GIK

Neuvěřitelně předvídatelná budovatelská pohádka, ve které všichni musí radostně pracovat, až z toho diváka pomalu bolí ruce. Jelikož loutkové film nejsou moje oblíbená parketa, vyhýbal jsem se jí několik let. Příběh se hlavně v první polovině vleče. Monotónní komentář. Ani jsem nepostřehl, že by ho mluvili dva vypravěči. Hrubínovy verše pěkné, ale nemusí osmkrát za sebou opakovat, že se nemají ničit vlaštovčí hnízda.

Pohádka, která přiznaně pohádkou je s parádními honičkami: čluny, auta, vrtulníky, motorky, metro. Pěkné efekty, velký rozpočet. Dali si s tím práci. Symbolika: 25:33 – globus. Výběr z hlášek: „Vlády nejsou nic jiného než loutky na provázcích.“ – má pravdu, předsedo.

Natočeno podle novely Padlý anděl. 90 % času se tam vůbec nic neděje, až na konci se to trochu smysluplně poslepuje dohromady. Laciné efekty (svítící oči) si mohli odpustit. 1:30 – první mrtvola; 22:38 – druhá; pak další kupa mrtvol. Hlášky (pravdivé): „Dejte si koktejl a vymyslete si ten článek, jak chcete. Tak to vy novináři děláte, ne?“ // „Vy jste ateista, pane Angel?“, zeptá se s pobaveným úsměvem pan Cypher. „Ano, jsem z Brooklynu.“, trochu nejistě odpoví Angel. // „Tělo je slabé, jen duše je nesmrtelná.“ / Symbolika: 5:35 – podání ruky; 28:57 – skrytá ruka; 46:15 – převrácený pentagram, který obdivuje detektiv Angel: „Máte opravdu krásný náhrdelník.“ 1:43:34 – chlap v ženských šatech: Deuteronomium 22:5 Žena na sobě nesmí mít mužský oděv, ani muž nesmí oblékat ženský šat; neboť ohavností pro Jahva, tvého Boha, je každý, kdo toto dělá.

Viděl jsem předevčírem a vůbec si nepamatuju, o čem to bylo. Ochotník v hlavní roli slabota. Ostatní se svezli s ním. Smutná tuplem. Hlášky: „Urobíme to kosmickou rýchlosťou.“; 33:49 – one eye symbolism. 40 % s oběma zavřenýma očima a s přihlédnutím k minimu propagandy.

První povídka: Neuvěřitelná ptákovina o agitaci mezi pracujícími družstevníky, že se nemají flákat, ale pořádně dělat. Hašek: sakrování a krucifixování. Nicméně začátek není špatný. Pěkná hudba, povedená atmosféra rozpáleného Pelhřimova a jako bonus originální verze Kytice. Ve druhé povídce předvede Potměšil své skvělé pohybové dovednosti. Dobrý Pleskot jako učitel na chmelové brigádě. Třetí povídka s famózním výkonem mladého Vyskočila. Krásný závěr. Symbolika: 17:24 – kino vesmír; 57:17 – Potměšil – one eye symbolism; 1:05:55 – vesmír podruhé; 1:21:06 – skrytá ruka; Vyskočil: „Šel jsem nahoru po ohromném schodišti.“ // „Jestlipak už někdo spočítal hvězdy?“ „No, na každý je přibitej evidenční lístek.“ Žalm 147:4 (Jahve) Sčítá počet hvězd, všem dává jména.

