GIK

První povídka zmatená a nepochopitelná. Hlavně nerozumím tomu, proč stále ukazují prastarou fotografii nádvoří pošty. Druhá povídka již celkem normální. Díky Menšíkovi se na to dá dívat. Martin tentokrát přes hubu nedostane.

Neuvěřitelný nesmysl, ve kterém si mrňata z jeslí v doprovodu starších capartů chodí hrát do nebezpečného podzemí. Dočkáme se krásné a dojemné socialistické propagace vánoc. Nazdobené stromečky kam se podíváš, i dole v podzemí! Návrat ke žvatlajícím dětem jako hlavním hrdinům se samozřejmě nepovedl. Dospělí herci jsou evidentně naštvaní, že se musí prodírat špinavými stokami. Jediný Effa to trochu maskuje. Na závěr se koná nechutná rvačka, kdy omladina vyválí Martina od hlavy až k patě v bahně a špinavé vodě. Idol ovšem rychle oschne a ke konci už opět v dobré náladě a čisté bundě rozdává dobrosrdečná moudra.

Celkem ucházející road movie s pohlednými dívkami a partou kluků v buřinkách, kteří procítěně přísahají, že se nikdy nebudou ženit. Letní pohoda se zadrhne až ke konci, kdy mládežníci dostávají skvělý nápad a krátí dlouhou chvíli hrou vhodnou především pro citlivější povahy Na pravdu / fanty: „No řekni, jestli už si měla kluka, dyť je to jen hra.“

Další hypnotizující znělka. Toto už je hypnóza na tvrdo. Pojmenovaná podle první čs. družice Magi – ON (zapínáme magii), která nám tři roky levitovala nad hlavami a pak záhadně vstoupila z vakua vesmíru zpět do tlakové zemské atmosféry. Pozor! Mezi vakuem vesmíru a tlakem zemské atmosféry není podle vědců vůbec žádná bariéra!  Magické oko si zamrkalo a začala hodinka magie.

Hlásí se nadšený fanda Vegy. Před r. 90 každou středu od pěti přikován k televizní obrazovce na hodinku hypnózy. Hypnotický stav navozuje krásná znělka nabízející atraktivní 3D cestu vesmírem jak z videohry. Proč něco podobného nezažíváme i na Zeměkouli? Vždyť naše planeta letí vesmírem naprosto fantastickými rychlostmi. Zeměkoule spolu s ostatními planetami podle vědců pronásleduje slunce řítící se vesmírem megarychlostí 800.000 km/h. Jak to že nevidím každou noc znělku Vegy na vlastní oči?

„TENTO FILM JE VĚNOVÁN TĚM, KTEŘÍ SE ROZHOŘČUJÍ POUZE NAD POŠLAPANÝM SALÁTEM“ Mě rovněž vadí pošlapané kuře a další znehodnocené a zničené jídlo. Snad každý normální člověk ví, že tohle se s Božím darem nedělá! A Chytilová nejlíp, jinak by nám nenabízela tuto cynickou omluvnou repliku povýšených dekadentních elit. Nechutné chování dvou slepic. Režisérka s Krumbachovou jistě ochotně předvedly, jak se správně tančí v jídle. Jeden pentagram za charleston.

Silně nevěrohodný útěk dvojice mladíků před spravedlností. Tohle není divoký západ, a i když veřejná bezpečnost trestuhodně nekoná, v socialistickém Československu desperátům moc možností nezbývá. Přemýšlel jsem, jak z té pořádné šlamastyky tvůrci vybruslí, ale nakonec se to pomocí takového malého šikovného podrazu povedlo! No to se fakt povedlo! Jeden z nejpřekvapivějších závěrů v čs. kinematografii! Poněkolikáté v českém filmu zazní velice oblíbená a často opakovaná propagandistická píseň Pilarky, ve které procítěně pěje: „...jak koráb pro kosmické lety...“.

Tohle má záhadně úplně jinou úroveň než ostatní Martinové. Posun od žvatlajících dětí jako hlavních proganistů se vyplatil. Výborní Tříska, Hrubý. Skvělý komediální výkon Lohninský. Vízner těmto bardům herecky úplně nestačí, ale vynahrazuje to příjemným hlasem a přívětivým obličejem. Kriminálka pro děti západního střihu. Angličtinu ovládá průvodce i detektiv. Pěkný západní kabriolet. Cizinců a valutových turistů snad více než dnes. Z filmu sálá i díky barevnému provedení letní pohoda. Mnoho humorných situací, třeba když Hrubý vleze na skluzavku v botech a košili.

Celý příběh se točí okolo „Antigravitačních rukavic“. Já jich mám doma hned několik. Rovněž antigravitační boty, trenýrky a další oblečení. Symbolika: 39:09 – globus – v rozmláceném bytě zůstal stát pěkně rovně (ale s nakloněnou zeměkoulí pod správným úhlem 66,6°) a nepoškozen.

Starší výpravčí je vyhlášený holkař. Výpravčí junior má děvče u dráhy. První pokus o milování se nepovede, což je tak obrovská tragedie, že je potřeba si urychleně v hodinovém hotelu přeřezat žíly. V nemocnici (blázinci?) dostává nešťastník zdarma radu od děvkaře v bílém plášti, aby se nechal zaškolit od profesionální kurvy. Celé okolí to nadšeně schvaluje. Dokonce i „církev svatá“ s úsměvem a laskavým slovem to podporuje: „Jenom nevím, jestli to některá bude na sebe chtít vzít. Uložím to jako křesťanskou povinnost.“, plácá hloupě nesmysly „důstojný pán“. Dva dny před dlouho očekávanou schůzkou se svou milovanou je úkol vykonán. Mladý průvodčí poté neuvěřitelně pookřeje, je jak vyměněný a všichni zúčastnění mohou dojetím zamáčknout slzu. Bejt tou jeho holkou, ženu ho sviňskym krokem a už ho nechci nikdy vidět. Strýc holky – fotograf je další člen party sexuálních zvrhlíků. V atelieru s úsměvem osahává mladé dívky. Městečko je centrem neřesti vyhlášeným patrně široko daleko. Asi i proto tam na cestě Evropou zastaví vagon plný prostitutek převlečených za zdravotní sestry. Naštěstí jde zrovna kolem regiment německých vojáků, takže mají děvky o výdělek postaráno. Další perverzity: dost nechutný dvojsmysl - paní přednostová cpe husy. Hrma na rytmické pohyby zápěstí užasle civí a nestydatě po starší ženě žádá sexuální zaškolení. To už nemá daleko k jinému žánru. Když se dvojice průvodčích připomínající hrdiny seriálu „…A je to!“ zrovna nevěnuje sexuálním radovánkám, tak chce vyhazovat do povětří válečné vlaky. S tím jim pomáhá děda věchýtek Lebeda. Závěrečné exploze se ale na české poměry docela povedla. Symbolika: 37:40 – globus. I u fotografa musí být v roce 1945 globus, nejlépe veliký a uprostřed záběru. Hlášky: „Za naší staničkou to vyletí do povětří na účet vesmíru.“ – kostrbatá vesmírná propaganda.