kinej

Jeden z nejlepších filmů Sellersovy kariéry. Nevěrohodnou postavu zahrál úplně uvěřitelně. Geniální komik.

Výtvarná stránka není špatná, ale film se snaží provokovat až moc. Malcolm McDowell se na Caligulu perfektně hodí. Explicitní vyobrazování sexu a násilí mi nějak zvlášť nevadí, dokonce si myslím, že do filmu o Caligulovi určitě patří, nicméně film o jedné z největších zrůd v historii lidstva by měl být mnohem lepší.

Podle mého se jedné o nehorší film celé bondovské série. Onen přesah do Star Wars, to je něco, co už zde zkrátka být nemělo. Bondovi to nesluší. Ale to není to jediné co se mi na tomto filmu nelíbí. Moonraker mi přijde až nezdravě infantilní. Honička s jezdící gondolu mi přijde vysloveně trapná a hloupá. Bondovky s Moorem byly vždy odlehčenější, ale zde je toho humoru až moc. Bond oblečen coby kovboj, hudba na motivy sedmi statečných, to je přesně to co tento film kazí. Jako kdyby do scénáře zasahovalo malé dítě, které tam chce mít všechno. Tento film je tak špatný, jak je velkolepý.

V Hunter in the Darkness jsem se úplně ztratil. Je v něm přílíš mnoho postav, jejichž vzájemné vazby jsou mi nejasné a v posledních pár minut se všichni mezi sebou tak nějak pozabíjí a upřímně jsem vlastně nepochopil proč. Celý film je příliš nepřehledný a zbytečně dlouhý. Akce se v něm téměř nevyskytuje a ucházející kamera/střih/hudba herci ni nezachrání. Když neuvidíte o nic nepřijdete.

Kachyňův styl své úplné kráse. Tento film snad nejlépe reprezentuje jeho rukopis. Všechny ty kuriózní postavy a detaily krásně demonstrují bezútěšnost a tísnivost dusného meziválečného období. Tyto obskurní podivnosti si s Kachyňovou kamerou vzájemně lahodí. Všechny ty podivné, napříč časem tančící bytosti, působí díky jeho nepokojné kameře jako jarmark podivnosti. Přechody mezi jednotlivými kapitolami jsou navíc doprovázeny dobovými kresbami, což prvorepublikovou atmosféru umocňuje a navozuje kontrast mezi konzumním světem a bídou v jaké žijí hlavní postavy. Navíc se mi zdá, že Kachyňa dokázal bravurně využít naivního hereckého projevu Lukáše Vaculíka a vytvořil tak na plátně plastický charakter kluka poety. Menšík zde ztvárnil jednu ze svých největších filmových rolí, ale důležité jsou i všechny ty epizodní role a roličky, jimiž se film hemží, protože díky nim má film magickou atmosféru.

Průměrná anime. Místy hodně dobrá, ale jinak slabá. Ani mi moc nesedí styl kresby, který mi připomíná Bolka a Lolka.

Ačkoliv holduju tvorbám režisérům se silným osobním vkladem a čímsi, co by se dalo nazvat autorským rukopisem, tak Carlos Saura mě svým stylem úplně míjí. Tento film jsem nepochopil a ani jeho předchozí díl mně nijak nezasáhl. Zkrátka nevím co tím režisér zamýšlel. Hranice mezi geniálním filmem a slátaninou může být někdy nepatrná a tento film bych do první jmenované skupiny nezařadil. Jediné co bych pochválil jsou slušené herecký výkony, které by se ale lépe vyjímaly třeba v nějakém filmu od Luise Buňuela.

Filmy Woodyho Allena moc nemusím, ale tento mě opravdu chytil. Nejdříve jsem se díval na prvních 20 minut a poté jsem to unuděn vypnul. Asi za měsíc jsem se k filmu vrátil s leúší náladou. Najednou mě film bavil od prvních vteřin, tak nějak jsem najel na Allenův humor a parádně jsem se bavil. Krom toho, že je film plný jemného inteligentního humoru, je i krásně dojemný. Opravdu mě to nadchlo, Možná i zde čerpala Sophia Coppola inspiraci pro své Lost in Translation.

Orlí pero je zoufale průměrný film. Je to dáno již námětem, který by spíše slušel zkrácenému televiznímu filmu, protože příběh působí vysloveně povídkově. Ve filmu je toho odvyprávěno poměrně málo na velké ploše, takže ve výsledku některé momenty filmu působí "natahovacím" dojmem. A ani zpracování tohoto námětu není kdovíjak působivé. Sice se nezapře krásná výprava, protože záběry krajiny jsou zvládnuté dobře, to je ale tak vše, co bych vyzdvihnul. Režisér jako by nevěděl jestli točí vážný western, nebo místy komediální film pro mládež. A tak zůstal na půli cesty k obojímu a díky tomu vtipné scény působí tak nějak nepatřičně, obvzlášť když jsou "umocněny" hudbou s komediálním motivem to ve mně zanechalo dojem nevyzrálého filmu. Nemám nic proti žánrovým křížencům, ale Orlí pero zkrátka není žádný zázrak.

Z Plechového bubínku v jakékoliv podobě jsem měl hodně rozporuplné pocity a tak nemohu říci, že by se mi vysloveně líbil. Někdy totiž znechucoval a hlavní postava byla občas velice protivná. To byl ale zřejmě záměr autora, nehladit jen po srsti, což je v pořádku, jen se pro mě jedná o hůře stravitelnou záležitost. U tohoto snímku bych vyzvednul zejména práci scénáristy J.C. Carriéra. Jelikož jsem četl i knihu, i když už je to dlouho, tak mám za to, že se mu skutečně podařilo převést ducha velmi obsáhlé knihy do filmového scénáře a nic podstatného nevypustit. Obdobně se to podařilo režisérovi Schlöndorfovi. Naprosto famózní je herecké obsazení, kde není jediný slabý článek. Herecký výkon Davida Benetta je až na hranici uvěřitelnosti, protože podává vyspělé herecké výkony, možná se jedná o jeden z nejlepších dětských výkonů všech dob. Po filmové stránce nelze filmu nic vytknout a tak jediným důvodem, proč nechci dát plný počet je už předloha tohoto filmu.