Hned na začátku nějaké výbuchy. Mráčky si kolem exploze naprosto klidně plují. Tak to mají být ty slavné „jaderné pumy“. Válka sice nedávno skončila, ale přichystali jsme si pro vás další lahůdku. Na světelném banneru čteme: „NOVÚ A ROZHODUJÚCU SÉRIU TAJNÝCH PODZEMNÝCH SKÚŠOK.“ – přísně tajné zkoušky, nicméně investigativní novináři slaví úspěch. Politici zaskočeni. Přednáška v domově důchodců, vstup zdarma: „…radioaktivní záření je průvodním znakem výbuchu atomové bomby…“ – babička poslouchá, ani nedutá. „…je moderním prostředkem hromadného ničení.“ – pokrok. Tváře seniorů se chvějí zděšením. Důvěřivě naslouchají, co si na ně soudruzi vymysleli. „Vraťme se však k záření kosmickému.“ – skvělé, od jednoho nesmyslu ke druhému. Pozor ať se do těch lží nezamotáš! 90letá babička položí čiperně dotaz. Panu inženýrovi z toho jde hlava kolem, proto raději prohlásí: „Promítněme si rači krátký film o kosmickém záření.“ – škoda, že k němu taky nedojde. Vidíme pouze nějakou explozi mostu. „Po skončení cyklu o záření připravila osvětová beseda cyklus o domácím pěstování zeleniny ve městech.“ – jedna neuvěřitelná hláška stíhá druhou. Babička ale trvá na odpovědi, jak že to je s první minutou po výbuchu neexistující bomby. „Ahoj astronome.“ – astronom je skvělý odborník i na jaderné pumy. Následuje píseň „Aleluja, aleluja“ – ne, nejsme na duchovním setkání věřících, je to hlasitý ROCK AND ROLL! Aleluja je hebrejské slovo používané jako výraz vděčnosti Bohu (Chvalte Pána). Nápaditý text rock-and-rollové vypalovačky „Aleluja, aleluja“ pokračuje do zblbnutí. Slova se již ale ujímá dědek drmola: „Nad Hirošimou se rozzářil silný záblesk světla… a v zápětí druhý.“ – to je nějaká upravená verze? Když strašit, tak pořádně. Sledujeme fotky tančících lidí. Nejednou záběr na zamazaného ochotníka před hořící hromadou čehosi. Pak vidíme skupinku Japonek cachtajících se ve vodě. Roztřesený hlas se dál snaží šířit paniku a strach: „…přítomnost lidí nepokojných, trpících, polekaných a vyděšených, kteří s hrůzou očekávali, co se ještě stane. Obloha byla plná dýmu…“ a pokračuje píseň (rock-and-roll) „Aleluja“. „Hirošima je úžasně těžké téma, je v tom celá filosofie lidstva…“ Spolubydlící na to: „zbytečné“. „Jaký smysl má ozdobovat sochami mrtvou planetu?“ – plane + t = planet. „Jsem přírodovědec. Astronom.“ „Přednáším starcům radioaktivní smrti, abych měl za co chlastat.“ Svítící banner opět připomíná: „VÝBUCH ATOMOVÉ…“ Důchodce se zakrytým pravým okem (one eye symbolism – Zachariáš 11:17) šíří poplašné zprávy a paniku: „Blíží se poslední den. Kupte si losy. Zkuste štěstí, blíží se poslední den.“  „Jaký je rozdíl mezi životem a hrou?“ „Já jsem Turo. Dvacetimegatunový bohém.“ A z baru se přesouváme opět do Hirošimy za šířením strachu a paniky. Roztřesenost hlasu je tentokrát menší: „všude leželi mrtví. Když jsem přišel k mostu, byl tam ÚPLNĚ mrtvý člověk sedící na bicyklu. (???)“ Zpátky do baru za usměvavými lidmi a další exploze TNT. „Tragédie byl vždy můj žánr.“ Přednáška na VŠ: „A tak přichází k třetí gravitační kontrakci (???). V důsledku toho teplota uvnitř hvězdy narůstá na několik miliard stupňů (!!!???!!!).