sud

Neskutečně realistické a syrové policejní drama o životě Newyorských pochůzkářů. Bez sebemenších příkras zobrazuje tvrdou realitu policejní práce a vy přímo cítíte tu atmosféru špinavých ulic, děvek, pasáků, kapsářů, vrahů a úchyláků, policejní svět plný silných kafí z automatu, stohů hlášení a popisů pachatelů, žaludečních vředů, rozvrácených manželství a obav, že za rohem číhá někdo, kdo vám vrazí kudlu do břicha. Paul Newman podal (jak už mnohokrát) perfektní výkon, férový polda Murphy mu sedl dokonale. Ovšem k zahození nebyli ani ostatní, zvláště Ken Wahl či Danny Aiello. Moderní policejní dramata ("Training Day") tomuto majstrštyku nesahají ani po paty. 100%.

Maurice Pialat točil hodně realistické filmy, mezi něž se řadí i kriminální drama "Policie". Z každého záběru přímo čiší šedá realita všedního života, civilní výkony nenalíčených herců působí rovněž přesvědčivě. Gérard Depardieu a Sophie Marceau se svých rolí zhostili na jedničku. Chtělo to jen více zapracovat na scénáři (příběh na bezmála dvě hodiny rozhodně nevydá), či nějak rozčeřit latentní tempo filmu (nemám nic proti konverzačnímu ražení, ovšem zde nepřijde téměř žádný zásadní zvrat). "Policie" je bezesporu zajímavou krimi s působivou atmosférou, ovšem výše jmenované nedostatky jej srážejí k průměru. 60%.

Kde má ten pes hlavu? Málem jsem mu to nacpal do zadku. Hodně pozapomenutá, ale zároveň hodně vtipná komedie s excelentním Michelem Serraultem a Tomasem Milianem. Chytrá, vkusná a promyšlená zábava od začátku do konce. Kukačka je bourák! :-). 85%.

Klasický boj autora knihy, lpějícího na charakterech a historických faktech s filmaři, upřednostňujícími efektnost a komerčnost, podle Alana Aldy. Ač se z plakátů může zdát, že půjde o řachandu, není to pravda. Jde o jemnou satiru na Hollywood a podbízivost jednoduchému (možná že nejen) americkému divákovi. Vše s lehkostí, nadsázkou a jemným inteligentním humorem. 85%.

Alan Alda mě svojí režisérskou prvotinou dostal. Přiblížil přátelství tří manželských párů takovým způsobem, že v půlce filmu jsem měl pocit, jako bych je znal celý život. Možná mi rozmanitost jejich charakterů připoměla někoho z mých známých. Pocity štěstí, zamilovanosti, manželských krizí či hádek - ovšem vše bez jakéhokoli nádechu morality či stranění tomu nebo tomu. A jeden z mála filmů ukazující fakt, že někteří lidé se hádají a nemohou si přijít na jméno, ale v nesnázích si dokáží vyjít vstříc a navzájem si pomáhat. 100%.

Po skončení filmu jsem přišel na dvě věci: horor a moralita k sobě nepasují (nebo alespoň v tomto případě) a že jediné dva filmy od Chytilky, které mě oslovily, jsou "Kalamita" a "Kurvahošigutntag". 40%.

Velice inteligentní konverzační detektivka na pokračování v tradičním anglickém stylu. P. D. Jamesová sice svoji velmi kvalitní prvotinu několikrát překonala, ovšem na poli žánru ji nechybí nic. Výborně prokreslené postavy, záhady, napětí a pachatel, do kterého by to nikdo neřekl. Jedna z těch lepších sérií s charismatickým detektivem Dalglieshem. 85%.

Dean Reed nebyl zrovna herecký polobůh, ovšem do této role pasoval. Nijak výjimečná, ale velice sympatická DEFÁcká kravinka k odpočinku, na které je stejně nejlepší Barrandovský dabing. Jen toho Londona bych tam moc nehledal :-). 60%.

Jeden z předních tvůrců Francouzské drsné školy René Clément nám dokazuje, že pro vznik vynikajícího thrilleru nepotřebuje mnoho. Stačí promyšlený scénář, inteligentní dialogy a dva vynikající herci. Mužný Charles Bronson navzdory svým obvyklým podmračeným drsňákům se zde stále šibalsky usmívá a trousí jeden sarkasmus za druhým a neodolatelná kráska Marlène Jobert se s ním báječně doplňuje. Napijte se! 95%.

Ono by se řeklo, že na téma přepadení banky bylo natočeno spousty filmů (i komedií) a že nic originálního již na tomto poli nelze vymyslet, pak vězte, že "Prachy v prachu" jdou jinou cestou. I když pointa (nebudu prozrazovat) je nejspíš na filmu to nejoriginálnější, nejvíce jsem se řezal smíchy při nácviku přepadení na chodbě. A Daniela Auteila s Gérardem Jugnotem jsem si zamiloval. 85%.