Všivák

V tomhle filmu už bojuje pouze stín Stevena Seagala ze začátku devadesátých let.

Přišlo, to ve stejnou dobu jako Prci prci prcičky. Na první pohled klišé, ale ve skutečnosti jeden z prvních filmů žánru.

Pěkná stylizace, pěkná příroda, pěkně hnusní a špinaví vikingové, pěkná dávka digitální krve, pěkný předvídatelný konec, prostě pěkný film. Akorát bitky občas zavání takovou tou, "levností".

shit

Nejsem tanečník, ale choreografie vypadá, že je na slušné úrovni. Příběh = NEUVĚŘITELNÉ KLIŠÉ, až to bylo do oč, bubínků a srdce.

Bylo to takové nemastné neslané. Občas dobrá atmosféra, imbecilita hlavních hrdinů (až bila do očí), jaktože zaporák vyšel na povrch až teď když už tam byl tak dlouho, filozofické zakončení. Ještě, že to netrvalo tak dlouho.

Totální shit! Při pohledu na tyhle americký rodinný hodnoty mám chuť spáchat zločin nebo alespoň se současně opít a zhulit aby ch byl jiný..

Snaha vrátit se ke Krvavému sportu dopadla dle mého, trapně. I když na pár soubojů se dalo dívat.

Celý film charakterizují nelogičnosti typu: Americký ninja zabije dva strážné. Každého s jedním mečem. Vezme si od jednoho meč a zahrání zajatce. Zajatci poté ukořistí další dva meče.. Zoufale necharizmatický Dudikoff mě tím svým ksichtem dováděl k šílenství a to nemluvím o parťákovi Jacksonovi. Ale, dokoukal jsem to..

Tohle mě opravdu dojalo, film vypadá neskutečně autenticky, smutně. Ale ten konec? Úplně filmu změnil náladu. Jak? Sakra, to by jste se na to pak už nemuseli dívat. Jeden z mála filmů, co je lepší jak knižní předloha.