HNTR

Šógun mě bavil. Japonskou historii mám rád a filmy / seriály o samurajích hltám. Když se vynoří John Blackthorne na japonských březích vše nabírá na obrátkách a v Ósace se rozjíždí boj o moc. Seriál je v zásadě drama, kde se na akční scény moc nehraje. Pár se jich během dílů odehraje, ale v zásadě není moc o co stát. Šógun se nám snaží ukázat, že ne vždy je vše jen o krveprolití mnohočetné armády. Intriky, které se v průběhu prohlubují a dávají čím dál větší smysl v závěru krásně vyvrcholí a opravdu se všechno propojí tím směrem, kterým se to propojit mělo. Předlohu jsem nikdy nečetl a ani jsem neviděl předchozí filmové zpracování, takže mě jakýkoliv zvrat nesmírně zasáhl a často jsem koukal jako tele na nová vrata. Nebudu vyjmenovávat postupně všechny herce, protože každý hraje svou roli skvěle. Atmosféra Japonska je přes téma nápaditá a barvitá. Rozhodně se za nějakou dobu na seriál kouknu znovu.

První dva díly z osmdesátek jsou již dnes kultovní záležitostí. Na jejich úspěch v roce 2021 navázali Krotitelé duchů: Odkaz. Nostalgie zafungovala a děj dával smysl. Jenže nostalgie nefunguje do nekonečna a zde se to hodně projevuje. Říše ledu zásadním způsobem upozaďuje děj. Postavy, které byly představeny v předchozím díle nemají absolutně žádný dějový oblouk. Trosky děje se snaží budovat velkou hrozbu v podobě úhlavního nepřítele, toho ale vidíme až v třetím aktu, takže nestihne ani napáchat dostatek škody. Žádné zajímavé krocení duchů se zde neodehrává až do posledních dvaceti minut. Každou desetiminutovku se film snaží o odkaz na některý z předchozích dílů a zapomíná se na to, že by film měl nějak gradovat. V zásadě si nepamatuji, že bych se zasmál víckrát než jednou. Bohužel zbytečný film, který zahrabe celou sérii pod drn.

Seriál pro mě byl utrpením, v zásadě to není chyba seriálu. Můj problém začíná v tom, že nemám rád takové příběhy a nic mi to neříká. Seriál je zpracován kvalitně, záběry vzhledem sedí do 80 a 90 let, kde je příběh zasazen. Na poměry Čech hrajou všichni dost kvalitně. Pokud by chtělo v našich vodách vycházet víc takových projektů, tak s tím rozhodně nebudu mít problém. Občas pokulhává návaznost a v příběhu se člověk ztratí. Petr Uhlík pusobí strašně slizky, asi je to dobře, ale já už se na další projekt s ním asi nepodívám. Petr Lněnička je v roli Markoviče hvězda seriálu, i když s jeho metodou výslechu nesouhlasím a takhle přátelská by podle mě být neměla, ale kdo jsem abych tohle soudil. Seriál funguje, na zhlédnutí je rozhodně fajn i když téma mi je silně proti srsti a jsem tím i zhnusen, což je asi také pocit, který chtěli tvůrci vyvolat.