Markuss

Velice syrový a zemitý snímek o událostech z roku 1941. Příjezd německých a italských osvoboditelů a nové ustašovské pořádky po vzniku NDH (Nezávislého Chorvatska) pohledem tří kamarádů z předválečné doby. Emotivní příběh o tom, jak se v Jugoslávii (dřívějším království SHS) utlačovaní Chorvati dostali k moci. Film, nemá moc historických chyb, přesto se nelze ubránit dojmu, že tendenčně jde logicky na ruku Titovskému režimu. Vzhledem k tomu, že v prvních měsících nezávislého Chorvatska se Ustašovci vypořádávali především se Srby a Židy (není bez zajímavosti, že Srbové a Židé utíkali často na území spravované Italy, aby unikli otřesnému zacházení ze strany Chorvatů). Komunistický odboj nebyl v té době a v daném prostředí ještě zdaleka tak rozvinutý. O tom může být řeč maximálně na území hraničním mezi dnešním Srbskem a Černou Horou. Přesto (coby student Historie, věnující svou bakalářskou práci událostem v Jugoslávii a Řecku v letech 1939-1941) hodnotím tento snímek 80%, protože je víceméně pravdivou sondou do tragické situace v Chorvatsku, kde se i otrlí esesáci divili, jak brutálně může být s nepřáteli zacházeno.

Delikátní sonda do práce generálního manažera v národní baseballové lize. Nebo řekněme to na rovinu, film je precizní ekxurzí do tajů práce jakéhokoliv GM ve "sportovní" Americe. Billy Beane má za sebou v Oaklandu úspěšnou sezonu, jenže škrty v rozpočtu ho před tou nadcházející připraví o 3 klíčové hráče. Čeká jej pro manažera nadlidský úkol je nahradit. Navíc když k tomu odmítá poslouchat celý tým svých skautů a místo nich angažuje ekonomického analytika Petera z konkurenčního Clevelandu, který za hráči vidí jen čísla a statistiku. Silnými momenty filmu je rozhodně Billyho kontakz s hráči v kabině. Způsob jakým s hráči jedná, jak jim dává najevo, že hrát nebudou, nebo že jsou vytrejdovaní jinam je skutečně pravdivou ukázkou toho jak to v americkém sportu chodí. Druhým pro mě vrcholným momentem je pak poslední den přestupového období. V českém sportu prakticky mrtvá záležitost v Americe den, který často rozhoduje o úspěchu, nebo neúspěchu jakéhokoliv klubu. Celkově patří Moneyball k tomu nejlepšímu co jsem z filmů se sportovní tématikou viděl. Nicméně přes výborné výkony Brada Pitta a Jonaha Hilla (v roli jeho asistenta Petera) nemá podle mě snímek pětihvězdičkové ambice. Trochu mě to mrzí, takhle jsou to velice silné 4* - tedy 85%.

Zase jeden povedený kousek z tvorby Věry Chytilové. Úžasné zimní prostředí, krajina a již tradičně výborná hudba (tentokráte Laco Décziho) dokreslují bezvadnou atmosféru filmu. FIlm také těží ze silného hnacího motoru, kterým je mladý, přesto již výborný Bolek Polívka. I Bronislav Poloczek zahrál tradičně výborně. Stejně jako Panelstory je Kalamita citlivou a pravidvou sondou do tehdejší spolešnosti. Věřím, že musel být tehdejěím funkcionářům proti srsti, přestože zakázaný nebyl. Jediným mínusem je tak trochu slabší rozjezd filmu, o to více to vynahradí závěr filmu 4*.

Velmi zajimavý nápad, který ale Věra Chytilová dotáhla jen napůl do zdárného konce. Atmosféra filmu je díky disharmonické hudbě výborná, kamera je také velmi slušná a do koncepce se rozhodně hodí. A konečně samotné místo, kam je film situován, je také velmi dobré. Naproti tomu je tu poměrně slabý scénář, velmi špatné herecké výkony a také přespřílišné moralizování film shazují. Pozitiva a negativa jsou v rovině a to je u tohodle filmu velká škoda, protože měl rozhodně větší potenciál. 60%

