Enšpígl

Hodnit jen kameru a hudbu, dám pět. Bohužel samotný příběh trestuhodně opomíjel dramatický momenty, stejně tak sázku na překvapení, takže si tak tak nějak jede do svého cíle aniž by se člověk zajímal o tu cestu.

Teda to jsem nevěděl, že to bylo v devadesátkách na Kubě takhle ostrý. Film je takové retro, které nějak významně člověka nestrhne, ale ani nenasere. Jen jsem měl nepříjemný pocit, že mě legitimně tlačí na stranu fidelovských komoušů. Penelopička není ve filmu tak často jak by si člověk přál, ale takový je už život.

Och ouvej, ten hlavní SAS drsoň jak kdyby vypad s nějaké telenovely. To už bych víc věřil ježkovi že nepíchá než tomuhle kovbojovi, že je u SAS. Jinak klišé, 100 + 1x viděná zápletka, zprcovaná ala TV Nova jen s větším budgetem.

Vtipné dialogy z úst smutných lidí. Nejednou jsem se jim zasmál, casting povedený. Jen jsem přemýšlel o Suchošově větě  cca : " mě už je to teď jedno, já si splnil sen, natočil jsem si film, který běží v kinech" , zajímavý přístup, ale moc si cením, že Suchoš to řekl na plno, protože takový pocit mám z mnoha českých režisérů a herců "my si točíme filmy a diváci vy nám můžete políbit prdel, stejně filmům nerozumíte".

Francouzský kriminálky byly vžýdy výkladní skříní napětí a toho jak by se krimi měla dělat. V současnosti už to tak dobrý není, ale občas zablesknou starý dobrý časy a tohle je přesně ten případ. Úvodní vražda byla trošku bizárek a já si říkal kam to asi tak míří celý ten film, ale pak to nabírá tempo a stupňuje a stupňuje. Opravdu pokud jde o napětí bavilo mě to, pár otazníku kdybych byl strejda ňimral bych měl, ale film který mě přikurtuje po celou dobu svý stopaže k sobě nepotřebuje pitvu.

Kdyby byl celý film jak scéna v "soukromým kině" dám mu pět. Všechno začalo u plakátu na Krvavý sport a pokračovalo fashion alá Tony Montana, jenže bohužel, tato scéna velmi výrazně ční nad zbytkem filmu. Ten přípomíná spíš blázinec před kamerou než ucelený film, ale ještě překvápko je JVCD nejen, že je pořád ve formě, ale přišlo mně, že jako jediný to chytil za dobrý konec.

Já jsem hlavně rád, že jsem taky konečně cílová skupina nějakýho filmu a asi i proto mě to moc sedlo. Je tam humor, ale tak akorát, jinak jsem v mnohém všem čtyřem chlapům rozuměl. Patrika Hartla mám rád, ostatně jeho smích má opravdu nakažlivý účinek a se Studiem Dva mu rovněž fandím. Casting povedený, velmi zajímavě obsazený i opravdu hodně vedlejší role, je vidět, že Patrik je u herců oblíben. Titulní čtevřice jsou všechno sympaťáci a ještě ke všemu dobří herci, takže v tomto ohledu na kvalitku, ale já jsem hlavně nadšen, že jako chlap mám film u kterýho si můžu dát kdykoli pivko a popřemýšlet o mých krizích, o vztazích, o životě. Super díky, Patriku.

Já snad přestanu chodit do kina, protože si po současných us blockbusterech připadám spíš jak zbitej pes než jako frajer co zažil královskou zábavu. Možná je to ve mě, možná ve filmech, nevím, ale 3x po sobě jsem z kina z "velkých filmů" odcházel s podobným pocitem. Tady mě to přišlo, že "vrazíme do filmu všechno co nás napadne" a kdyby producenti filmu byli v ČR, když jsme řešili co s maršálem Koněvem, řekli by producenti, dejte ho nám, my ho prskneme do Sebevražednýho oddílu a uděláme kolem toho digitální akčné bordel. Postavy, chtěli být stůj co stůj vtipný, ale nějak jim drhlo. Film ukazuje až parodický nadhled při poměrně brutálních scénách, což je teda zvláštní kombinace. Jediný co se mě líbilo, bylo sebeosvobození Harlejky a soundtrack chutnal taky docela kvalitně.

O Ronaldovi často slýchávám "nagelovaná slečinka" "simulant" "arogantní frajírek" "sobec" , no na rozdíl od lidí, kteří tohle o něm říkají jí ho osobně neznám a z toho jak na mě působí na hřišti, opravdu nedokážu říct jaký je to člověk a gratuluji všem Vám, který máte jasno o člověku po několika fotbalových zápasech v televizi. Tenhle dokument jsem si pustil právě proto, abych si o Ronaldovi udělal širší obrázek, bohužel strašně klouže po porvchu. Nevydává se ani po fotbalové kariéře ani po lidské stránce Ronalda, tak nějak od každýho trochu a fakt ještě velmi špatně. Jak říkám Ronalda neznám, neglorifikuji si ho, ale jeho touha být nejlepší a udělat pro to maximum, dřít i v době, kdy se na všechno už může vysrat, JE inspirativní a ne málo.

Chce se mi napsat "typický Disney" a jít k bazénu za mojitem, ale budu dobrák a mírně to rozvedu. Už delší dobu mě přijde, že obří fabriky na filmy jakou je Disney nebo třeba Netflix mají univerzální osnovy na to jak dělat všechny filmy stejně. Uznávám, že to jsou profíci a film udělat umí, ale třeba speciálně tady mě přijde, že "spielbergovo filmové srdce a duše dítěte" nahradí digitálem a všichni si myslí, že to vyjde na stejno, ale nevyjde, ten tlukot nadšeného filmaře mě tam hrozně chybí a přesně vypočitaná kalkulačka na diváka možná bude mít ekonomický efekt, ale za pár lét si ho nepustí ani jeden z Vás co čte můj komentář. Dobrý, jdu na chvalozpěvy.  Frank a Lilly jsou určitě zajímavě napsané postavy a sami o sobě dodávají filmu šmrnc a zábavu, méně už, když jsou pohramadě, ta chemie mezi nimi nejiskří, jak bych v takových situacích a u takových postav očekával.  Příběh nabídne občasná příjemná překvapení a svěží akční scény u některých mě bylo až líto rychlého střihu. Líbilo se mě to kompletní retro loď, kostýmy. Na běžnou kino konzumaci je snímek dostačující i když filmu teda vládne digitální totalita až to hezký není, ale klasický filmový nasírač tohle bohudík není.