IronDragon

Precizně provedený film s propracovaným, gradujícím příběhem. Podle mě nejlepší film o hazardu všech dob! Zajímavý styl děje, kdy příběh vypráví více postav, dobrá práce s kamerou a skvělý scénář. Dále film stojí na naprosto dokonalých hereckých výkonech hlavní trojice: Robert De Niro, Joe Pesci a Sharon Stone. Také typická atmosféra Los Angeles, casina a špinavých peněz je tady cítit v každé scéně. Pozitivem je také dobře zvolená hudba. Co bych filmu vytkl je, s ohledem na téměř tříhodinovou stopáž, podle mě zbytečně roztažená (a chvílemi i nudnější) zhruba prostřední hodina filmu. Ve chvíli, kdy Ace a Ginger začínají mít manželské problémy a Nicky Santoro se stává ještě větším zvířetem, se však poutavost děje roztáčí do plných obrátek, které skončí až se závěrečnými titulkami. HODNOCENÍ: 90%

Poutavý film o pomstě a zoufalé době na zoufalém místě, se skvělým mladým Leonardem DiCapriem. Zajímavý příběh z historie New Yorku. Pěkně znázorňuje, jak to tehdy na nože vřelo mezi Iry a Američany. (teda jestli tam tenkrát opravdu byl takovej bordel, jaký film vykresluje, tak to je fakt něco) Celkově je film dobře natočený a nemá tak složitý děj, jako jiné filmy od Martina Scorseseho. Možná proto mě film jako takový bavil více, než třeba Skrytá Identita, i když uznávám, že ta je co se týče kvalit mnohem lepší. Musím však říct, že ty oplzlosti v tehdejším bordelu mohl Scorsese klidně vynechat. V poslední řadě bych rád ocenil svěží a stylovou irskou hudbu. HODNOCENÍ: 80%

Skvělý psychologický film, ve kterém lze nalézt spousty životních pravd a ještě k tomu nezapomenutelné herecké výkony i hlášky. Řekl bych, že každý si jeho význam může vyložit po svém a najít si v něm určitou věc pro sebe důležitou. Pro mě film symbolizuje politickou studii společnosti tehdejší doby, podané formou příběhu z psychiatrické léčebny. Obsahuje spoustu metaforických scének, které mají svým průběhem napodobit vývoj celé společnosti, jež je pod nadvládou totality. Například sestra Ratchedová je zde hlavní představitelkou zla a diktatury, která vládne neomezenou mocí nad svými podřízenými. Dále zřízenci ústavu symbolizují výkonné orgány oné diktatury, plnící její vůli nad osudy duševně chorých v ústavu. A tím se dostáváme k další skupině, jež jsou oni mentálně choří. Přestože je tato skupina nejpočetnější, je ovládána silnou autoritativní menšinou, (sestra a zřízenci) jejíž vůli plní poslušně a bez rozmýšlení, jako ty ovce. (nebo ještě lépe, jako poslušný lid v totalitních státech) Poslední společenskou skupinu znázorňuje jediný člověk - Randle McMurphy. Jeho význam je zde asi jasný. McMurphy symbolizuje rebelující skupinu společnosti, snažící se navrátit svobodu společenskému zřízení (ať už je to léčebna, či celý totalitní stát) a nabrat k sobě co nejvíce nespokojených revolucionářů, (duševně nemocní) s jejichž pomocí by mohl svrhnout diktátora. (sestra Ratchedová) Jak už to tak bývá, revoluce se nezdařila a McMurphy je jakožto vůdce povstání zbaven posledních zbytků své svobody. (v tomto případě provedením lobotomie mozku) Cílem vládnoucí diktatury je zanechat ho v hanebném stavu jako odstrašující příklad toho, co se stane všem nespokojeným s režimem. Náčelník pak McMurphyho zabil jednak proto, že ho zkrátka nemohl nechat v takovém stavu, ale především proto, aby ho vládnoucí diktatura nemohla použít jako onen odstrašující příklad pro další vzbouřence. Vedle ryze politického motivu ceny svobody a diktatury se zde vyskytuje ještě další, zaobírající se tím, že normalita v podstatě neexistuje a pro každého jsou její hranice někde jinde. Jak dává najevo McMurphy svou slavnou hláškou: "Myslíte si, že jste cvoci, nebo co? Vy cvoci nejste. Nejste! Nejste ani o chlup větší blázni, než ty zoufalci, co se dneska potloukají po ulicích! " Na celém filmu je vidět perfektní režie Miloše Formana a excelentní herecký výkon Jacka Nicholsona, excelujícím v hlavní roli Randla McMurphyho. Podle mě jeho životní role. Co bych filmu vytkl je zbytečná roztaženost některých scének a někdy zbytečně dlouhé, zdánlivě nekončící dialogy. A k tomu sedí i můj zdánlivě nekončící komentář, že? No, měl jsem zkrátka k tomuto filmu hodně co říct. HODNOCENÍ: 93%

