TheRaven

Drama bez dramatu, thriller bez napětí. Když už se objeví náznak atmosféry, zabije ji nevhodný vtípek. Co to teda mělo být? Nepovedený thriller nebo nepochopená komedie? Já vim, neškatulkovat, ale tenhle kousek mě neoslovil, ať už měl být čímkoliv. Výsledek?: nuda, šeď, špatně napsané, lehký podprůměr. Občas zábavný pouze hlavní hrdina a krátký výstup Jamie Lee. Celkově možná jedna nebo dvě opravdu dobré scény.

Zajímavé, ale příliš nesourodé. Vystřihat zbytečnosti, nastínit nějakou pointu a hned by to bylo o mnoho lepší.

Tak nakonec se Bavovi, italsky afektovaný, povídkový snímek povedl. První kousek byl velmi průměrný po všech stránkách. Druhý příběh, "upírský" a nejdelší, i přes svou naivitu mnohé napravil a závěrečná scéna velmi povedená. Poslední povídka by si zasloužila samostatné hodnocení. Dokonalý horor. Divák přesně ví,co se stane, ale půlky jsou prostě stažené a funguje to výborně až do konce. Samotné jí dávám s chutí plný počet. Díky ní lepší čtyři, což je pro povídkový film velmi příznivé hodnocení.

Snad se na to budu muset podívat. Z Karlosova komentu mi i ukápla slzička. :´-)). (i když předpokládám, že je to od něj jen rafinádovaná ironie). // Edit po shlédnutí. - Poprvé jsem u "filmu" upřímně plakal. Obdivuji ty, kteří jsou po tomto filmu ještě schopni ironie. Tohle je opravdu navýsost smutné, naprosté potírání vědy a inteligence člověka. Zazní tu přesně ty tisíckrát položené otázky "proti" evoluci, ty které padly už v druhé polovině devatenáctého století, a přesně ty, které byly nejpozději v první polovině století následujícího (většina rázem po položení) zcela beze zbytku vysvětleny. Přesto jsou neustále kopírovány, kopírovány a kopírovány. A jejich šiřitelům už ani nevadí, že jsou za hlupáky, když stále pronášejí stejné, dávno zodpovězené otázky. Je mi strašně trapně a to především za autora tohoto "filmu". Kdyby věnoval alespoň jeden den studiu tématu, o kterém chce mluvit, nikdy by nebyl schopen vypustit tento zcela zbytečný snímek. // Ano, evoluce je teorie. Jak ukázal Karl Raimund Popper, žádná teorie nemůže být verifikována. Ale může být upevňována odoláváním proti falzifikaci. A teorie evoluce je jedna z nejpodloženějších teorií současné vědy a její falzifikace je vysoce nepravděpodobná. Dnes už jsou na stole zcela jiné otázky, a to především, jak přesně evoluce probíhá (gradualistický vs. punktuacionalistický model). Že je krom přirozeného výběru i mnoho jiných "mechanismů", ví snad každý, kdo se o to jen trochu zajímá. takže ano, od Darwina už evolučení teorie prošla několika významnými změnami, reflektujícími současný stav poznání. Samotná evoluce už dávno neni o víře. "Vědec" ve videu samozřejmě zcela nesmyslný. Většina biologů by na ty "nepřijemné otázky" hravě odpověděla (nebo by věděla, kde odpověď hledat), protože na všechny položené otázky má věda velmi uspokojívé odpovědi. // P. S. Kdyby někdo měl potřebu zeptat se na jakýkoliv z oněch "protiargumentů" (těch nebetyčnejch sraček), tak ať mi klidně napíše (anebo se podívá do diskuze k filmu). // pro Artrana: Pokud se autor v první řadě snaží svým dílem nadhodit závažnou myšlenku, není možné ji ignorovat na úkor technického zpracovaní. // Pro zájemce je ve zdejší diskuzi spousta dalšího textu a doporučené literatury. Na úvod komentář od Gimliho.

Jim Van Bebber je velice svérázný filmař a stejně svérázný je i jeho snímek o Charlesi Mansonovi a jeho „Rodině“ (nenechte se mást zdejším obsahem, ten se vztahuje až k posledním několika minutám). Už podle jeho předchozích, taktéž především nezávislých nízkorozpočtových počinů, ať už krátkometrážních zvráceností či poměrně zajímavé prvotiny (Dead Beat at Dawn), bylo zřejmé, jaká témata jej zajímají. Manson je jen vyvrcholením Bebberovy dosavadní kariéry. Spojení reálných záběrů se zbytkem, který je natočený tak, že se téměř nedá poznat, zda se jedná o autentické dobové záběry, nebo materiál nový, nabízí dohromady velmi zajímavý celek. Vraždy byly i přes minimální rozpočet a triky dělané na koleně (nebo možná právě díky tomu) natolik realistické, že podruhé v životě jsem u hraného filmu pocítil opravdové znechucení (poprvé to bylo u filmu Angst). Krom zajímavé kamery je dalším pozitiven filmu také hudba. Pokud se Van Bebber tímto snímkem opravdu snažil kriticky upozornit na rozšiřující se kult kolem postavy Charlese Mansona, musím uznat, že se mu to podařilo v plné míře (o tom svědčí i mnoho komentů, obzvláště těch odpadových). Jima Van Bebbera budu i nadále sledovat a doufám, že se od něj ještě nějaké nezávislé tvorby v podobném duchu dočkáme.

