FIBO

Náhodou, mě se to docela líbilo :) Ne že bych to vyloženě sledoval, ale při odpolednech po škole to bylo příjemný pokoukání. Některý díly byly samozřejmě slabší, jiný ale dosahovaly opravdu kvality. Jinak ať si kdo chce, říká co chce :)

V-pětka. Tady už trochu opadá monstrózní nadšení úspechů předchozích dílů, ale pořád jsme na rovině nefalšované poctivé Trekkie zábavě. Film jako takovej není vůbec špatnej, kor začátek, jak Kirk leze po skále a do toho slyšíme (ano opět, srdce zahřeje) Jerryho Goldmisth(e). Posádka Klingoské lodi taky fajn, ale jinak celkově vzato, pořád je to už jen Star Trek. Na druhou stranu, když jsem viděl bonusy z SE k tomuto filmu, tak moje srdíčko zaplesalo. "Nerozlišuji dobré a špatné, rozlišuju postoj a názor! (WS)" 3,75 hvězdiček

Žena v černém je bezpochyby kvalitně provedený film čerpající (dost možná) z ještě kvalitnější literární předlohy. Je tu perfektně vystižená atmosférá - anglické pobřeží, blata, mlhy - starý dům. Viděl jsem už něco hororů, ale kdybych měl z těch všech viděných vystihnout nějaký moment leknutí tak, že ve vás zatrne, pak to bylo skutečně tady - pasáž, kdy právník vyjde z domu a udělá několik kroků k blatům. Ta hudba, ten mrtvolně nenávistný výraz té ženy, normálně jsem po hodně dlouhé době cítil zamrazení v zádech. Největší ironie na tom je, že herečeka ženy v černém vypadá úplně stejně, jako naše matikářka ze střední školy, kterou jsme nenáviděli. O to byl tenhle záběr pro mě osobnější.

Poltergeist, pt. 3 je zvláštní film. Osobně ho vnímám na dvou úrovních - jako dítě, když jsem ho viděl, jsem se ho strašně bál a dlouho jsem ho odmítal vidět znovu - ta stará paní mi přišla hrůzostrašná a ta kaluž v garážích.... Po řadě let, když jsem si ho z nostalgie pustil, přišel mi ve výsledku vcelku směšný (ani ne tak legrační, jak skutečně směšný). Dříve bych mu dal hodně vysoké hodnocení, dnes by bylo podstatně nižší.

Velice zajímavej snímek. Jeden z mála filmů, kde divák v podstatě vidí a vnímá okolní děj z dětské perspektivy. Samotnej motiv a příběh filmu nijak zvlášť vyjimečný není, ale celkové filmové ztvárnění je na dost vysoký úrovni. Dost silnej je zejména konec filmu a nejen tady platí, že zde fantasticky zafungovala výborná režie a herecký ztvárnění. Člověk má pocit, že tam skutečně s nima je. Možná je jenom škoda, že film sám o sobě (pokud si dobře pamatuju) nemá regulerní hudbu, hudební motiv a skladatele, kterej toto celé mohl ještě emotivně podbarvit. Ve finále - film, kterej si na nic nehraje, ale zároveň upoutá.

Dětstvíííííí!!!! Tenhle seriál jsem jako kluk žral, kupoval si žvejkačky a samolepky s logem "Turtles". Když jsem odjížděl na školu v přirodě, tak mi to rodiče museli nahrávat na video :) Dneska už si pamatuju na málo z toho všeho, ale o to cennější ty vzpomínky jsou.

Náááhodou.. tenhle film má něco do sebe. Pamatuju si ho z dětství a už tehdy na mě udělal dojem. Ne agresí, brutalitou, ale myšlenkou. Některý scény jsou trochu brutálnější než by bylo nutný, v zásadě ale, jistý poselství to má. Pro mě vcelku fajnovej snímek, kterej si jednou za rok pustím. "Hej brouku, jeden z nás dvou..." Navic jedno velke + nezapomenutelná hudba Harolda Faltermeyera.

Klasika, které jsem přišel na chuť už jako kluk (jak taky jinak :o)). Džungle, jednotka vojáků a hledání odpovědí. Těžko říct, jak bych tenhle film hodnotil dneska, kdyby čerstvě přišel do kin. Miluju ho spíš z nostalgie, nesčetněkrát jsem ho viděl a přeci jenom neokoukal. Jerry Goldmisth zakládá hudbu, která nemá u podobných filmů obdoby. Pocta Stanu Winstonovi, pánu oblud a Kevinu Peterovi Hallovi, který nás opustil dřív, a mohl toho tolik dokázat.

Kult, droga, radost i smutek. Pro mě osobně nejlepší kapitola Star Treku. Pocta panu Roddenberrymu. Kdo propadl stejné závislosti netřeba komentovat - atmosféra, jste jedním z nich na Enterprise D. 7 sezón příběhů a cest tam, kam se ještě nikdo nevydal. To all decks, to all stations: Let's see, what's out there! Engage!

Dost dobře si pamatuju dobu, kdy mi bylo nějakých pět let, neuměl jsem číst ani psát, ale uměl jsem vložit do videa VHS kazetu a viděl můj asi vůbec první film, o kterém jsem si udělal nějaký názor. Nedlouho na to jsem viděl díl druhý, který překvapivě měl pro mě stejnou hodnotu jako díl první. Třetí Superman byl zklamání, na který jsem čas od času koukal jenom z povinnosti, protože přeci jen do Superman ságy patřil. Od této doby uplynulo mnoho let, kdy po čase přišel do kin Superman Returns, který už byl v podstatě něco jiného, ale respektoval historii předchozích dílů. A teď, po tom všem, se mi dostal do ruky Superman 4. Upřímně jsem se bál absolutního zklamání, co jiného taky čekat od čtvrtého pokračování něčeho, čehož úspěšnost byla díl o dílu menší... Světe div se, já jsem si tuhle podívanou užíval. Asi dvacet let po tom, co jsem viděl první díl, naprosto bez jakéhokoli očekávání vidím v pořadí čtvrtý film a už od začátku ho uvažuju jako samostatný příběh, komiks, který Vás buď pobaví, nezaujme nebo si k němu uděláte jiný názor. Mně se to ale líbilo. Byly tam samozřejmě chyby a nelogičnosti, ale po celou dobu to zachovávalo pravidla tohoto světa a zároveň respektovalo předchozí díly. Pan Reeve zde ztvárňuje důstojnou roli, celý koncept byť se může jevit komiksově nebo jinak dětsky, mně bavil a svým způsobem z mého pohledu ztvárnil důstojný konec Reeveovy kariéry. Uvažuju Supermana jako příběh, komiks pro děti, který alespoň v tomto případě rozhodně není ostudou a dává důstojný konec nečemu, co jste v dětství obdivovali. Stejně jako kdykoli před tím, tak i tady, poslední scéna, resp. obraz ve scénáři se nese ve stylu "Superman saves the day", což ale rozhodně není důvod, proč tento film hodnotím jako lepší nadprůměr. Pokud se řadíte mezi lidi, kteří jste v dětství viděli první tři filmy, pak si pusťte i tenhle.