Mr.Nobody

Další film na artušovské téma. Nepatří rozhodně k nejlepším. Nicméně byl poutavý, s pěknou hudbou, ale věrnost původní legendě se jaksi nedostavila. Dá se na to podívat, jednou, dvakrát, třikrát, ale vícekrát už asi ne. A charakteristika Historického filmu je zde zcela nepatřičná.

Tento film má řadu významných kladů, ale také několik menších neduhů. Je zde zřejmý "rukopis" Tima Burtona. V tom dobrém, i v tom horším. Děj by se dal rozlišit do tří částí. Těmi jsou pozvolný, nepříliš záživný úvod, hlavní část s vysokou mírou zajímavosti, plná překvapení, zajímavých triků a dějově plodných momentů, a táhlý až téměř nudný závěr. Kostýmy byly zajímavé, neotřelé a propracované do detailu. Podobně i efekty, kterých bylo poměrně hodně a byly zajímavé. A bylo zvládnuto i jejich množství, které bylo zcela přiměřené. Doceloa mne zaujalo obsazení, které bylo s výjimkou nevýrazného hlavního hrdiny velmi zajímavé. Ten byl zcela nevýrazný. Jednoznačně excelovaly dámy Eva Green a Judi Dench. Naopak Samuelu L. Jacksonovi jeho role "hlavního záporáka moc nesedla." Respektive to, její provedení, které bylo sice vtipné, ale na zcela nepatřičných místech, kdy tento humor zcela degradoval celý okamžik "závěrečné šarvátky." Při sledování mne pak napadlo, jaké by to bylo srovnání, kdyby stejný scénář natočili ještě tři další režiséři vedle Burtona.

Po stránce hereckých výkonů, či řemeslného zpracování asi nemám nic, co bych mohl zásadně vyčítat. Co mně ale opravdu zklamalo byl děj. Konkrétně to, že film řešil daleko více osobní život Alana Turinga, a rozluštění kódu enigmy se v tomto filmu stalo spíše jakousi okolností, či vedlejší zápletkou. Přitom by samotná enigma dokázala děj filmu významně více rozhýbat a zdramatizovat. Už jen tím, že se v průběhu války stačila pozměnit počtem zapojených kotoučů. K lepšímu ději mohly významně přispět i tajné služby, které ve filmu nehrály ani tak druhé, jako spíše třetí nebo čtvrté housle. Ty by si určitě zasloužily také více prostoru, což by opět bylo ku prospěchu věci. Ale abych zakončil pozitivně. Keira Knightley v tomto filmu takříkajíc konečně nebyla jen za krásnou, a podala asi nejlepší výkon, který jsem měl možnost v jejím případě vidět.

300 je efektní a pompézní podívaná, která však postrádá lépe propracovaný děj. A upřímně disponuji pochybností, že si tento film zaslouží zařazení mezi historické. Preferoval bych přívlastek historizující. Je to film, který svým způsobem stojí za shlédnutí. Není to však film, po kterém by se člověk měl utlouct. Nicméně znám horší filmy. Oceňuji pak na tomto filmu propojení vizuální stránky a soundtracku, který film velmi pěkně doplňuje a umocňuje to co se právě děje.

Téma československého četnictva není zcela nové, byť se o něm mnoho nenatočilo. Jistě měl každý, kdo viděl velmi zdařilé Četnické humoresky vysoká očekávání. Já také. To byl první kámen úrazu tohoto seriálu, který jim nesahá ani po paty. Nejvíce mohu seriálu vyčítat to, že jednotlivé díly jsou téměř zcela izolovanými příběhy, které snad kromě postav a prostředí nic významně nespojuje. Není to však jediná nespojitost. Kromě několika málo exponovaných míst a názvu nemá tento seriál s Luhačovicemi téměř nic společného. Zajímavou alternativou názvu by mohl být např. název "Četníci z Jimramova", Dále mne zaráží možnost, že by se v Československu takovým způsobem tolerovala homosexualita, a navíc u četnictva, které ji stíhalo. To je jen velmi stručný příklad výtek, které vůči seriálu a nesmyslům v jeho ději mám. A ačkoliv mne tento seriál jako Luhačovického rodáka přímo hrubě uráží jsem schopen stále některé aspekty tohoto seriálu ocenit. Příkladně obsazení herců ze zlínského divadla a herců divadel brněnských. Dále oceňuji, že do komparzu byli zahrnuti i luhačovjané a lidé z blízkého okolí. Rovněž lze přičíst k dobru i snahu o výběr zajímavých případů odpovídajících období po konci 1. velké války. To je ale asi tak vše.