Zdánlivě náhodné setkání pětice můžů, kteří ale mají něco společného. To, co je spojuje, je zvláštní sen každého z nich a jednotlivé sny jsou náměty pětice příběhů a všechny mají něco společného. Chamtivost, zlovůli a následné morální ponaučení. Příběhy ani zdaleka nedosahují stejné kvality. Tematicky jsou sice zajímavé, ale zpracování už je trošku horší. Spíše než hororově pak působí některé poněkud groteskním dojmem. První kousek (Midnight Mess) jako by tématem i vyzněním vypadl z Drákulova švagra. Vyloženě komediální je povídka druhá (The Neat Job), pro mě i nejhorší. Třetí (This Trick’ll Kill You) je stále slabý průměr a spíše rozesměje, než vyděsí. Čtvrtá (Bargain in Death) už má díky tématu "pohřbení zaživa" dobrý náběh na solidní podívanou. Poslední, "voo-doo" námět (Drawn and Quartered) už i trochu kvality poskytne a spolu se závěrečnou pointou celé antologie zachraňuje výsledny dojem. Ale ten ani tak neni příliš dobrý. Další šedivý průměr v rámci povídkových filmů. A pokud to snad někomu připomíná o rok starší "Tales from the Crypt", není to náhoda. The Vault of Horror taktéž načerpal většinu námětů ze stejnojmenného komiksu a je jakýmsi pokračováním výše zmíněného filmu.

Lehce nadprůměrný povídkový film a vydařený pilot. První povídka (Cemetery) je rovnou ta nejlepší. Ač ryze televizní (není myšleno jako negativum), je velmi zdařilým komorním hororem. // Druhá povídka (Eyes) zajímavá leda technicky (hrátky s kamerou apod.), ale dějově nudná až pitomá. // Poslední kousek (Escape route) zase trochu vyspraví chuť. Zajímavý příběh nacistického zločince a jeho poslední únikové cesty před minulostí. Ale na čtvrtou hvězdu už to celkově po předchozím debaklu nedotáhne. Silné tři, slabé čtyři. Jak chcete. Ale jak píše Koly, pro seriál je to dobrá reklama a určitě navodí chuť podívat se i na příběhy skryté v dalších obrazech.

[lehce spoileroidní] A já vůl si až do půlky myslel,že je to jen staré známé přeřikání toho, že ženy jsou zlé, manipulativní, přetvářející se mravní pokušitelky. I tak by to dobré. Ale zatraceně jsem se spletl. Bylo to ještě lepší. Prvotřídní psycho, depresivní, mrazivé, se zatraceně hustou atmosférou. Vypointovaná jednohubka s velmi znepokojivým závěrem. Přidávám pochvalu pro tvůrce za ideální stopáž a absenci zbytečných serepetiček. Nemám co vytknout.

Není to příliš dávno, co jsem se doslechl o filmu s názvem „Harry Potter“. Jsem mezi svými známými proslaven svou znalostí filmů a zdravým úsudkem na kinematografii jako takovou. Dokážu rozpoznat hodnotu filmového díla, nezastřenou emocemi, lacinými efekty, prostě se neopiju rohlíkem, jak se tak říká. Nu byl jsem dotázán právě na svůj názor k tomuto filmu. Je trochu s podivem, že jsem o tomto filmu ještě neslyšel, protože podle přátel je to jedna z největších filmových událostí poslední doby. Opatřil jsem si tedy film s názvem „Harry Potter a Relikvie smrti - část 2“. Nechtělo se mi dívat na předchozí díly, film totiž musí fungovat sám o sobě a navíc jsem s předešlými částmi nechtěl ztrácet čas. No ale teď už k samotnému veledílu. Začátek v sanatoriu, kde se Harry s nějakým zrzkem a jednou holkou vysmívají postiženým a starým lidem jsem ještě nějak překousl, i když jsem absolutně neměl tušení, co tímto jednáním sledují. Byl jsem rovnou vržen doprostřed děje, bez jakéhokoliv seznámení s postavami a jejich pohnutkami. To mělo za následek, že víceméně po celý film mi charaktery přišly hrozně nevýrazné, mělké, nesmyslně jednající. Možná i díky tomu si už druhý den nepamatuji žádné výraznější momenty. Nepřehledná temná akce, pak zas trapné ticho, které nikam nevedlo. Navíc všude ti divní skřítci, kteří očividně karikovali vyznavače židovské víry a nakonec byli dokonce upáleni. To mi přišlo vskutku nechutné. Ani efekty není možné pochválit. Například scéna, kdy ty děti lítají na koštěti, byla velmi nepovedená. Na druhou stranu je možné takové nedostatky u nízkorozpočtového filmu odpustit. Závěr byl posledním hřebíčkem. Harry byl chvíli mrtvej, pak zas ne a nikdo to nepoznal. A když ožije, tak před jedním puberťákem utíkají všichni ti čarodějové. To je dost nevěrohodné. Scéna „v nebi?“ s vousatým stařešinou mi taky vůbec nedávala smysl. Kdo to jako byl? Stačilo by jen trochu vysvětlit. O proskakování zdí a scéně v budoucnosti ani nemluvě. Potrženo, sečteno. Celé je to divné a nevěrohodné, vezměte si jen fakt, že v tomto filmu má zrzek dva! kamarády. To je přece volovina. A ještě jsem slyšel, že ten film snad vyšel i knižně. No třeba si to jednou přečtu, ale nevím, nevím. Film se mi moc nelíbil a kniha jistě nebude lepší. Navíc mě to čtení moc nebaví. Tenhle film si mé hodnocení nezaslouží!

Jeden z mála vzácných příkladů, kdy remake výrazně předčí originál. Herecky výraznější, vygradovanější, s mnohem hustší atmosférou. Originál vyniká pouze závěrem, který je v tomto případě kapku pohollywoodštěný. Od mala jeden z mých top filmů a jeden z nejděsivějších thrillerů, které jsem měl tu čest vidět.