Fíma

Hlavu XXII jsem četl před pár lety. A když jsem to četl, tak jsem si říkal, že tohle prostě nemůže jít zfilmovat. A dost mě překvapilo, když jsem zjistil, že už se o to někdo pokusil. Musím říct, že jsem shlédnutí filmu dlouho odkládal. Hodně dlouho, protože jsem se bál, že si zkazím dojem, že to prostě nejde, aby ten film mohl za něco stát. Obvykle je porovnání knihy a filmu pro film velmi kruté, ale pro tenhle případ jsem očekával úplnou pohromu, ale zdejší hodnocení mi napovědělo, že to zas taková bída být nemůže a já to tedy zkusil. Pravda, film je asi jen 10 % knížky, nemyslím obsahově, i když i obsahově toho hodně chybí, ale dojmově. Film jsou vlastně jen obrazy, velmi dobře natočené obrazy, ale chybí tomu ta knižní hlavodvacetdvojitost, která se snad ani nedá popsat. Srovnání kniha-film je tedy jednoznačné a jak jsem tušil, ovšem námět je tak silný, že i když je film jen stínem knihy, je to stín sám o sobě dost jasný, že stojí za vidění. Hlava XXII je absurdní a zmatená, film je méně absurdní, zato zmatenější. Pro nečtenáře předlohy možná až moc zmatený, ale asi jako je čtenář zprvu zmaten, než prohlédne, tak i divák časem pronikne do té hlavodvacetdvojitosti. Ve filmu je ji méně, ale stojí za to. Má očekávání byla velmi nízká, velmi jsem se bál zklamání, takže možná proto jsem nakonec nebyl zklamán, ale spíše potěšen, že to žádná bída nebyla. Byla to pěkná absurdní podívaná, která sice dokonalosti předlohy nedosáhla, ale poctivě řečeno ani dosáhnout nemohla.

Úvod, kde se partička dokumentaristů dohaduje, že se jim na tu šachtu fakt nechce, je úplně k pláči. Proč? Částečně to vypadalo jako domácí video z exkurze na šachtu. Ještě navíc dost špatné domácí video. Odhlédnu-li od exkurze pod zem tvořily zbytek filmu rozhovory s horníky prokládané útržky zpravodajství ČT. Nevím proč, ale u těch rozhovorů jsem měl dojem, že otázky klade úplný pitomec (režijní záměr?) a i ti horníci se občas tvářili, že si myslí naprosto totéž. Otázky typu: "To vy jako vážně lezete pod zem?" nebo: "Vy opravdu nechcete přijít o práci?" křičely do světa něco o myšlenkovém světě tvůrců nikoliv o myšlenkovém světě horníků. Celkově bych dokument považoval spíš za hezkou sondu do duše přitroublého dokumentaristy, než za dokument o atmosféře kolem dolu Paskov. Informační hodnotu má jen exkurze do dolu a údaje o tom, kdy byl který důl zrušen. To je za 52 minut pěkně málo.

Dnes už klasická čertovská pohádka v Ladovských kulisách.

Jako dítě jsem tuhle pohádku prostě miloval. Pohádky této doby mají kouzelnou výtvarnou stylizaci a i použitý filmový materiál jim dává zvláštní nádech, jakési pro mě kouzlo. Drda pohádky prostě uměl a tuhle mám snad ze všech nejraději. Škarohlídům, co se tu ohání jakousi proletářskou propagandou, bych jen vzkázal, že bohatí lakomci nebývali v pohádkách za kladné postavy celá staletí před Marxem, Leninem a Drdou a nebudou ani po nich.

Před dávnými a dávnými časy byly doby, kdy Troška uměl točit filmy. Když jsem byl ještě malé Fímátko, patřila tato pohádka k mým nejoblíbenějším, takže nemohu jinak než za plný počet.

Trochu moc "televizní", jinak vynikající. Námět skvělý, herecké výkony úžasné, jen za tu televiznost dávám hvězdičku dolů.

Asi nejlepší film o okupaci vůbec.

Možná že se dal námět vytěžit víc, ale rozhodně je to na naše poměry nadprůměrná krimi.

Pajduláci jsou hrozně roztomilí a vtipní, ale hlavní zápletka mě spíš nudila. Rozhodně ne špatný, ale také nijak strhující animák.

Dusivé, děsivé, ponuré,... zkrátka mnohopřívlastkové, ale zejména jedinečné filmové dílo. Film má jedinečnou atmosféru, kterou nelze slovy dosti dobře okomentovat. To se musí vidět.