Ohromující psychologické drama a pro mne možná nejlepší film Martina Scorseseho. Sám taxikář Travis byl pro mě již od začátku neuvěřitelně sympatický. Dokonale jsem chápal jak se cítí a jak postupně čím dál víc roste jeho nenávist vůči zkažené společnosti, spolu s jeho rozvíjejícím se depresím a nespavosti. Myslím, že Robert De Niro zde nezapomenutelně zahrál jednu z nejlepších filmových postav všech dob. Pro mě je Travis ten čestný a spravedlivý člověk, který odmítá jen tak nečinně sedět a zhnusen zkaženou spodinou společnosti se vydává zachránit alespoň to poslední z ní, co zachránit lze. (Iris) Úžasná atmosféra, perfektně napsaná i zahraná hlavní role a v neposlední řadě kultovní hudba Bernarda Hermanna dělá z Taxikáře opravdu skvostný kousek, kterému vytknu pouze občasné zbytečné a moc protažené scény. Hodnocení: 98%

Jeden z nejlepších filmů všech dob! Předběhl svou dobu o několik desítek let a troufám si tvrdit, že i v dnešní době by slavil ohromný úspěch. Megalomanská výprava, téměř 4 hodinová stopáž, která je ovšem po celou dobu filmu stále poutavá, perfektní herecké výkony, skvělé dialogy (včetně nejslavnější filmové hlášky: "Frankly my dear, I don't give a damn.") a naprosto nezapomenutelná kamera dělá z Gone with the Wind opravdu nezapomenutelnou klasiku. Už jenom to, že v roce 1939 vznikl film s tak kvalitními BAREVNÝMI snímky je něco úžasného a i když už je obraz za ta léta trochu horší kvality, díky špičkovým záběrům to nijak moc nevadí. Kvalita záběrů je podle mě hlavní předností filmu. Co se týče postav, po celou dobu mi byla hrozně protivná Scarlet, dokonce můžu říct, že protivnější postavu jsem ve filmu snad neviděl. Ale přesto, kdyby byla Scarlet jiná, utrpěla by tím do jisté míry kvalita filmu, Scarlet tam prostě se svojí namyšlenou povahou sedí. Oproti tomu Rhett byl pro mě skvělý a sympatický od začátku do konce. Musím říct, že mě opět uživatelé ČSFD naštvali, když je takovýto megafilm hodnocen "pouhými" 84%. Jediné, co filmu vytknu je občas zbytečná roztaženost scének. Hodnocení: 98%

Jedna z nejlepších romantických drama/komedií všech dob. Se skvělou pointou a originálním dějem, plná neuvěřitelných náhod, naprosto nečekaných zvratů v ději a tak nepředvídatelných paradoxních momentů, že jsem chvílemi nevěděl, zda-li se smát, nebo brečet. No nakonec jsem se smál. Dustin Hoffman zde předvádí vrcholný výkon své kariéry a exceluje v jedné z nejzajímavějších a nejztřeštěnějších filmových osob všech dob. Chvílemi jsem opravdu jen nevěřícně zíral a říkal si, co to proboha ten magor zase dělá. Občas mi bylo trapně i za něj. Další velkou předností filmu je zajímavá práce s kamerou. Úchvatný dojem z filmu dokonale doplňuje dnes již kultovní a známá hudba. Také mě potěšilo, že navzdory ději filmu, zde nejsou nikterak moc odvážné scény, víme jak to myslím, a to chválím. Hodnocení: 95%