“ To jsou  h l o d y . „Při teplotě dva a půl miliardy stupňů prvky způsobují gigantický výbuch hvězdy, výbuch gigantických rozměrů a fantastických následků“, říká s vážnou tváří dobře placený sci-fi profesor. 31:33 – odraz světla od zcela rovné vodní hladiny. A kde je zakřivení??? Znovu výbuch mostu. Zcela mrtvý cyklista nikde. „Okrajové části hvězdy se rozletí rychlostí 5000 kilometrů za sekundu.“ – o fantasmagorickou přednášku je veliký zájem. „Kosmická katastrofa jedné hvězdy…“ – katastrofa pokračuje. „Je to úkaz relativně velmi vzácný.“ = nikdy jsem ho neviděl (nikdo). A z komedie se opět přesouváme k tragédii: „Nastal výbuch, který jsem nikdy před tím neslyšel. Nad Hirošimou byl mrak, jako v létě před bouřkou.“ – použijeme metaforu. „Moderní jaderná fyzika vysvětlila vznik supernov.“ – praktická a velice potřebná znalost. „Probíhají při tom podobné procesy, jaké se odehrávají při výbuchu termonukleární bomby.“ Při práci v ateliéru slyšíme poprvé v čs. filmu Beatles! Po třetí vybuchuje most. Úplně mrtvý cyklista opět žádný. 45:03 – černobílá šachovnice. „Měl by to být člověk. Takový spadlý meteor.(???)“ „Tuhle středu musím dostat rakovinu. To je též myšlenka Hirošimi. (??)“ – hlášky nedávající lautr žádný smysl. Mátožný hlas na scéně po čtvrté: „Slovo zkáza není dostatečně výstižné.“ – pouze krátce, nápady docházejí. Drmola popáté přechází do detailů: „Začaly se objevovat malé podkožní krevní podlitiny…těžko najít vhodná slova.“ – drmola je přerušen. Vymývání mozků novináři pokračuje: „DALŠÍ PODZEMNÍ VÝBUCH ATOMOVÉ BOMBY“ 59:25 – opět výbuch TNT. 1:02:57 – líbání amuletu. 1:05:53 – výsledkem celého snažení je monumentální umělecké dílo. Italský rock, pak zase Beatles – písničkově určitě průlom. „Na tom moste bežela moje mama. A otec zahynul v horách.“ – kvalitní kádrový posudek. „Víš, co to je pikadon?“ – je třeba postrašit i přítelkyni. „Jsem astronom. Poslední ročník.“ – čím víc astronomů, tím líp. Belmondo se na tuto „práci“ velmi hodí. A strašící dědek pošesté, naštěstí už se blíží konec. Dědek je přerušen uprostřed věty. Hurá! „Co dělat první minutu po výbuchu?“ – ptá se bezradný astronom. Cinkni do Moskvy. Taváryši určitě něco vymyslí. To snad néééééé. Mrákota posedmé: „Sedmý den po pikadóně… Doktor říkal, že 75 let nebude moct v Hirošimě nikdo žít.“ – jenom??? Tak málo??? Snad několik tisíc, neeeee??? Točící se spirála k zhypnotizování obecenstva. A na rozlučku jsme si dali cíl pořádně vyděsit diváky až do morku kostí: „ZAŘÍZENÍ PRO CHYSTANOU VODÍKOVOU BOMBU“. Političtí koumáci vzešlí ze svobodných a demokratických voleb dokážou vymyslet skutečně povedené taškařice, kterými velice potěší nejen své věrné voliče. S hudbou se Ilja Zeljenka opravdu vyznamenal. To je děs! Ale vystříhat propagandu s mátohou a mohlo to být docela dobré. Název filmu by se dal dešifrovat takto: sedm dní v týdnu (24 hodin denně) vám jen a jen lžeme. Zachariáš 11:17 Běda! mému bezcennému pastýři, který opouští stádo. Meč na paži a na pravém oku! Jeho paže bude zcela uschlá a jeho pravé oko bude zcela zatemněno.

