Enšpígl

A bude se chválit a hodně chválit. Tomuhle totiž říkám poctivá filmařina. Nejsem sice žádnej odborník, abych dokázal definovat důvod svého tvrzení, ale z tohohle je cítit úcta a obdiv ke kinematografii až na Mars a Tarantule ji totálně užasným způsobem zakomponoval do Hanebných panchartů a za to má u mě velký lízatko. QT je naprosto geniální ve své stylové nečitelnosti. Ani u jedný scény jsem předem naprosto netušil jak dopadne, navíc QT do poslední chvíle nechává ve hře hned několik možných variant a to se to pak kouká, když je na co. Opravdu letos jsem si v kině ještě žádný film neužil víc jako tenhle. Bavil jsem se, bál jsem se o životy mých oblíbených postav, nemohl jsem se dočkat až se dovím tohleto, a tamhleto, s nadšením jsem poslouhal ty proklatě dobrý dialogy a třeba při záběrech na starý kino, kde se ručně mění písmenka názvů filmů, jsem ze samýho nadšení slastně přivíral oči. Paráda, tohle prostě byla PANÍ jízda a to ještě není všechno. Ještě musím zmínit herce i když nevím, jak to mám udělat, všichni tam totiž byli skvělý, nezapomenutelný, originální, zábavný, emotivní, wau to už je úplná grůpnláska. Já na to snad půjdu ještě jednou a ještě jednou a ještě jednou a nebo ještě líp . Já se v tom kinosále zamknu i s promítačem.

Tak trošku jsem čekal jestli ten doktor nevojede i toho psa, protože flustrace + dva panáky vodky s ním fakt dělaly divy. Nicméně slušný příběh s kvalitní hudbou dneska aby jeden pohledal. Nepochopím, jak jsem dříve nemohl mít rád Penelope. Pěkně vypadá, tady teda zrovna ne a ještě dobře hraje, tady teda zrovna jo.

Tak tomuhle jsem naprosto podlehl. Kamera s třih tady rozehrávají vizuální genialitu, nevídaných rozměrů a prakticky odsunujou herce a děj na druhé místo. Vytváří napětí, dusnou atmosféru, krutost, zcela odsunují jednotlivé postavy na druhé místo. Tolik kreativity, nápadů a obrazový dokonalosti jsem snad nikde jinde neviděl. Určitě to chce co největší obraz a dobrý zvuk, protože tady i kožená uniforma policajta má co říct. Škoda že v závěrečné fázi se nám trošku znepřehlednil děj, ale jinak druhý takový film nanajdeš

Absolutně nejlepší Slovenský film co jsem zatím viděl. Moc se mě líbilo líbilo postupné gradování atmosféry a i to nenápadný zlo, kolikrát schovaný za jeden záběr (např. : policajt řekne synovi ahoj - v kontextu té situace ). Slovensko jak já ho vidím je skvělá země, ale to nahnědlo tam v sobě bohužel má větší než u nás, protože jinak by se čistokrevný nácek Kotleba v životě nemohl dostat do parlamentu a tenhle film tepe do živýho a nešetří Slováky na jejich bolavém místě. Farář pod laskavým a ustaraným výrazem bestie největší. Dusno, hodně velký dusno jde z tohoto v zimě odehrávajícího se příběhu. Já opravdu smekám před Markem Škopem, jaké téma si vzal a jak skvěle ho zpracoval.

Atmosférou a tísnivostí vynikajcí, ale trošku jsem nedokázal sežrat ten konec resp vysvětlení.

Je fakt, že Terence Hilla mám ve škatulce pohodový týpek co zfackuje kdejakýho grázla a ještě mu přitom sežere fazole, ale nikdy nechybí humorný nadhled, ale tady je Terence fakt drsnej a nasranej, tak nasranej, že ani nesežere ani fazoly. Charisma z něj jde na míle daleko až mě mrzí, že podobně ostrý týpky nehrál častějc.

Na světě neexistuje lepší pohádka než je tahle. Je plná smíchu, radosti, dětské bezstarostnosti a pohodové atmosféry. Navíc Leontýnka byla úplně první holka na světě, do který jsem se platonicky zamiloval a když se poprvé ve filmu objeví, a začne zpívat "Stěžuji si svému stínu, kdo mě podá kopretinu, kdo mě srdce zahřeje, když mám na něm závěje" vždycky začnu ve svým pokoji hledat kopretinu. A jak tak čtu zdejší klučíčí komentáře a nebo jsem se ptal kluků u pivča, nejsem ani zdaleka jedinej z mé generace, pro kterýho byla Leontýnka první velkou filmovou láskou. Pokud chci alespoň na chvilku utéct do bezstarostného dětského světa, tak zábavnějšího a lepšího průvodce než pohádku Ať žijí duchové mít ani nemůžu.

Během sledování Nejisté sezóny se mě na rty dralo část sloky našeho nejlepšího zpívajícího básníka Karla Kryla "Byl hrozný tento stát, když musel si se dívat, jak zakázali psát a zakázali zpívat" a k tomu jsem si mírně předělal pokračování "a bylo jim to málo, poručili hercům hrát, jak si přálo veličenstvo kat." Nejistá sezona je dnes už jen naštěstí zábavná připomínka silně nezábavné doby ve které pár lidí určovalo co ostatní můžou a co už nemůžou. Opravdu za tohle před pány Smoljakem a Svěrákem smeknu klobouk z hlavy prvního člověka s kloboukem, kterého potkám. Zákulisí "cimrmanovského" souboru s mrazivou ukázkou jednoho znamení tehdejší doby se podařilo slepit lepidlem s názvem "kvalitní humor" a udělat tak z Nejisté sezony, celosezóní zábavnou jistotu.

S tímhle snímkem jsem ztratil své brazilské filmové panictví. A ani v tomhle případě svý ztráty rozhodně nelituju. Film má v sobě prvky dramatu, komedie i romantiky, ale všechno působí přirozeně a z filmu jde pohodová atmosféra.

Výborná satira nejen na konzumní společnost, ale i na naše povrchní priroity. Oceňuju nejen vtip a lehkost s jakou je tohle téma zpracováno, ale i fakt, že film rozhodně nedisponuje nějakým velkým produkčním rozpočtem a přesto si v pohodě hrábne pro pět hvězd. "Až umřu nenamáhejte se s rakví, držte mě za péro a pomalu spouštějte."