Jeden z nejoriginálnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Je typický velmi složitým a nechronologicky vyprávěným dějem, nad kterým se musí právě díky jeho nechronologičnosti hodně přemýšlet. Děj je v podstatě tvořen střípky událostí, které jsou divákovy postupně odhalovány a dohromady dají smysl až na konci, kdy se po jejich poskládání do jakési dějové mozaiky spojí v celý film. Líbí se mi tu především úžasný nápad a scénář, prvotřídní herecké výkony, které vás zvládnou dokonale vtáhnout do děje, zajímavá kamera (kombinování barevných a černobílých snímků) a v neposlední řadě samozřejmě skvělá režie Christophera Nolana. Film má tak vysoce komplikovaný děj, že abyste ho pochopili je třeba být stále ve střehu, což ovšem díky jeho poutavosti a zajímavosti není žádný problém. Navíc díky své krátké stopáži a zajímavému ději ani na minutu nenudí. Při jeho prvním sledování jsem byl zmatenej podobně jako hlavní hrdina, což je zřejmě geniální záměr filmu. Pár bodů ale strhnu za to, že chvílemi jsem byl až nezdravě moc zmaten. Hodnocení: 91%

Tak, to je teda něco. Opravdu nevím, co si o filmu mám myslet, něco tak rozporuplnýho jsem v životě neviděl. Řekl bych, že filmu asi může porozumět jen ten, kdo četl knížku (jestli vůbec), což já rozhodně nejsem a taky jsem (především na konci) nevěřícně zíral na obrazovku a říkal si: "To si snad Stanley dělá srandu, že tohle přece nemůže myslet vážně! Tohle jsou jen jakési náhodně poskládané sci-fi záběry!" Po dokoukání filmu jsem naštěstí na netu zjistil, že film je vlastně podle knižní předlohy a hlavně, že jeho význam a myšlenka zde vysoce přesahuje děl samotný. Na druhou stranu, kdybych měl říct, co jsem pochopil čistě jen z filmu, no ... popravdě téměř nic. Rozhodně ten konec nechápu doteď. I když je film podle knihy, stejně by ho měli pochopit i diváci, co knihu nečetli, ne? Tady s tím mám velkej problém, ovšem podobně velkej mám i s únavnou roztažeností děje. Je sice fajn, když je film detailní, ale tady už to Stanley opravdu přehnal, tohle bylo moc únavně roztahaný! Jinak ale hudba je zde skvělá, legendární a co se týče naprosto úžasných vizuálních efektů: Nevěřil jsem vlastním očím, že je stvořili již v roce 1968! Vzhledem k tomu, že spoustu z filmu jsem jednoduše nepochopil, tady končím... Hodnocení: 80%

Naprosto perfektní a velmi propracovaný film po všech stránkách, dá se říct, že naplno rozjel moderní éru používání počítačových efektů, které má srovnatelně dokonalé s dnešními CGI efekty. Dále film obohatil světovou kinematografii o spoustu slavných scének. (např. pohled na třesoucí se vodu ve skleničkách, jako předzvěst přicházejícího Rexe) Dobré postavy, super scénář, opět úžasná hudba Johna Williamse (ta zde dělá opravdu hodně) a především famózní režie mistra Spielberga dělá z Jurského parku film, na kterém jsem vesměs nenašel nic, za co bych mohl strhnout body. Hodnocení: 100%

Naprostá Americká klasika a kultovní záležitost. Na tehdejší dobu to byl film s naprosto jedinečnými efekty, pokrokovou barevnou kamerou a celkem dobrým dějem. Především pak hlubší význam filmu o tom, že důležitost většiny věcí (zde právě domov) si často uvědomíme až když je ztratíme. Tohle se mi asi na celém filmu líbilo nejvíce. Co se mi ale rozhodně nelíbilo byla ta část, kdy Dorothy přiletěla do země Oz a všichni začnou zpívat píseň o smrti čarodějnice. Já chápu, že měli z její smrti radost, ale do pohádky prostě nepatří morbidní, dokonce pětiminutová píseň, kde neustále dokola kvákají: je mrtvá, je mrtvá. Když se nad tím zamyslíme, v kterém jiném filmu byla takhle morbidní píseň zpívána tak vesele a s obrovským úsměvem na tváři? Další, co bych vytknul při zpívání v zemi Oz jsou neuvěřitelně trapná slova, opakující se až do zblbnutí, místy zbytečně roztahané scény a občas dost trapné dialogy. Ale je to přeci jenom už dost starej film a píseň Over the Rainbow byla pěkná, tak ho ohodnotím, jak bych to udělal v roce 1939. Hodnocení: 90%