jendamaty

LFŠ 2014. Musím říct, že jsem čekal více. V době vzniku to byla kvůli narážkám na režim asi pecka, ale pro člověka, který s tím přijde do styku v dospělém věku nějak moc nezainteresován, je to přeci jen docela nuda, ani nostalgie to nezachrání. Ačkoli je to příběh pro děti, mohl by dávat trochu více smysl.

Ke zhlédnutí na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1143638030-ct-live/21154215426-ruzove-bryle-nadi-urbankove/ Naďa Urbánková má jako jedna z mála českých interpretů dar působit na jevišti přirozeně a věrohodně. Bohužel ke stáru už jí to trošku více kecá než zpívá. Hlavním problémem je ale playback, který tvoří skoro polovinu koncertu uváděného v rubrice ČT live! To je alarmující, výstupy gratulantů pak získávají nádech trapnosti: "A já myslím, že nám sedí dodnes..." nebo "To je takzvaný fade out", stejně jako představování kapely. Naštěstí režisér televizního záznamu byl tak soudný a překryl většinu původním videoklipem. No, nezbývá než doufat, že koncert v Hybernii byl delší a obsahoval více písní zpívaných naživo. Repertoár Naďi je bohužel problematický v tom, že většina hitů (Mám ráda žužu, Vilém peče housky, Bloňdák s červenou bugatkou..) zní v jejím věku poněkud nepatřičně. O to více zamrzí, že nezazněly pecky jako např. Slib ( https://www.youtube.com/watch?v=4VKtRLpL26k ) nebo Dávám ti dar.

Václav Neckář je stále trochu opomíjený, možná "Půlnoční" ho trochu vrátila do povědomí posluchačů, nicméně především jeho trilogie "Příběhy, písně, balady" je pro mě osobně zlato české pop-music minulého století. O to více zamrzí, že tento koncert nebyl natočen přece jen o trochu dřív. Václava Neckáře lze samozřejmě obdivovat za jeho statečnost, píli a vytrvalost, nicméně stále na jeho vystoupení hledím s jistou dávkou soucitu a shovívavosti. Hraje stále v témže oblečení (jeho bratr je sice talentovaný, ale vypadá, jako by právě vyšel z fetiš klubu) stále stejné písničky - osobně nemusím písně typu Dr. Dam di Dam, Čaroděj Dobroděj, Šalalali a další, doprovázené teatrálními vysvětlujícími gesty. Jasně, asi jsou jednoduché a pro Václava asi snadno zapamatovatelné, ale když zvládne na koncertě v pohodě i rychlou "Lásko ztracená", zdůrazňuje těmito "hity" spíše to horší ze své kariéry. O to více potěší Oči koní nebo Odejdu. Dále zazní výborné Kubišové "Teď".

Nevím, kdo vybíral písničky na tento koncert, ale obávám se, že nejde zdaleka o to nejlepší, co Pavel Vrba napsal. "Vrcholem" je překlad Vyznanie M. Gombitové (původní text J, Lehotský) plný podivných obratů a výplňových slov. Spíše jde o exhibice zpěváků se sladkobolnými gratulacemi. Příliš na efekt.

Mimořádně dobře obsazený vzpomínkový konert, který dělá K. Černochovi trošku medvědí službu, protože ač udivoval obrovským rozsahem, takovou dynamiku a drajv jeho písně nikdy neměly. Ve většině případů jsou lepší než originál...

Zajímavé to vidět spolu s muzikálem Touha, který nabízí humorný a odlehčenější pohled na stejnou věc, což je myslím lepší cesta. Bohužel opravdu dost tragičtí herci. Jediný, kdo umí hrát je Korn a Pomajbo.

Zajímavé možná tak výtvarně a možná exteriérem hlavní mužské dvojky, narativně to ovšem dost fatálně selhává. Víceméně nahodilý sled záběrů nevypovídající z mého pohledu vůbec o ničem. Spíše pro fanoušky experimentální filmařiny.

Dokonalá syntéza všech složek filmu. Smekám, i přes velmi kontroverzní tematiku a místy i poněkud explicitní scény je to svým způsobem strhující, filmařsky pravdivá podívaná. Nemůžu uvěřit, že to natočil stejný člověk jako L.A.Zombie :-D

Není to špatné, zajímavý děj. Herectví M. Fišerové je takové zvláštní, spousta energie, ale trochu z toho ční, rozdíly mezi slečnami se daly propracovat podle mě ještě více. Písničky mě zde spíše rušily, ač je jinak mám v pohádkách rád. Pro mě asi nejzdařilejší Trávníčkova kreace vůbec.

Wow, že by konečně česká pohádka s nějakou psychologií a vývojem postav? Škoda jen příliš rychlé změny povahy prince Jana, jinak se mi scénář a dialogy líbily. Pěkné civilní výkony herců, super kamera, na české poměry krásně výpravné, škoda občas divných střihů a šermu. Tradice lepších božihodových (než štědrovečerních) pohádek pokračuje. Jen tak dál, pěkné!