Amaranta

Šťouchanec do mima, to byla trefa.

Krásná tlumená barevnost. Mezi zbraněmi mlčí múzy.

I když mám dvd s hodně špatným obrazem, neodolala jsem a podívala se zase. A musím si přitakat, je to paráda! "Zatímco si tu povídáme, po bytě mi lítá spousta důležitých papírů a já je nemám čím zatížit!" Nebo tak nějak... Ovšem na špici je rozbor sádrového Paula z úst lupičů: "Proč jsme raději nevzali stereo? - Tomu nerozumíš, toto je umění! A to je věčné! - To umění je ale pořádně škaredé." A já se opět válím smíchy...

V milostných trojúhlenících mívá divák tendenci stranit jednomu nebo dvěma aktérům, tady musí po několika obratech fandit všem. Protože si vychutnávám vtipnou ironii, nejvíce jsem vítala detaily jako César a David ve žlutých pláštěnkách na rybolovu, překvapivě jediný nekuřák rybář, Davidův něžný pohled směřující na konci k Césarovi.

Já tuto tvář komedií miluju, kouzelná stylizace, kouzelný Caine a nejlepší byl (pozor, nastínení zápletky, pokud si chcete film vychutnat co nejvíc, už tady nic nečtěte!!!) přerod MacLaine z naplánované figurky do skutečnosti. Fakt jsem to netušila, že je první loupež jako a říkala jsem si, co se teda bude ve zbytku filmu dít a kdy už Nicole promluví! A nejhezčí je to, že na ledovou královnu se pěkně zírá, ale skutečná ženská dokáže pomotat hlavu mnohem důkladněji!

Koho by napadlo, že filosofie Lásky nejlépe zazní v podání racků. Stejně, jako nedokážu vidět ve filmech zvířata trpět (na lidi už jsem si bohužel zvykla), dokážu jejich prostřednictvím lépe strávit ty hluboké úvahy, které by z lidských úst a ve stejných záběrech zněly neskonale pateticky. Volba racků do hlavní role jen poukazuje na to, jak jsme se přírodě a svobodě vzdálili. No a teď na mě i má vlastní slova začínají být příliš silná...

Doporučuji i v podání Městského divadla v Brně, jehož představení jsem viděla jako první.

Zápletka stejná jako Jack a Sarah, ale Affleck je ještě větší vdovec-hrdina než Grant.

Úžasná čtvrtá epizoda! Jistě ve všech vybujela příjemná zlomyslnost, když (až) byl Humphrey fatálně vyšachován!

Tvůrci seriálu si asi neuvědomili, že základem vtipných scének nejsou jen kostýmy, grimasy a afekty, ale především scénář. Většina fórků je založena na plytkém, lehce vulgárním humoru, nic moc promyšleného - lze se tomu zasmát, ale rozhodně ne opakovaně. K Černé zmiji, jak zde bylo zmíněno, neskutečně daleko.