Pepinec

Šéfkuchařova specialita:

návštěva kina v Chimbote (Peru). Film Doba ledová: Mamutí drcnutí (ve španělštině)

 

Delikatesy:

1. Snowden

2. Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

3. Bezva ženská

4. Smrt ve tmě

5. The Elements

 

Dezerty:

Festival francouzského filmu (3 projekce)

Festival argentinského filmu (3 projekce)

 

Největší průsery kuchyně:

1. Buchty a klobásy

2. Les sebevrahů

3. Já, kocour

 

78 filmů na plátně, 7 ČSFD projekcí

"Buď za něj ráda, je to tvůj jediný otec."

"Překvapím tě až zítra." - "To mě nepřekvapuje."

"Když jsem byla v tom žralokovi, myslela jsem, že jsem mrtvá. Nic nebylo jako dřív."

"Střelila jsem ho do oka, ale ukousnul mi ruku."

"Mluvíme tu o spádu pěti centimetrů žraloků za hodinu!"

"Kam to jdeš? Venku padají žraloci!"

"Udělal byste něco jinak, kdybyste znovu musel?" - "Ano. Udělal bych to v červenci."

"Neplivej nenávist na všechny, když neznáš ani jednoho."

Velkej den pro ČSFD, neboť se jí vrátil věčnej remcal Pepinec. Díky všem, co mě za tu dobu nevyhodili z oblíbenejch, slušnej výkon. Pár z vás si mě dokonce i přidalo, to bych snad prosil vysvětlit tohleto... :-D

Za odměnu všem si tu vyvěsím vzpomínku na svůj vlastní Pád do ticha, rande s kočkou Siula Grande byl můj nejhezčí film za posledních sedm měsíců.

Čau v kině, chytráci.

Jsem v Andách, někde mezi Ohňovou zemí a Bogotou. Jestli si mě tam hory nenechaj nafurt, vrátím se s babím létem. Agendu vyřizuje a na rande za mě chodí =woody=.

Šéfkuchařova specialita:

Challenge Tour 2015 (30 dnů, 30 filmů, 30 zemí)

 

Delikatesy:

1. Stážista

2. Druhá míza

3. Věčně mladá

4. Marťan

5. V hlavě

6. Amy

 

Dezerty:

Oscarová noc v Americké kavárně

ČSFD filmový víkend v Turnově

Febiofest (9 projekcí + slavnostní zahájení)

Pracovní projekce filmu Gangster Ka: Afričan

Gangster Ka 3x v kině během jednoho měsíce

 

Největší průsery kuchyně:

1. Sinister 2

2. Rytmus: sídliskový sen

3. Vybíjená

4. Fantastická čtyřka

5. Wilsonov

 

136 filmů na plátně, 13 ČSFD projekcí

"Pořád něco potřebujou a pokaždý to, co zrovna nemáš." (Bebelova pravda o ženách)

"Mám pro tebe dobrej kšeft. Jeden chlápek potřebuje novou loď, tak bys mu mohl prodat tu tvou."

"Já ale nemám žádnou loď."

"Právě proto by to byl dobrej kšeft."

"Nejspíš si musel ukrýt nějaké zařízení do rakety, kterou jsem vrhl do Slunce."

"Lidi nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážeš."

"...ekonomická a byznys třída přistanou ve stejnou dobu."

"Kdo řekl, že zákazník má vždycky pravdu, byl sám zákazník."

"Už jsem dneska někoho postřelil a udělám to klidně znova!"

"Tři."

"To ne."

"Jedna."

"Trochu víc."

"Pět."

"To je moc."

"Tři."

"To už jste říkal."

"Šest."

"Ta tu není."

"Dva."

"Krát dva."

"Čtyři."

"Výborná volba, pane!"

"Pocházíš z hromady hnoje. Tak a teď to víš."

"Hora se tě neptá, co jsi dělal posledních pár měsíců, jak ses na ní připravoval. Hora se ptá, co jsi dělal celý život."

"Kdo netančí, neleze."

Nechci zbytečně kritizovat nikoho, kdo v dnešní době vytváří pro lidi i jiné hodnoty než statusy na tzv. sociálních sítích, jen bych si tu tak nějak sám pro sebe rád postesknul, že ČSFD turnovský víkend už není pro filmového fandu. Alespoň tedy ne v tom smyslu, jak si filmového fandu představuji já. Když jsem se dneska nad ránem po poslední projekci rozhlédnul kolem sebe, byl to horší obrázek než když procházíte kolem bezďáckých squatů v Tróji. Z tradiční letní oslavy filmu se stala kinder piškotéka, kde se filmový divák musí soustředit ne na to aby neusnul, ale na to, aby mu ostatní nepokazili zážitek víc než je zdrávo. Proč se musím ptát šesti kuřáků kolem sebe, jestli by si nechtěli jít smrdět do kuřácké části a proč musím okřikovat nalité cucáky, které ještě rodiče ráno vodí na autobus, aby drželi hubu? Věta "přejeme ti pohodový zážitek ve společnosti největších filmových fandů" je jako rýpanec do otevřené rány. Jenže co naplat? Jsem v drtivé menšině, typický trend přizpůsobit všechny akce co největšímu spektru lidí i v případě ČSFD víkendu pomalu otravuje ty, kteří stáli u zrodu, kdy nás v Turnově bylo tak na dvě fotbalové jedenáctky. Takže až se budou příští rok z mikrofonů opět místo filmových zajímavostí ozývat informace o počtu vychlastaných panáků nebo až jeden z pohlavářů do závěrečných titulků začne povídat něco o počasí na další den, budu tou dobou asi hodně daleko. Díky za doprovodný program, ten jsem si užil náramně. Ovšem za filmy musím začít jezdit jinam. Bezohledným křupanům, co si dokazují život chlastem a sebestředností, třikrát díky, miláčci. Pepinec.

"Danieli, jak bys to řekl ty?" - "Julie, ty číčo, chci šukat. Vyval kozy." - "Přepíšem to, bude to hustý."