První krokodýl, též hodnocený odpadem je proti tomuto skvostu filmem hodným Oskara. Krokodýl 2 je největší paskvil v dějinách kinematografie. Režisér a scénarista patrně trpí mozkovými disfunkcemi a proto od první minuty sledujeme totálně zfušovaný snímek začínající přepadením, konkurujícím snad jen filmům s Casperem van Dienem. Poté následuje let končící havárií je snad ještě větší blamáž než film Maximální Turbulence. Bezvýznamní cestující zemřou a ti důležití přežijí bez škrábnutí. Krokodýl, o kterém film je se objevuje asi od půlky. Vždy se vynoří narve si „herce“ do tlamy a odplave, nebo „odjede“, jinak se jeho pohyb nazvat nedá. Řady herců řídnou, ale mě na rozdíl od distributory proklamovaného vstávání vlasů, zachvacují výbuchy smíchu, protože tohle snad nikdo nemohl myslet vážně. Postav ubývá a film graduje, krokodýl výskokem zničí vrtulník a pronásleduje zamilovaný pár. Nebudu nikoho napínat všechno dobře dopadne a krokodýl vybuchuje se slovy: „je s tebou konec mizero!“. Konečně jsem si mohl oddechnout. Nekončící filmové martyrium bylo za mnou. Odpad!

Dokumentů o komunistických svinstvech není nikdy dost !

Nechápu proč se tvůrci filmu pouštěli do tak beznadějného a předem k blamáži odsouzenému filmu. Tedy k nástupci Octopuse. Počáteční dvouhvězdičková podívaná se mění v šarádu nepovedených a ubohých scén: Hlava sochy svobody ve chřtánu chobotnice, děti zpívající několik hodin jednu písničku, souboj s octopusem, který přežije výbuch bomby ale už nepřežije ránu z harpuny. Odpad! je pro tento film velmi snesitelné hodnocení, tohle bylo totiž daleko pod úrovní naprostého dna.

Nádherný příběh o tragickém osudu rodiny Silbersteinů, kterému vévodí koncert předních českých herců. Filmů o utrpení židů v průběhu běsnění Hitlerova Německa v Evropě je spoustu. Nenápadný český snímek Všichni moji blízcí, se na první pohled tváří jako chudý bráška Schindlerova seznamu, Pianisty či českého Musíme si pomáhat. Všichni moji blízcí ale těmto "profláklým" filmům směle konkuruje. Pravda je, že zobrazuje ještě období předválečné, ale v tom je jeho kouzlo. Postavy nám ukazují, jak jednotliví členové rozvětvené židovské rodiny vnímají rostoucí ohrožení ze strany nacistů. Ukazuje do jak bezvýchodné situace se židé dostávali už krátce po německé okupaci 15.3.1939. Velmi silným momentem je pro mě chvíle, kdy si Josef Abrhám uvědomí, že musí zachránit alespoň svého syna. Druhou neméně zářnou chvílí je chvíle, kdy se ve filmu skvělý, Jiří Bartoška dovídá, že za jeho peníze odjel do Paříže jeho šéf s manželkou. Ale takových chvil je ve filmu mnohem více a tak mu snadno odpustíte jeho pomalejší rozjezd. Na konci nám režisér zahrál trochu na city, ale ono to ani jinak nejde, pokud máte film jako poctu výjimečnému člověku - Siru Nicholasi Wintonovi a kromě toho Spielberg udělal v Schindlerově seznamu to samé. Donucený téměř k slzám jsem o hodnocení na konci filmu dlouho nepřemýšlel. 5*

Pořady týkající se pokeru, jsou poslední dobou v módě. Proč by ne. Poker zažívá boom a i já si rád s kámošema taky rád zahraju. Nemá to žádnou velkou úroveň, ale bavim se. U VIP Poker Show, se člověk nebaví. Komentátoři jsou hodně slabí a jejich vtípky jsou většinou za hranicí trapnosti. "Celebrity" které zde účinkují jsou většinou potichu. Občas pronesou nějakou perlu, ale pravděpodobně kvůli absenci mikrofonu nejsou prakticky vůbec slyšet. Poslední věcí je pak hra, která má tak zoufalou úroveň, že můžu sebevědomě říct, že hrajeme v hospodě líp :-). Proto tomuto pořadu nejde dát jiné hodnocení, než odpad!

Nemůžu si pomoct, ale vedle česko-slovenské superstar (u mě 1*) je tohle totalní ubohostí. Nudné. utahané, zdlouhavé, mrtvé, totálně nevtipné s naprosto béčkovým obsazením. Moderátoři, nejsou vtipní a ani nedají pořadu žádnou jiskru. Porota sotva formuluje svoje myšlenky a účastníci až na pár výjimek, naprosto nezajímaví. Nic v téhle estrádě nefunguje. Je to smutné, že to s bídnou superstar prohrává na plné čáře. Nechápu, proč se česká televize pořád snaží dostat na úroveň Novy (ve špatném slova smyslu). Je to smutné, ale programy prvního programu jako je tento, jsou pro mě pravidelně obrovským zklamáním.