Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Romantický
  • Akčný
  • Rozprávka

Recenzie (166)

plagát

After Sundown (2023) 

Příběh je umístěn do roku 1961, a už podle prvních záběrů se zdá, že to bude hodně dobré. Hodně mě to v úvodu připomínalo úžasný seriál I Feel You Linger in the Air. Jenomže samotný příběh se začne jevit jako hodně dětinský od momentu, kdy si Rawi odře loket, a všichni ho hned chtějí odvézt do nemocnice na ošetření. A vlastně celé mě to přijde jako nepovedená kopie Cutie Pie, jen v historických reáliích. Je to nadýchané, je to sladké, ale je to příliš povrchní. Skvělý Zee v hlavní roli celkový dojem zachraňuje jen částečně.

plagát

Ameiro Paradox (2022) (seriál) 

Typicky japonské zpracování příběhu dvou mladých lidí, kteří si k sobě hledají cestu. Seriál s výbornými hereckými výkony obou kluků v hlavních rolích. Škoda jen, že jejich vztah nebyl vyprávěn do větší hloubky, a že zde vidíme jen minimum intimních scén. Jinak ale velká spokojenost.

plagát

Egoisuto (2022) 

S tím, jak příběh končí, se nemůžu vyrovnat, ale sám život často přináší nečekané zvraty. A tento film je hodně ze života, je hodně realistický a je hodně syrový. Co na filmu vyniká, je extrémní chemie obou hlavních hrdinů. Miyazawa Hio (Ryuta) svou roli pojal hodně svérázně, ale úžasně, a Suzuki Ryohei (Kosuke) mu skvěle sekunduje. Příjemně mě překvapila i role Ryutovy matky.

plagát

I Feel You Linger in the Air (2023) (seriál) 

Dokonalé. Nikdy jsem si nemyslel, že historické drama může být tak dobré. Přestože IFYLITA má stopáž přes 13 hodin, ani minutu jsem se nenudil. Okouzlující hlavní postavy Jom a Yai si mě hned získaly extrémní chemií. Zejména Nonkul v roli Joma, který jen výrazem tváře dokáže na diváka přenést emoce, a to zejména v prvních epizodách, kde je jeho beznaděj, zoufalství a ztracenost extrémní. Překvapil mě propracovaný scénář, který dával logiku a všechno to do sebe zapadalo. Kinematograficky velmi působivé. Skvělá hudba. Není co vytknout. Série si zaslouží pocty a ocenění, a uznání veřejnosti. Skvělý milostný příběh, bezpochyby.

plagát

Three Months (2022) 

Troye Sivana znám ještě z dob, kdy společně s Tylerem vytvářeli zábavný obsah pro Youtube, takže sledovat jej později jako zpěváka, a pak i jako herce bylo samozřejmostí. Troye Sivan ve filmu Three Months je jako Caleb neuvěřitelný! Film nám sděluje silné poselství, které nám říká, že život je takový, jaký si jej sami uděláme. Film je o lásce, přátelství a naději. Vysloužil si nominace na Critics Choice Awards, GLAAD Media Awards, na Humanitas Prize, a dvě nominace na The Queerties.

plagát

Colourful Melody (2023) (seriál) 

Jedná se o minisérii o čtyřech dvacetiminutových epizodách, takže zde dostáváme poměrně zkratkovitý a přímočarý děj, což je obrovská škoda. Ale i tak se tvůrcům podařilo vytvořit poměrně silný příběh dvou mladých lidí zasazený do thajského venkova. Kromě úžasných scenérií chválím obsazení hlavních rolí úplnými nováčky, kteří se svých rolí zhostili moc dobře. Za zmínku stojí i krásná hudba. Úvodní titulky jsem nikdy nepřeskočil.

plagát

One Room Angel (2023) (seriál) 

Vtipně se tvářící příběh ve skutečnosti maskuje velmi smutný, vážný a depresivní příběh. Je to tak silně specificky japonské, že si vůbec nejsem jistý, jestli tuto sérii doporučit. Pro mě zde dominovala roztomilost herce, který ztvárnil anděla.

plagát

Senpai, danžite koi de wa! (2022) (seriál) 

Líbilo se mě, jak vztah Yanaseho a Kanedy neustále balancuje na hraně, jak je to celé tak moc křehké, a přitom tak sladké. Kluci v hlavních rolích jsou úžasní a talentovaní. Výhrady mám jen ke scénáři, kdy jsme nedostali žádnou informaci, zda kluci zůstali v kontaktu během Yanaseho pobytu v Kanadě, a pak mě přišel moc uspěchaný konec. Ale i přesto seriál velmi doporučuji.

plagát

My Dear Gangster Oppa (2023) (seriál) 

Do My Dear Gangster Oppa jsem se pustil hlavně kvůli mým oblíbencům ze seriálu Ai Long Nhai. Herci Meen a Ping zde podávají výjimečné výkony a jejich chemie na obrazovce je nepochybně jejich dosavadním vrcholem. Role Thiuho a Guye kluci hrají bravurně. Herecky je to obsazené moc dobře i ve vedlejších rolích. Zajímavý je Tommy v roli chladnokrevného podivína, a nezapomenutelný je také Cosmo v roli Bosse, což je jeho první seriálovou rolí vůbec. Co se týká příběhu, tak po šestou epizodu jsem byl až na pár drobných nedostatků ve scénáři spokojen. Jenomže přelom 6. a 7. epizody  sklouzává ke klišé. Tato pasáž seriálu je moc hodně hloupě napsaná, a až poslední epizoda to celé částečně zachraňuje. Co se týká technického provedení, tak seriál je plný akčních a bojových scén a přestřelek, které jsou natočeny moc dobře, ale celkový dojem kazí drobnosti, jako například krev, co vypadá spíše jako kečup v Tesco kvalitě, nebo když hlavní hrdina vystřelí z šestikomorového revolveru dvacet střel :D Ale i tak se mě to líbilo, a pokud máte rádi kluky z Ai Long Nhai, vřele doporučuji.

plagát

Naughty Babe (2023) (seriál) 

V úvodu jsem měl pocit, že sleduji remake Love Syndrome, ale od třetí epizody mě tvůrci vyvedli z omylu. Už od samého počátku děj nabere prudký spád od romantické komedie k tajemnu (a pak zpět k romantické komedii). Divákovi se nabízí pohled do dětství Khondiaa a Yi a jejich traumat. Kromě toho se objevuje větší a závažnější problém u Khondiaovy rodiny, která usiluje o peníze a majetek rodiny Chen.  Khondiao ale už má dost toho, že ho jeho rodina využívá k manipulaci a ubližování rodině Chen, a vymyslí plán, jak tento problém definitivně vyřešit. U této série se mě líbí, jak tvůrci dokázali udržet vysoké tempo od první epizody až do úplného konce, a diváka neustále napínat. Herci Max a Nat zde podávají výjimečné výkony a jejich chemie na obrazovce je nepochybně vrcholem. A už prosím nesrovnávat  tuto sérii s Cutie Pie. Jedná se o úplně jiný příběh.