Druhá a třetí povídka výborné. Podvodnice – nádherná hudba. Už vím, kde čerpal Vláďa Cosma inspiraci. Jarmilu hraje šikovná dívenka s krásným úsměvem. Škoda, že už nehrála. Kapr – kvalitní socialistický propagační film „nejkrásnějších křesťanských svátků“. Všichni poctivě nakupují kapry. Hlášky: 1.p.: „Když někdo vymýšlí něco, aby z toho měl užitek, tak to je lež a podvod.“ 3.p.: „Tři kila dvacet (= 33), to je šest a třicet korun (= 666).“ „To budete mít rybu do Velikonoc.“ Kaprovi se v bazénu očividně líbí. Ale předtím se supr trapitel němé tváře vyřádí: nejdřív cpe kaprovi do huby bonbon, pak mu dává šálu, pak mu čistí hubu kartáčkem na zuby, pak mu stříká do vany voňavku, tahá kapra za ocas, krmí ho cukrovím, pouští mu do vany vařící vodu, háže ho střemhlav do vany, tahá ho za ploutve. 26:29 – maltézský kříž.

Na rozdíl od podobného Případ Barnabáš Kos dobrá komedie. Proměna úředníčka na vedoucího uvěřitelná. Výborný Mistrík i ostatní. Sovák ani jiní čeští herci nepředabovaní. Půvabná jak dcera riaditela tak i její kamarádka. Pěkná hudba. Hlášky: „Moj otec bol ateista.“ „Výborně.“ // „Díky nám pumpuje celý globus.“ 20:42 – nějaký typ skryté ruky;

Neuvěřitelná brutalita, která vrcholí drcením lidské hlavy ve svěráku. Mučení lidí (nejen) pro zábavu opravdu nemusím. Mafiána malého vzrůstu mučení zjevně baví a má z něj radost. Tento film už nechci nikdy vidět. Zednářská symbolika: 1. – 19. vteřina: levitující zeměkoule; 0:33 – „PODLE SKUTEČNÉHO PŘÍMĚHU“ – podle hesla plátno snese všechno; Bomby v autech – jednoduchý způsob, jak někoho zabít. Za růžovou kravatu a červené sako adekvátní trest. 3:56 – prapodivná symbolika – asi pouze pro majitele růžových kravat.

Vránová poslouchá dychtivě politické zprávy. V místnosti musí být naprosté ticho. „Na tuto nestoudnou americkou provokaci odpověděla sovětská vláda prohlášením blabla…“ – divadlo pro hluponě. Nukleární krize v médiích, nikde jinde. „Všichni jsou stejní…“ přidá se taťka. (má pravdu, ale nedořekne, že součástí vykutálené party jsou i novináři). Politická debata se dál naštěstí již nerozvíjí. Hlášky: „Kdyby nebyla taková mezinárodní situace…“ – na výlet se nejede. „Haló, tady Dům osvěty“ – extrémně důležitý ústav. „Takový umění dělali před válkou nejlepší komunisti.“ Umělé vyvolávání strachu: „Koupila jsem aspoň trochu mouky. Říkaj, že to ještě nikdy nebylo tak vážný.“ – novináři s politiky uměle vyvolávají strach a paniku. „Já tomu nevěřim.“ – správně. „Tak jakpak se bráníme v případě výbuchu atomové pumy?“, říká zvesela učitelka. Správná odpověď by byla: žádné atomové pumy neexistují, soudružko učitelko, tak proč nás strašíte?? Děte s tím vážená učitelko do pr… Zápletka s trubkama u soudu: „Obžalovaný! Došly trubky nebo nedošly trubky?“ – nejvyšší soud v Brně řeší závažnou kauzu. „Ta jizva je z koncentračního tábora.“ „Manželství je pozůstatek feudalizmu. Přežilá instituce.“ – plácá soudruh soudce. Manželství = biblická instituce. 1 Korinťanům 7:2 Ale kvůli smilstvu ať má každý muž svou vlastní ženu a každá žena svého vlastního muže. Strašná líbačka Voska – Vránová. Následuje strašlivá líbačka Voska – Vránová č. 2. Pak už se Voska zmůže jen na: „Prosím tě promiň.“ Voska – nejhorší milovník českého filmu. Voska prochází kolem modlících se babek (samozřejmě ne náhodou ale strategicky). Scénář žádá udivený až pobavený pohled říkající: tihle věřící (pouze staré babky nad hrobem) jsou ale hlupáci. „Zdrávas Mária“ – modloslužba. Když už asi po desáté hřmotně přelétávají stíhačky, napadá mě jediné: Kachlík se zbláznil. Intelektuální hlášky: „Všichni jsme všechno věděli. Všechno a nic.“ „Nemá to smysl. Nic nemá smysl.“ Politické shrnutí na závěr: „Nikam se nejelo. Kvůli mezinárodní situaci.“ Nejlepším bodem filmu tak jednoznačně zůstává song skvělé zpěvačky Heleny Blehárové. Zednářská symbolika: 33 v názvu. Film potvrdil očekávání.