curfew77

Na příběhu jako takovém je dobře vidět, že pochází ze začátku 80. let, na dnešní poměry je totiž až moc jednoduchý a předvídatelný. Co posouvá tenhle seriál vysoko nad průměr, jsou ale hlavně jiné tvůrčí hodnoty, protože i tahle dost banální story je natočena s neskutečným švihem, stylem, vkusem a elegancí, takže nenudí a dokáže i dojmout. AT-J výborná, stejně jako ostatní herci a casting obecně, potěší soundtrack, skvělá je kamera, ze všeho nejvíc mě ale okouzlila neskutečná dobová výprava (včetně kostýmů!), před kterou blednou i hollywoodské trháky. Finále na sovětské půdě je samozřejmě velmi dětinské a nemůžete si u něj nevzpomenout na Rockyho, který - pravda - dobýval Moskvu až ve čtvrtém díle, tedy pár let po vydání téhle knihy. Shrnuto a podtrženo, ten humbuk kolem je trochu přehnaný, nicméně za vidění rozhodně stojí a pátou hvězdu nedám jen opravdu velmi těsně - ze všeho nejvíc asi kvůli hned několika scénáristickým úskokům a vychtěnostem, které nejspíš leckoho ani netrknou, ale já jsem na ně háklivý. 80 %.

Vynikající Reznorova hudba, a po stránce production values i v dalších ohledech (triky, kamerové nájezdy, střih, výprava!!!) místy přímo extraligová hollywoodská kvalita... vyplýtvaná bohužel na naprosto bezobsažnou blbost. Nevím, jestli je původní komiks takhle pitomý, ale dost o tom pochybuju, tím spíš, když o deset let starší celovečerák (notabene od často vysmívaného Snydera) měl kromě šmrncovního vizuálu rozhodně i pořádný přesah. Tady jsou krajně nepravděpodobné motivace postav a dějové zvraty ke všemu servírovány v ryze Lindelofově scénáristickém stylu: naházet na diváka tolik záhad a podivností, až bude nakonec úlevně rád, když se to "vyřeší" jakkoli. Regina King mi byla celou dobu krajně nesympatická a fakt, že se Dr. Manhattan zamiloval do padesátileté černošky jen proto, že byla nejvíc osamělá... je asi příznačný. Názorným důkazem, jak jsou tihle WATCHMEN zoufale tendenční a vychtěně "aktuální", pak budiž skutečnost, že všechny, opravdu všechny hlavní hrdinky jsou bez výjimky ošklivé, a nejvíc sexy (s výjimkou neznámé Sary Vickers hrající natvrdlého humanobota) je ve finále osmašedesátiletá Frances Fisher. 40 % - a za vidění sice stálo, ale spíš proto, aby člověk nevěřícně kroutil hlavou, na co lze utratit tolik peněz, filmového materiálu a především jinak velmi kvalitní filmařské práce.

Nepřehledně napsaná i sestříhaná variace na VLKA Z WALL STREET a SÁZKU NA NEJISTOTU, která ovšem postrádá byť jen polovinu jejich tahu na branku. Navíc disponuje jediným opravdu dobrým hercem (Egerton), zbytek je marný a ke všemu zhusta obsazený naprosto nesmyslně proti typu (Elgort, Emma Roberts), případně hraje na setrvačník, jako by tušil, že jeho kariéra je u konce (Vy-víte-kdo). Možná se tenhle příběh takhle pitomě opravdu seběhl (jakkoli mám o tom na základě těch rekapitulujících titulků na konci filmu velké pochybnosti), nicméně v tom případě ho raději v téhle podobě neměl nikdo ani točit. 40 %.

Hodnocení samozřejmě platí pro rané díly s Romíkem a Milošem, jejichž třeskuté skeče naroubované na devadesátkové hollywoodské hity byly naprosto nesmrtelné. Na gymplu jeden ze základních kamenů televizní zábavy. 80 %.

Jeden z těch muzikálů, které mají cosi navíc. Ale po letech přeci jen trochu vyšumělo. Zellwegerka v životní fazoně. 75 %.

Podobné jako u SNĚŽENEK A MACHRŮ PO DVACETI LETECH. Kdo od toho čekal strašnou jízdu v duchu prvního dílu, bude asi zklamán, kdo je vděčný za to, že někdejší hrdinové feťácké fronty jsou prostě o dvacet let jinde, bude nostalgicky potěšen. A odpustí i nějaké ty menší mouchy. 80 %.

Klasika všech klasik. Generační výpověď děsivě snadno propojující vtip a humor s depresí a hrůzou. Devadesátkový kult, který zatím (2020) nezestárl ani o kousínek. A soundtrack, který se vám okamžitě i po letech s tímhle filmem spojí, kdykoli ho uslyšíte. S překvapením jsem zjistil, že TRAINSPOTTING tady nemám ani bezmála čtvrtstoletí po premiéře ohvězdičkován, a to příhodně právě v okamžiku, kdy došlo na mé jubilejní tisící hodnocení tady na CSFD. Hezká náhoda, a myslím více než důstojná volba. 90 %. A pozor, ani dvojka vůbec není tak špatná, jak se leckdo tváří!

Faráři a coury. Napoprvé to ještě fungovalo. 70 %.

Dlouho je to vlastně docela nuda, ale naprosto nekompromisní konec, jaký se v Hollywoodu zrodí tak jedenkrát za dekádu (a který tuším v knize vůbec není?), to posunuje v mých očích o dost výš. Na dvojboj Darabont/King ale pořád dost málo, nicméně popravdě, ona ta knižní předloha taky nepatří k Mistrovým nejlepším. 55 %.

Za každý film o golfu jsem rád a tady se téhle hře opravdu rozumí, bohužel jde jinak o naprostou pohádku, pro kterou je slovo legenda ještě dost slabé. Milé, edukativní, elegantní, ale naivní až blboučké. Dost možná je to i kombinací herců, protože Matta ani Charlize rád nemám a Will tady hraje něco jako (svého vlastního) džina z Aladina o dvacet let později. Slabé tři a 50 %. PS: Ústřední dětský herec J. Michael Moncrief je svou příšernou deklamací naprosto nesnesitelný, takže se nedivím tomu, že už nikdy v ničem byť jen nepatrně známém nehrál.