horovska

Plochost postav a trapné výkony neherců před kamerou mi zcela zkazily dojem z jinak dobře míněného hraného dokumentu. Dobu i takovouto společnost jsem zažila velmi zblízka, proto jsem se těšila na atmosféru, která mi bude připomínat vlastní flák života mého. Ale krom pocitů trapnosti to se mnou neudělalo nic. Snad jen uznávám velkou a sympatickou snahu....

U dokumentů o někom nám milém máme asi obvykle tendenci hodnotit podle obllíbenosti dané osobnosti. Ale odhlédnu-li od -pro mne - neodolatelného Zdeňka Svěráka, pak nemohu rozhodně film ocenit lépe, než za tři. Nic nového nepřinesl, nutno mu ale přiznat velkou dávku sentimentu, který je i v Zdeňkových komentářích všudypřítomen. Hezky se na to kouká, nic víc...

Výjimečný film. Způsob snímání je netradiční, díváme se na Saula a věci se dějí jen kolem něho v mlze. Jakoby nás někdo posadil hlavnímu hrdinovi do hlavy. Ono při těch hrůzách, které se kolem děly se z psychiky člověka, který se v tom pekle a utrpení pohybuje stane pravděpodobně cosi, co se způsobu snímání tohoto filmu bude velmi podobat. Zaměří se na kátkodobý úkol a vše kolem sebe rozmlží, nevnímá ostře, nepřemýšlí, obrní se, potlačí emoce. Ani ti, co koncentrák přežili si často nejsou schopni vybavovat, co se přesně dělo. Je to způsob, jak psychicky přežít, odolat, nezešílet. Přesto, že divák toho moc nevidí, podobá se ten příběh více vlastním vzpomínkám, než příběhu, snímaném zvenčí. A mně se bude ještě jako zlý sen a odpudivý prožitek vybavovat dlouho. Nutno vidět!

Vizuálně velmi zajímavý film, postavený obrazově na kontrastech dobra a zla, černé a bílé na mne bohužel nepůsobil, jak jsem od něj očekávala. Kněz je vyslán do kláštera, aby pomohl osvobodit skupinu jeptišek od zlých démonů. Po celou dobu jsem nebyla schopna posoudit, zda bylo jejich posednutí satanem myšleno vážně, nebo pouze obrazně. Já jim jejich tance nevěřila, působily směšně a teatrálně. Chápala jsem to tak, že jen využily situace k uvolnění potlačené sexuality. Stejně tak kněz, těžce odolávající pudovým nájezdům matky Johany se ze sebe pokouší sebemrskáním vypudit démona touhy. Byla si tedy matka představená a její zástup jeptišek vědom situace, nebo to měl být horor o napadení satanem? Proti mým očekáváním se tento můj rozpor už do konce filmu nevyřešil.

Originálně provedený westernový příběh - rozhovor mezi profesionálním zabijákem a smrtí v roztomile pojaté animaci.

Hříčka, která mně osobně na celý film nevystačí. Poněkud prvoplánová komedie se místy snižuje k přehánění a polopatickému omílání základní a bohužel také jediné myšlenky. O to hůře pak vyznívá závěr příběhu a "prozření" některých postav. Přesto je černý humor tohoto filmu natolik funkční, že především za několik minut hlasitého smíchu a příjemně civilní herectví Bartošky a Balcerové dávám 70%.

Nečetla jsem předlohu Alberta Camuse, nemohu tedy film Cizinec hodnotit jako adaptaci románu. Ve filmu je obyčejný člověk Mersault souzen za víceméně náhodně spáchaný zločin zabití. Průběh soudního přelíčení však ukazuje, že nikoli samotný čin, ale sám vrah je předmětem odsouzení. Více, než akt vraždy, hodnotí se prohřešky proti tradicím, neschopnost projevit emoce, nedostatek citu. Mersault není schopen, nebo ochoten jakákoliv citová hnutí předstírat, je upřímný a i proto prohrává. Absurdní příběh je zahalen do surrealistického oparu, vyprahlost obrazů je v souladu s prázdnotou mužova nitra. Pro mne jeden z nejlepších Viscontiho filmů.

Zajímavý pohled do možná tehdy "běžné" měšťácké domácnosti bylo asi tak jediné, co mne na tomto poněkud léty již vyčpělém snímku zaujalo. Ale dovedu si představit, že ve své době takovýto film musel být v dobrém smyslu slova zjevením především pro přiměřeně uvěřitelný průběh story i pro dvě hlavní postavy, trestance a jeho dávnou přítelkyni, které nejsou černé ani bílé ale sledujeme jejich vývoj a proměnu.

Příjemně černohumorná žánrovka. Muž, pro kterého je krédem "účel světí prostředky" a tak svoji cestu za šlechtickým titulem rámuje povražděným příbuzenstvem. Anglická černá veselohra je mi, jako typicky českému divákovi, blízká. Bavila jsem se, ale víc, než zábavu - byť elegantní a na úrovni - nelze očekávat.

Skvělý a bohužel nedoceněný Passerův film o střetu válečného veterána s místním rozmazleným hejskem. O střetu hrdinství a zbabělé lhostejnosti. O střetu moci a práva na spravedlnost. Plný náznaků, geniální v minimalistických dialozích, které vedou přímo k jádru složitých vztahů. Bez zbytečného vysvětlování se nám odkrývají motivace postav kráčejících až k poněkud bizarnímu tragickému vrcholu. Film, na který nechci zapomenout!