kajda.l

Na okomentování této "komedie" stačí použít jedno jediné slovo, ale rozhodl jsem se být sdílnější a použít slova dvě - Absolutní HUMUS.

Herecká první liga si dala dostaveníčko na římse a odříkává dialogy s naprostou vážností a strnulým výrazem, že to bylo až uvěřitelné. Jelikož podobně ubohý scénář, jinak než s kamenou tváří ani odříkat nejde. Jediný extraligista, charismatický Eda Harris opět dokázal, že sem tam umí při výběru role šlápnout do řádného lejna. A divák, který se nespokojí jen s pohleden na umělecké dílo matky přírody slečnu Genesis a slaboduchou zápletkou ve které á tři minuty padnete do logické díry ve které se div nezadusíte popcornem, si musí tento divák, ANO Verbale, připadat zhruba od čtvrté do poslední minuty jako absolutní čůrák. Dvě hvězdy za technické zpracování a kozy Genesis. Zbytek výsměch.

Další z dlouhé řady amerických nezávislých snímků, kde divní lidé dělají podivné věci a celé se to tváří děsně sofistikovaně a logicky. Většinou nemám problém se svérázností a motivacemi postav v podobných filmech, ale to s čím na mě přišel Brouk je příliš velká pakárna a snůška nesmyslů. Patrně jsem ignorant, ale pro takto vystavěný film nemám pochopení. Nepamatuji se, kdy naposled jsem viděl nudnější a povrchnější snímek. 20%

Odvykačka, defibrilátor a sestřička jeden velký fail. Ovšem vše ostatní je v rámci moderního amerického hororu svou účelnou hloupostí snesitelné a libově perverzní - "Miláčku, bolí mě obličej". Víc jsem nečekal. Osmdesátky jsou nenávratně mrtvé. 60%

Komediálně vyčpělý Jim Carrey, který nedokáže pobavit ani trapností, nesympatické šestero nelétavců, jejichž schopnosti k pobavení diváka se zastavily u narážení do předmětů všeho druhu, kálení...ano, hlavně nezapomeňme na kálení!! a prdění a v neposlední řadě štípání a klování. Ale co, vždyť je to hlavně pro prcky a ti se u pšoukajících pingvínů umlátí smíchy. Opravdu, jsou děti až tak tupé? No, nemyslím si. Kdy už tahle fekální neřest z rodinných snímků konečně vymizí. Od Popperovic tučnáků jsem mnoho neočekával, opravdu jen onu slibovanou "hřejivou rodinnou komedii", ke vší smůle jsem nedostal ani to a za pár dní si vzpomenu jen na ppp Pippi ppp Peponopolis roztomilou pppomocnici pppana Pppopera. Ne, že by koktala, ale její obsedance na písmenko P (věty významně skládala pomocí slov začínajícím na P a kupodivu vždy dávaly smysl) byla jediným vtipným a originálnějším bodem snímku. 50%

Neobyčejně krásný snímek s lehce poetickou atmosférou, výtečnou kamerou a přesně padnoucí hudbou. Ovšem za největší klad považuji herecký koncert mladičké Natalie Minnevik jejíž předvedení Eliny bylo úchvatné. Elina si mě svou oprávněně svéráznou a tvrdohlavou povahou získala od prvního záběru, kdy se mihla před kamerou. Její klackovité ovšem velmi vyzrálé a inteligentní chování mělo své opodstatnění a já jí nemohl nefandit. Podobné boření předsudků a nesmyslných pravidel ve filmech miluju.

Nuda a smršť zvrat(k)ů. Po dvouměsíčním boji jsem konečně s vypětím všech diváckých sil a skřípěním zubů dokončil svou Homeland pouť. Očekávaně jsem trpěl nad americkým vlasteneckým patosem a nánosem heroických žvástů, ale do seriálu jsem se pustil převážně kvůli bipolárně naladěné Carrie Mathison (která bavila a prakticky jediná udržovala moji pozornost). 1. série - 65%. S dalším sledováním končím.

Čeho je mi na asylumovkách vždy nejvíce líto, jsou o herectví se pokoušející vyhaslé hvězdy devadesátkových seriálů. Tentokráte chlapec z Melrose Place P. Muldoon. Chápu, že složenky se nějak zaplatit musí. Ovšem za lítost k tvůrcům se zde hvězdičky neudělují. Takže další plná odpadová palba pro Asylum a slibuji ostatním znuděným účastníkům festiválku filmového braku, že cokoliv od tohoto studia už se opatřovat nebude. Na stále se opakující podobné "efekty", "scénáře" a "pointy" už není nikdo zvědavej. Po pěti, šesti viděných klenotech, už je to jen plané utrpení při jehož sledování nepomáhá ani konzumace alkoholu, a tak se ze zhýralé zábavky plné kritického rozumování, stává jen útrpné čekání na konec (asylumovky). "Kráááááááb"... 0%

Kdyby se alespoň ukázalo, že Monica Gellerová je Ronald Reagan. Jenže ono prd! A ještě horší na tom je, že The Tripper se tak příliš okatě snažil být nečím víc, než jen tupým slasherem a to politicky nekorektní, americkou politickou scénu kritizující satirou!? Davide, ale notááák. Zkus to znovu, no možná spíš raději ne, a lépe. Tvůj první režijní počin hodnotím nedostatečnou. Dabing ohlušující (pokud jsou podobně dabovány všechny filmy a ne jen podobné braky tak potěš... prdel)

Z průměrné předlohy, kterou jsem nečetl a pravděpodobně ani číst nebudu, nadprůměrné filmové fantasy vyčarovat nelze. Nedokázala by to Lena a ani Harry Potter a právě v porovnání s dítětem Rowlingové musím přiznat, že Beautiful Creatures mě zaujaly víc než kterýkoliv díl Potterovské ságy. Sympatické herecké obsazení, ať už ostřílených es Ironse a Thompsonové nebo mladých neokoukaných a herecky přirozených Alice Englert a Aldena Ehrenreicha funguje na výbornou. Film navíc bez problémů funguje po dramaturgické rovině včetně příjemně vypointovaných dialogů, které nesmrdí trapností, což u filmů s teenegery bývá mnohdy problematické. Navíc film výborně doplňuje kvalitní soundtrack a vydařené efekty. Od filmu jsem nic neočekával a dostal jsem příjemně funkční nenáročnou fantasy, která si tu a tam něco vypůjčí od Burtona (Dark Shadows) nebo HP a jen minimálně připomene Twilight s(r)ág(or)u (kdo ji tam za každou cenu vidět chce...uvidí ji). 80%