Elina

Tahle malá copatá dívenka, Elina, mě okouzlila během prvních minut a nepustila ze svého dosahu ani po odkoukání filmu, ve své dětské kráse a ryzosti se dotkla všech podstatných věcí pro život, aneb malý velký film. Natalie Minnevik výborná, působivá, uvěřitelná a její vnitřní vesmír nádherný... Poklona tvůrcům. (22.09.2019)

Finové, žijící ve Švédsku, asi neměli na růžích ustláno, jak je vidět v tomto filmu. Škola pro finské děti, z nichž některé neuměli švédsky a učitelé zase neuměli finsky. Mezi dětmi svérázná žákyně, která nade vše milovala svého hrdého, ale již zemřelého otce. A jak to všechno dopadlo? Dobře, jedná se totiž o film pro celou rodinu. (13.04.2020)

Děj celého filmu by se dal shrnout do pár vět, ale Klaus Härö (který problematiku finsko-švédských vztahů řeší třeba i ve filmu Moje matka) jej zasadil do čarokrásné severošvédské přírody, přidal korespondující hudbu a hle, silný příběh o odhodlání, lásce k rodičům, přátelství a nespravedlnosti je na světě. (27.02.2012)

Málokdy mám to štěstí setkat se v rámci tvorby 21. století s tak kvalitním a silným filmovým dramatem pro děti a mládež... které by mělo tak pozoruhodně napsané hlavní postavy, v nichž se uvěřitelně mísí negativní stránky osobnosti či minimálně drobná zakopnutí (včetně mladého pokrokového učitele, jemuž ne úplně každý neotřelý nápad skončí šťastným vyústěním) zároveň s pozitivními vlastnostmi (včetně protivně konající přísné učitelky, v níž stále přes veškeré antipatie dřímá jistý úmysl a nakonec úspěšně dochází k prozření)... které by vyvolalo tak silné emoce různých odstínů a přitom zůstalo prosto citového vydírání... které si vystačí s úplně ideální kratší stopáží a během ní stihne odvyprávět psychologicky zajímavý příběh a současně na pozadí hlavního příběhu zpracovat další sociální motivy (životní podmínky v prostředí severských lesů, jazykový problém dánských rodin migrujících do Švédska)... i výkon dětské protagnonistky v hlavní roli byl výborný. Elina je přes svou přehnanou zatvrdilost a problematickou výchovu sympatická „malá velká rebelka“, která si dokáže snadno získat diváka od prvních minut a jako postava si sympatie v průběhu děje pořád budovat a rozvíjet směrem k stále silnějšímu pochopení nezvyklého (a pro většinu kolem nepochopitelného) jednání. Vše vrcholí krásně uzemňující scénou velkého tichého protestu na schodišti – nezapomenutelného momentu s krásnou charakterní prověrkou. [90%] (07.06.2023)

Neobyčejně krásný snímek s lehce poetickou atmosférou, výtečnou kamerou a přesně padnoucí hudbou. Ovšem za největší klad považuji herecký koncert mladičké Natalie Minnevik jejíž předvedení Eliny bylo úchvatné. Elina si mě svou oprávněně svéráznou a tvrdohlavou povahou získala od prvního záběru, kdy se mihla před kamerou. Její klackovité ovšem velmi vyzrálé a inteligentní chování mělo své opodstatnění a já jí nemohl nefandit. Podobné boření předsudků a nesmyslných pravidel ve filmech miluju. (07.03.2013)