Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (497)

plagát

Attonitas (2012) odpad!

Několik nezávislých vět. Táhne se to. Koukat se přes hodinu z pár centimetrů na hnusné držky, fakt NE. Překombinované zápletky s pranky a přetáčením. Snaha o hollywoodský twist úspěšných hororů. Přehrávání a teatrálnost. Jediné, co mě děsilo byla trapárna u ohniště. Kromě Marcinkové tu není žádná sympatická postava. Zkuste raději Zlo, které bylo srozumitelné a originální. Attonitas se vyhněte.

plagát

Zlo (2012) 

Peter Bebjak opravdu ví, jak chce točit své projekty a dělá to nesmírně kvalitně. U Zla se mu neskutečně vydařil post efekt. A to, když se úmyslnou kvazi-karikaturou dostanou postavy do Vaší hlavy. Jejich charaktery, kostýmy a význam. Sebestředný režisér s čepičkou, Andrej jako svérázný zvukař, dobrácký kameraman, plus postava pana Bartoše, která je fantastická a snese ty nejvyšší měřítka. Má to zkrátka kultovní parametry. Ergo, v tomhle ohledu se jedná o velké specifikum na SK filmovém poli. Naprostý unikát. Zlo je prostě dobré. Found Footage styl, je jednou z mých nejoblíbenějších forem natáčení hororu. A i když mám za sebou už spousty FF hororů (jak těch špičkových, tak i méně vydařených), je to pro mě stále atraktivní způsob snímání audiovizuálu. Zlo patří do sorty toho lepšího a je i lepší než Ghoul. Je zde více napětí, hutná atmosféra a taky tolik potřebný humorný nádech.

plagát

Ghostland (2018) 

Pascal Laugier je démon. Mučedníky (druhou půlkou - samoúčelností brutality) mě dokázal znechutit a přivodil mi nepěkné stavy. Přišlo mi to už trošku "kách". Nemusím samoúčelnost. I přes to všechno jsem ale nezlomil nad jeho tvorbou hůl. A jsem za to moc rád. Udělal jsem dobře. Tajemný muž už bylo totiž jiné kafe. Mysteriózní "atmoška", nečekaný sled událostí, úžasné herectví. Jessica Biel respekt! Poslední počin od Pascala mě ale naprosto ohromil. Nevím, jak to dělá, co má v sobě, ale kurva - jak je možné, že jeho trademarkem, je pro diváka absolutní nemožnost očekávání dalších scén, nepředvídatelnost, uchycení sledujícího do stavu zoufalosti, deprese, strachu a zcela neskutečné ztotožnění s postavami? Jak to jenom dělá? Nestává se mi, že bych se do nějakého filmu netěšil i zároveň tetelil blahem, jak se mnou scénář neustále vyjebává a hraje si s mou psychikou. Incident in a Ghostland působí jako jeden z mnoha hororů, které se odehrávají v domě, kde se dějí nadpřirozené věci. Pak se ale stane zvrat, který prostě absolutně změní celkové vyznění. S oběma sestrami prožíváme každou ránu, každý pocit. Je to tak strašně reálné a děsivé, až se to stává magickým. Chci jen poznamenat, že před sledováním si nečtěte žádné obsahy, recenze apod. O hodně se totiž připravíte. Plně se ponořte do děje filmu a vyplavte na hladinu, až Vám to režisér dovolí. Prožijte si tu noční můru doslova. Bude to bolet, avšak stojí to za to. Takových mistrů je málo. Hlavně v současnosti. Pascal Laugier se během týdne stal jedním z mých TOP hororových režisérů moderní doby. Jsem velmi zvědav, co bude jeho další projekt.

plagát

Taxi 5 (2018) 

To byl ale shit! Tak výborná série, která udávala styl, se dostala do stádia naprosté impotence. Jak smutné. Už 4ka byla hodně špatná, ale obsazení staré známé dvojky to dokázalo nějak vykompenzovat. Tohle je ale fakt průser. Týpek, co si hraje na Vin Diesela a nesympatický trapně debilní synovec Daniela. Horší dvojku pohledat. Honičky nic moc, až možná na tu závěrečnou. Neskutečně obludný policejní tým Marseillských měšťáků, děj s italskými lupiči nepoutavý, pokusy o vtipnost, jenž nefungují, hluché místa při akčních střizích, průhlednost. Když při sledování filmu si všimnu, že se koukám, kolik zbývá minut do konce stopáže, tak vážně něco nefunguje.

plagát

Mučedníci (2008) 

Já nevím. Přidávám se k divákům, co vyzdvihují první půlku filmu. Té prostě není co vytknout. Brokovnice attack byl prostě efektní a správně nasnímaný. A v dalších minutách určitá "ghost story", strach z neznámého, tajemno - sedělo to hodně. Mělo to výborný náběh na mysteriózní horor s nějakou tou krvavou sprškou. Od té doby, co ale dojde k sebevraždě a Anna vleze do sklepa pro zbídačenou ženu, tak začne něco, co mi narušilo celkový dojem. Dle mého názoru zbytečná změna žánru na čistý gore desperate movie. A do toho ještě vtisknuta jistá spiritualita. Režisér to zřejmě tak chtěl, nicméně dle mého názoru, by daleko filmu sedla podoba revenge hororu až do úplného konce. Zkrátka krvavá jatka v pomstě. Od Laugiera určitě shlédnu i jeho další 2 filmy. A to i přesto, že mě Martyrs neuspokojil, jen znechutil. Bohužel. Takové À l'intérieur mě zaujalo daleko více a je na úplně jiném levelu. A i takové Raw mě bavilo více.

