Recenzie (152)
Maestro (2023)
Film, ve kterém je mnoho dobrého (například herecké výkony, kamera, hudba...), ale je nepříjemně schizofrenní. Některé scény jako kdyby byly určeny divákům, kteří Bernsteina nikdy neviděli / neslyšeli, zatímco k pochopení jiných je nezbytná detailní znalost jeho díla a lidí z jeho okolí. O Bernsteinově životě jsem nevěděl téměř nic, ale z celého filmu jsem si odnesl především informace "Byl bisexuál a manželka měla zdravotní problémy", což je na 130 minut trochu málo.
Vtáci sťahováci (2023)
Šel jsem na to, protože jsem "někde" slyšel, že to je docela originální a nápadité. Ale to byla lež. Je to další naprosto nezajímavá blbůstka výhradně pro děti, zaměnitelná s jakýmkoliv CGI seriálem na Netflixu nebo YouTube. Tedy, tenhle film má lepší animaci a hudbu, ale to je asi dětem úplně jedno a dospělí nemají žádný důvod to vidět.
Cesta do Betléma (2023)
Je mi opravdu líto, že neměli větší rozpočet a nemohli tudíž trochu vylepšit choreografii, texty nebo triky. Celý ten koncept (natočit Bibli ve stylu "Muzikálu ze střední") je naprosto šílený, ale docela konzistetně funguje a Banderas je Bůh.
Hotel Palace (2023)
Jsem rozpolcený. Scénář je hrozný, zasmál jsem se za celý film méně než desetkrát, ale děje se tam tolik bizarních věcí a většina aspektů produkce je tak kvalitní, že je docela radost se na to koukat a rozhodně jsem se nenudil. Bonusové body, pokud máte rádi Johna Cleese, Čechy a čivavy.
To sa mi snáď len zdá (2023)
Skvěle vymyšlené i natočené ztvárnění toho, jak běžní současní lidé reagují na zcela abnormální jev. Výsledkem jsou realistické (a současně velmi vtipné) scény, které především analyzují nejrůznější druhy společenské a komunikační trapnosti. Zjevně je to taky satira, ale není z ní jasné, jaké jsou politické názory tvůrců, což považuji za klad. Mix toho nejlepšího z Michela Gondryho a Ariho Astera.
Traja mušketieri: Milady (2023)
O trošku standardnější a nudnější než první část. Je to více téhož, ale je to pořád solidní dobová podívaná. Nejsem si ovšem jistý, jestli potřebuji vidět pokračování (avizované v závěru filmu).
Perinbaba a Dva svety (2023)
Velmi nesourodý guláš, kterým občas problískne pár sekund Jakubiskovy retro-poetiky. Těžko zjistíme, za co může on a za co ti, kteří po něm film dokončovali, ale je bolestně patrné, že se všechno mnohokrát razantně přestříhávalo, přezvučovalo a jinak měnilo. Obsahuje to několik extrémně WTF scén, ale zdůrazňuji, že to (bohužel) není tak špatné, aby to bylo zábavné.
Godzilla Minus One (2023)
Příjemný retro-závan a asi i nahlédnutí do duše Japonců, kteří si non-stop nechávají od někoho dávat přes držku. Funguje to divným, pro nás nezvyklým způsobem, ale funguje to. Godzilla je prostě natolik spjatá s Japonskem, že jakékoliv její transplantování někam jinam působí nepatřičně.
Tancuj Matylda (2023)
Skvělé herecké výkony Rodena a Rázlové, většinou kvalitně napsané dialogy, ale ústřední zápletka přerodu otce a syna z hajzlů v lidumily je tak ledabyle načrtnutá a plná laciných scenáristických berliček, že to do značné míry ničí kouzlo filmu.
DogMan (2023)
Slušný herecký výkon Caleba Landry Jonese a pár originálních a kvalitních audiovizuálních nápadů. Ale celkově to všechno nedrží moc dobře pohromadě a je to spíš přehlídka náhodných cool okamžiků než soudržné dílo.