trochu smutným, ale zase ne moc. Rozumím, že "Ještě žiju" není pro každého, ale je v něm rozhodně víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Toto hodnocení je silně ovlivněno tím, že mi moc nesedl vizuální styl tohoto kresleného filmu. Jednoduchá animace postav připomíná řadovou tvorbu z Cartoon Network (nic proti CN), což není na celovečerní film nic světoborného. S kresbou prostředí je to o něco lepší, jenomže to je zase často poměrně dost nepřehledné a chvílemi nevím jestli je to umělecký záběr, nebo jen odfláknutost. Každopádně jsou zde i výborné pasáže, třeba výlet do lesa, či napadaní města vikingy. A příběh, ten není špatný, ale vlastně mě zklamal. V dialozích je neustále omílaná tajemná nejlepší strana knihy. a kniha jako celek, ale vše je nastíněno jen povrchně a člověk se nikdy nedozví o co vlastně jde. Vizuální podobu bych plně akceptoval, kdyby film stál na silnějším příběhu, to se však neděje.

Je pravda, že Geth him to the Greek más slabší momenty. Především ty, ve které se snaží sdělovat vážnější pravdy o životě o vztazích atp. Jinak je to, ale vážně zábavný film, u kterého jsem se smál opravdu nahlas zplna hrdla, což už mě dlouho nepotkalo. Parodie na typickou rockovou hvězdu a její hvězdné manýry je trefou do černého. Russel Brand svou postavu opravdu vystihnul výborně.

Je vlastně obdivuhodné, že se režisérovi podařilo stlačit komplikovaný a zamotaný příběh, ve kterém je spousta postav do této svižné detektiviky, jíž korunuje parádně natočená řežba. Njespíš jedná o životní výkon Curtise Hansona, který už se mu asi překonat nepodaří. L. A. Confidental opravdu nutí diváka být ve střehu, protože jakmile by chvíli vypustil, už se ve spleti vztahů ztratí a při tempu, které režisér stanovil není vůbec jedoduché se chytit. Jinak je film natočen standartně, ostatně na žádné velké umění zde nezbývá ani prostor, nadprůměnrě jsou však zvládnuté přestřelky. Trefou do černého byl i casting, i když za co dostala cenu akademie Kim Basinger fakt naetuším.

Já bych byl s chválením tohoto filmu opatrný. Vlastně vůbec nechápu co je na něm tak vydařeného, že má tak vysoké hodnocení. Nevím, jestli je to španělský příspěvek do tohoto koprodukčního projektu, ale film je natočen jako telenovela. Rádobydramaitické kamerové švenky, zoomy a jiné nešvary známé z debilních seriálů jsou zde značeně rušivým elementem. Zkrátka takový Sergio Leone by stejnou látku možná natočil lépe, jenomže ten je jen jeden a Aldo Florio mu nesahá ani po kotníky a tak je film nezáživný a díky tomu i nepřehledný. Hudba je jen obyčejnou krádeží stylu Ennia Moriconeho a herec hlavní role vypadá jako klon Seana Conneryho s absencí talentu.

Poslední tvorba Roberta Zemeckise mě úplně míjí. Nějak nechápu proč netočí hrané filmy, když mu to šlo tak dobře, a dal se na tvorbu digitálních animáků sporné kvality. Jednak náměty, které si vybírá nejsou nic moc a jednak mě ani neoslovuje ani zpracování. Prostředí i postavy jsou sice nesmírně precizní, avšak celé to působí tak nějak cize a nehezky. Téma je mi také cizí, takže jediné co vnímám jako vysloveně pozitivní je hlasový projev Jima Carreyho.