Je pravda, že se v poslední době točí filmy na základě komiksů. V některých případech se to zdaří více, v některých pak méně. Viděl jsem 300: Bitva u Thermopyl, To se mi nechtíc stalo určitým měřítkem. Oba filmy jsou v zásadě srovnatelné, byť tento má o chlub lepší děj. Není to jen kusem napodobeniny železa sem, a zase tam. Postavy jsou však pořád takové nevýrazné, po celou doby se mi celkem značně mísili. Ve filmu je užito poměrně hodně efektních scén, opět na úkor děje. Je to v zásadě film, u kterého je možné si při prvním efektu říci "wow," a po vteřině "no dejme tomu." Na jednorázové shlédnutí to je slušný film, ale po druhé už je nudný. Eva Green zde byla tak nevyužitá, že by to místo ní zvládla snad polovina náhodně vybraných hereček. Jinak ta Milostná scéna byla nanejvýš nesmyslná, nudná, zbytečně vulgární a násilná. Navíc děj nikam neposunula. Asi nejzdařilejší součástí filmu je ta hudba, která filmu dodává trochu "šmrnc."

Pustina, stejně jako i další seriály, které v ČR díky HBO vznikly, je velmi zdařilým počinem. Nejvíce oceňuji, že se příběh postupně rozvíjí, a pracuje s emocemi diváka. Velmi se mi také líbí snaha líčit příběh velmi lidským způsobem, tak aby příběh dokreslovaly charaktery jednotlivých postav, a naopak. Jedinou vadou na kráse je pak rozuzlení v závěru, kdy k řešení jako první přispěje postava Jaroslava Duška, která od začátku působí přinejmenším bláznivě a nakonec odhalí pachatele na základě něčeho, co ostatní nepochopitelně (tedy alespoň podle mě) přehlédly.

Jedná se po dlouhé době o opravdu dobrou pohádku, která je opravdu pro děti. Je jednoduchá, milá, vtipná a originální. Je také velmi dobře natočená a herecky obsazená. Jediné, co jí lze vytknout je to, že ačkoliv jsem ji viděl několikrát měl jsem problém s matematikou, abych správně napočítal, kolik lidí udělal kominík šťastnými. Každopádně herecký výkon Ivana Trojana byl excelentní.

Lidé se v každé době potřebují dobře bavit. Nicméně i zábava by měla být inteligentní. To však není tento případ. Celý film má jednoduchou zápletku, a kdyby v něm nebylo několik zlomových okamžiků, neměl by žádný děj. Snad jediným pozitivem filmu je obsazení několika kvalitních herců, jejichž potenciál je však hrubě nevyužit.

Na většině webových stránek je tento film uváděn jako pohádka. To však není zcela přesné. Asi nejvýstižněji jej lze popsat termínem adaptace francouzské trubadúrské balady Jednoznačně kladně lze hodnotit výkon Jiřího Zahajského v roli krále. Ten však poněkud kontrastuje s výkony některých dalších herců (Např. Jiřího Pomeje, Filipa Blažka nebo Michaely Kuklové). Značné výhrady je možné mít i k řadě kostýmů, které byly více než špatné. A to především po stránce použitých (lesklých a značně nevhodných) látek. Velkými pozitivy pak byla velmi zdařilá Hudba Petra Traxlera, vybrané lokace nebo výkony skupiny Marcus M. Zajímavá byla rovněž persnalizace lidských pocitů (Strach a Láska). Docela by mne pak zajímalo, jak by ten film vypadal, kdyby padlo rozhodnutí jej natočit nově a poučit se z dřívějších nedostatků.