plagát

Forced Entry (1973) 

Námět vůbec nebyl z nejhorších. Trauma z války ve Vietnamu je vděčné téma a dá se s tím různě popasovat. Takových filmů už bylo dosti. Forced Entry ale patří mezi "filmy", které nevyužili této látky, jak by se slušelo a patřilo. Forma i obsah to absolutně zabíjí. Setkání u benzinky, získání adresy z kreditky a pak voyeurství následované znásilněním a ukončené bodnutím. Směs záběrů na děti, tanky a mrtvoly z války jsou jen okrajovkou pro "bobří péčko". Ach ta 70.léta, kdy jeli kníry a plnovousy na ohanbí. Kamera je více než shit, nicméně po filmu Mad Mutilator jsem snížil nároky na videozáznam. Zvukově je to doplněno v některých chvílích i celkem obstojně ale i tak je to nízká laťka. Zkrátka, Forced Entry splňuje to, co má. Tím je oplzlost, hnus, amatéřina, odpornost. Ve své době rozhodně zneklidňující a šokující exploitation. A tím vlastně i vyniká nad jinými či podobnými filmy. Právě tím, jak je to natočené, jak zahrané, kolik se urodilo chlupů, za jakým rohem číhá špinavý pracovník benzínové pumpy a jak bolí znásilnění análu s "cumshotem" při záběrech dětí. To jsou všechno věci, které prostě k tomuto filmu patří. Je to prostě hnus, který ale byl vyroben vědomě. Proto mé slova na začátku jsou pro Forced Entry bezpředmětné a mimo mísu. Ambice znechutit se vydařila. A vlastně i proto hodnotím 2 hvězdami. Forma a obsah, který je fakt strašný - jsou paradoxně i držáky. Ta kamera i zvukový doprovod si prostě hrajou prim. Výborně to navozuje tu upocenou "dirty street", stísněnost pokoje a blížící se nebezpečí. Každopádně, podruhé už nemám moc chuť to vidět.

plagát

Hmyz (2018) 

Švankmajerovu tvorbu zbožňuji. Jedna z mála žijících a velkých českých person světového filmu a animace. O smyslu jeho posledního počinu se dá samozřejmě polemizovat. Sám autor to i ve filmu říká. Neví se. Vítězí forma nad obsahem či obsah nad formou? Náplň snímku je chytrá. Zřejmě i diskutabilní. Mínusem jsou ale vsuvky z natáčení, které v případě úplného vynechání by Hmyz posunuli ještě dál. Takto se stávají zbytečným a rušivým elementem. Film o filmu přeci je samostatný útvar a míchat to v hraném filmu je dost antiplynulé a kazivé. Ale co já vím, maestro to možná i tak chtěl. Nemám tušení. Herecké výkony vědomě stylizované a vynikajícím způsobem trapné. Dulava, Lábus, Lichý apod. Skvělá sestava. Znatelný rukopis samotného mistra s minimem animace. Mrzí mě, že je to bohužel i loučení. Na druhou stranu je to rozlučka poměrně stylová a uspokojivá.

plagát

Lovec tieňov 2 (1994) 

Pokud jednička byla sympatické céčko, kde Martin Kove hláškoval a vytvořil fajn zábavu s akcí, tak dvojka je čisté zetko. Přibylo více trapností, toporných výkonů, nelogičností a naprostých blábolů. Nemluvě o zpomalených záběrech. Je tu hodně scén, které Vám utkví v hlavě. Ale ne v tom pozitivním slova smyslu. Úplně jasná demence. Frank Zagarino aka Terminátor aka Ivan Drago je dobrý záporák a drží se na vlně jedničky. Jen je mi líto, že z těch miliard kulek se ani jednou nedokáže trefit. Nebo vlastně ano. Křivdil bych mu. Dokáže se trefit do ležící zraněné ženy. Fakt lempl. A proto jeho nejlepší pasáží je pronesení slov "Veselé Vánoce".

plagát

Piekielna Kuchnia (2014) (relácia) 

Originál s Gordonem Ramsayem je nepřekonatelný. To je bez debat. Polská verze avšak není až tak hrozná, jak by se mohlo původně očekávat. Největší podíl na koukatelnosti má charismatický šéfkuchař s Michelinskou hvězdou Wojciech Modest Amaro. Ten provází pořadem celými 5 sériemi. A je opravdu výborný. Už kvůli jeho osobnosti, je fajn to aspoň zkusit. U soutěžících, jak už to tak bývá - někdo je více sympatický / někdo méně.

plagát

Soudce Alexandr (2017) (relácia) odpad!

No tyvole! To je pořádný shit. Co se to děje? To vážně český divák klesl už tak hluboko, že je mu nabízena zinscenovaná trapná činohra? Průjem, průjem, průjem. Ono není náhodné, že největší výskyt těchto a jim podobných sraček, je k dispozici, na Soukupově Barrandovu. Sám pan ředitel má totiž několikero pořadů, které obsahují jeho jméno a kde hlavní star je přímo on. To je prznění profese dramaturga. Diletanství, neúcta, vědomá trapárna a zatracená lacinost. Zisk za hovno. Shit, kontejner, smetiště, skládka, hnus. To se opravdu nedá. Přesně ten typ pořadu, který Vás nutí si pořádně zanadávat a využít Ibalgin. Nad tím se nedá ani povznést. Stoka plná hoven.